Praha - Letošní volby vynesly vůbec poprvé v české historii do Poslanecké sněmovny dostaly Piráty. Ve vodách světové politiky ale pirátské strany nové nejsou. Nejvíce se jim daří na severu - na Islandu a ve Švédsku, odkud pirátské hnutí pochází. Evropští Piráti mezi sebou mají nebo měli také několik kontroverzních postav.
Pirátské strany po celém světě prosazují občanská práva, přímou demokracii a účast na vládě, reformu autorského a patentového práva, svobodné sdílení znalostí, ochranu osobních údajů, transparentnost, svobodu informací, svobodu projevu, boj proti korupci a Internetovou neutralitu.
Jako první byla založena Pirátská strana Švédska (Piratpartiet), jejíž webové stránky spustil 1. ledna 2006 Rickard Falkvinge. V červnu stejného roku byla Pirátská strana založena v USA a o měsíc později v Rakousku. Mimo Švédsko byly obdobné pirátské strany založeny už ve více než 60 zemích včetně Německa, Velké Británie, Finska, Španělska, Austrálie, Islandu nebo Izraele.
Piráti brzy zamířili do vysoké politiky
Ve volbách do Evropského Parlamentu 2009, které se konaly mezi 4. a 7. červnem 2009, své kandidáty postavily různé Pirátské strany. Největšího úspěchu dosáhli Piráti ve Švédsku, kde tamní pirátská strana získala 7,1% hlasů a Christian Engström byl zvolen jako vůbec první člen pirátské strany poslancem Evropského Parlamentu.
V dubnu 2010 byla v Belgii založena mezinárodní organizace pro posílení spolupráce a jednoty mezi pirátskými stranami - Pirátská internacionála.
V dubnu 2016, v návaznosti na skandál Panama Papers, měla v průzkumu veřejného mínění Islandská pirátská strana podporu 43 procent. Ačkoli Pirátská strana nakonec v říjnových parlamentních volbách 2016 získala jen 15% hlasů, jako historicky první pirátská strana na světě se dostala do parlamentu. Navíc islandský prezident Gudni Jóhannesson poté, co dva předchozí pokusy ztroskotaly, pověřil předsedkyni Pirátské strany Birgittu Jónsdóttirovou třetím pokusem sestavit nový islandský kabinet. Ani ona ale neuspěla.
Pokud by se čeští piráti do vlády dostali, byli by tedy první na světě.
Kontroverzní postavy Pirátů
Piráti mají ve svých řadách i kontroverzní členy. Nizozemské Piráty do parlamentních voleb v roce 2017 vedla vedla Ancilla van de Leestová, kterou mohou znát příznivci pánských magazínů a latexu. Působila totiž jako fetiš modelka prezentující latexové oblečení, korzety a vysoké podpatky.
Objevila se také v holandském vydání časopisu Playboy. Strana ale ve volbách získala jen 0,34% hlasů (35478 hlasů) a do parlamentu se nedostala V dubnu 2017 van de Leestová z vedení odešla a uvedla, že se zaměří na vlastní projekty. Dál prý bude pasivním členem Pirátů a bude radit budoucích členům strany.
S velkým skandálem se pak museli vypořádávat Piráti v Německu. Na předních stránkách médií se objevil případ vraždy a následné sebevraždy, kterou spáchal politik Pirátů Gerwald Claus-Brunner. Ten zřejmě z nešťastné lásky zabil jiného muže, kterého předtím dlouhodobě obtěžoval. Jeho tělo pak převezl k sobě domů.
Pirátská strana uvedla, že její člen trpěl nevyléčitelnou chorobou a před vlastní smrtí zaslal spolustraníkům dopis na rozloučenou. Podle vyjádření policie Claus-Brunner devětadvacetiletého Jana Mirko L. zavraždil s využitím „tupého úderu do horní části těla“ už několik dní před svou vlastní smrtí.
Související
Piráti Evropského parlamentu žádají prezidenta Bidena o milost pro Assange
Původní návrh pandemického zákona podle Pirátů zaváděl vysoké pokuty
pirátská strana , Pirátská strana Island , politika , Česká pirátská strana
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
před 1 hodinou
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
před 2 hodinami
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
před 3 hodinami
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
před 4 hodinami
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 5 hodinami
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 5 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 7 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 7 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 8 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 9 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 10 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 10 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 11 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 12 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 13 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 13 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 14 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 15 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Zdroj: Libor Novák