Co jste o Pirátech nevěděli? Vedla je fetiš modelka, řešili i vraždu. Ti čeští mohou dosáhnout jednoho prvenství

Praha - Letošní volby vynesly vůbec poprvé v české historii do Poslanecké sněmovny dostaly Piráty. Ve vodách světové politiky ale pirátské strany nové nejsou. Nejvíce se jim daří na severu - na Islandu a ve Švédsku, odkud pirátské hnutí pochází. Evropští Piráti mezi sebou mají nebo měli také několik kontroverzních postav.

Pirátské strany po celém světě prosazují občanská práva, přímou demokracii a účast na vládě, reformu autorského a patentového práva, svobodné sdílení znalostí, ochranu osobních údajů, transparentnost, svobodu informací, svobodu projevu, boj proti korupci a Internetovou neutralitu.

Jako první byla založena Pirátská strana Švédska (Piratpartiet), jejíž webové stránky spustil 1. ledna 2006 Rickard Falkvinge. V červnu stejného roku byla Pirátská strana založena v USA a o měsíc později v Rakousku. Mimo Švédsko byly obdobné pirátské strany založeny už ve více než 60 zemích včetně Německa, Velké Británie, Finska, Španělska, Austrálie, Islandu nebo Izraele.

Piráti brzy zamířili do vysoké politiky

Ve volbách do Evropského Parlamentu 2009, které se konaly mezi 4. a 7. červnem 2009, své kandidáty postavily různé Pirátské strany. Největšího úspěchu dosáhli Piráti ve Švédsku, kde tamní pirátská strana získala 7,1% hlasů a Christian Engström byl zvolen jako vůbec první člen pirátské strany poslancem Evropského Parlamentu.

V dubnu 2010 byla v Belgii založena mezinárodní organizace pro posílení spolupráce a jednoty mezi pirátskými stranami - Pirátská internacionála.

V dubnu 2016, v návaznosti na skandál Panama Papers, měla v průzkumu veřejného mínění Islandská pirátská strana podporu 43 procent. Ačkoli Pirátská strana nakonec v říjnových parlamentních volbách 2016 získala jen 15% hlasů, jako historicky první pirátská strana na světě se dostala do parlamentu. Navíc islandský prezident Gudni Jóhannesson poté, co dva předchozí pokusy ztroskotaly, pověřil předsedkyni Pirátské strany Birgittu Jónsdóttirovou třetím pokusem sestavit nový islandský kabinet. Ani ona ale neuspěla.

Pokud by se čeští piráti do vlády dostali, byli by tedy první na světě.

Kontroverzní postavy Pirátů

Piráti mají ve svých řadách i kontroverzní členy. Nizozemské Piráty do parlamentních voleb v roce 2017 vedla vedla Ancilla van de Leestová, kterou mohou znát příznivci pánských magazínů a latexu. Působila totiž jako fetiš modelka prezentující latexové oblečení, korzety a vysoké podpatky.

Objevila se také v holandském vydání časopisu Playboy. Strana ale ve volbách získala jen 0,34% hlasů (35478 hlasů) a do parlamentu se nedostala V dubnu 2017 van de Leestová z vedení odešla a uvedla, že se zaměří na vlastní projekty. Dál prý bude pasivním členem Pirátů a bude radit budoucích členům strany.

S velkým skandálem se pak museli vypořádávat Piráti v Německu. Na předních stránkách médií se objevil případ vraždy a následné sebevraždy, kterou spáchal politik Pirátů Gerwald Claus-Brunner. Ten zřejmě z nešťastné lásky zabil jiného muže, kterého předtím dlouhodobě obtěžoval. Jeho tělo pak převezl k sobě domů.

Pirátská strana uvedla, že její člen trpěl nevyléčitelnou chorobou a před vlastní smrtí zaslal spolustraníkům dopis na rozloučenou. Podle vyjádření policie Claus-Brunner devětadvacetiletého Jana Mirko L. zavraždil s využitím „tupého úderu do horní části těla“ už několik dní před svou vlastní smrtí.

Související

Jakub Michálek

Původní návrh pandemického zákona podle Pirátů zaváděl vysoké pokuty

V návrhu pandemického zákona byla podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka přílišná výše pokut například za nenošení roušky, činit by mohly až 100.000 korun. Piráti chtějí hranici snížit. O zákonu dnes budou opět jednat lídři stran, nyní k němu zasedá část vlády. Podle předsedy hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Víta Rakušana nepřipadá další prodloužení nouzového stavu po 28. únoru v úvahu.

Více souvisejících

pirátská strana Pirátská strana Island politika Česká pirátská strana

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 1 hodinou

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 7 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 8 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 12 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 13 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 15 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy