Praha - Letošní volby vynesly vůbec poprvé v české historii do Poslanecké sněmovny dostaly Piráty. Ve vodách světové politiky ale pirátské strany nové nejsou. Nejvíce se jim daří na severu - na Islandu a ve Švédsku, odkud pirátské hnutí pochází. Evropští Piráti mezi sebou mají nebo měli také několik kontroverzních postav.
Pirátské strany po celém světě prosazují občanská práva, přímou demokracii a účast na vládě, reformu autorského a patentového práva, svobodné sdílení znalostí, ochranu osobních údajů, transparentnost, svobodu informací, svobodu projevu, boj proti korupci a Internetovou neutralitu.
Jako první byla založena Pirátská strana Švédska (Piratpartiet), jejíž webové stránky spustil 1. ledna 2006 Rickard Falkvinge. V červnu stejného roku byla Pirátská strana založena v USA a o měsíc později v Rakousku. Mimo Švédsko byly obdobné pirátské strany založeny už ve více než 60 zemích včetně Německa, Velké Británie, Finska, Španělska, Austrálie, Islandu nebo Izraele.
Piráti brzy zamířili do vysoké politiky
Ve volbách do Evropského Parlamentu 2009, které se konaly mezi 4. a 7. červnem 2009, své kandidáty postavily různé Pirátské strany. Největšího úspěchu dosáhli Piráti ve Švédsku, kde tamní pirátská strana získala 7,1% hlasů a Christian Engström byl zvolen jako vůbec první člen pirátské strany poslancem Evropského Parlamentu.
V dubnu 2010 byla v Belgii založena mezinárodní organizace pro posílení spolupráce a jednoty mezi pirátskými stranami - Pirátská internacionála.
V dubnu 2016, v návaznosti na skandál Panama Papers, měla v průzkumu veřejného mínění Islandská pirátská strana podporu 43 procent. Ačkoli Pirátská strana nakonec v říjnových parlamentních volbách 2016 získala jen 15% hlasů, jako historicky první pirátská strana na světě se dostala do parlamentu. Navíc islandský prezident Gudni Jóhannesson poté, co dva předchozí pokusy ztroskotaly, pověřil předsedkyni Pirátské strany Birgittu Jónsdóttirovou třetím pokusem sestavit nový islandský kabinet. Ani ona ale neuspěla.
Pokud by se čeští piráti do vlády dostali, byli by tedy první na světě.
Kontroverzní postavy Pirátů
Piráti mají ve svých řadách i kontroverzní členy. Nizozemské Piráty do parlamentních voleb v roce 2017 vedla vedla Ancilla van de Leestová, kterou mohou znát příznivci pánských magazínů a latexu. Působila totiž jako fetiš modelka prezentující latexové oblečení, korzety a vysoké podpatky.
Objevila se také v holandském vydání časopisu Playboy. Strana ale ve volbách získala jen 0,34% hlasů (35478 hlasů) a do parlamentu se nedostala V dubnu 2017 van de Leestová z vedení odešla a uvedla, že se zaměří na vlastní projekty. Dál prý bude pasivním členem Pirátů a bude radit budoucích členům strany.
S velkým skandálem se pak museli vypořádávat Piráti v Německu. Na předních stránkách médií se objevil případ vraždy a následné sebevraždy, kterou spáchal politik Pirátů Gerwald Claus-Brunner. Ten zřejmě z nešťastné lásky zabil jiného muže, kterého předtím dlouhodobě obtěžoval. Jeho tělo pak převezl k sobě domů.
Pirátská strana uvedla, že její člen trpěl nevyléčitelnou chorobou a před vlastní smrtí zaslal spolustraníkům dopis na rozloučenou. Podle vyjádření policie Claus-Brunner devětadvacetiletého Jana Mirko L. zavraždil s využitím „tupého úderu do horní části těla“ už několik dní před svou vlastní smrtí.
Související
Piráti Evropského parlamentu žádají prezidenta Bidena o milost pro Assange
Původní návrh pandemického zákona podle Pirátů zaváděl vysoké pokuty
pirátská strana , Pirátská strana Island , politika , Česká pirátská strana
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 2 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
Evropští lídři se v úterý důrazně postavili na stranu Grónska a Dánska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro tento arktický ostrov. Tímto krokem, který Washington odůvodňuje národní bezpečností, Trump znovu otevřel diplomatický spor o anexi autonomního dánského území. Do funkce vyslance byl jmenován guvernér Louisiany Jeff Landry, který prohlásil, že se chystá místní obyvatele přesvědčit o výhodách života pod americkou vlajkou.
Zdroj: Libor Novák