Co jste o Pirátech nevěděli? Vedla je fetiš modelka, řešili i vraždu. Ti čeští mohou dosáhnout jednoho prvenství

Praha - Letošní volby vynesly vůbec poprvé v české historii do Poslanecké sněmovny dostaly Piráty. Ve vodách světové politiky ale pirátské strany nové nejsou. Nejvíce se jim daří na severu - na Islandu a ve Švédsku, odkud pirátské hnutí pochází. Evropští Piráti mezi sebou mají nebo měli také několik kontroverzních postav.

Pirátské strany po celém světě prosazují občanská práva, přímou demokracii a účast na vládě, reformu autorského a patentového práva, svobodné sdílení znalostí, ochranu osobních údajů, transparentnost, svobodu informací, svobodu projevu, boj proti korupci a Internetovou neutralitu.

Jako první byla založena Pirátská strana Švédska (Piratpartiet), jejíž webové stránky spustil 1. ledna 2006 Rickard Falkvinge. V červnu stejného roku byla Pirátská strana založena v USA a o měsíc později v Rakousku. Mimo Švédsko byly obdobné pirátské strany založeny už ve více než 60 zemích včetně Německa, Velké Británie, Finska, Španělska, Austrálie, Islandu nebo Izraele.

Piráti brzy zamířili do vysoké politiky

Ve volbách do Evropského Parlamentu 2009, které se konaly mezi 4. a 7. červnem 2009, své kandidáty postavily různé Pirátské strany. Největšího úspěchu dosáhli Piráti ve Švédsku, kde tamní pirátská strana získala 7,1% hlasů a Christian Engström byl zvolen jako vůbec první člen pirátské strany poslancem Evropského Parlamentu.

V dubnu 2010 byla v Belgii založena mezinárodní organizace pro posílení spolupráce a jednoty mezi pirátskými stranami - Pirátská internacionála.

V dubnu 2016, v návaznosti na skandál Panama Papers, měla v průzkumu veřejného mínění Islandská pirátská strana podporu 43 procent. Ačkoli Pirátská strana nakonec v říjnových parlamentních volbách 2016 získala jen 15% hlasů, jako historicky první pirátská strana na světě se dostala do parlamentu. Navíc islandský prezident Gudni Jóhannesson poté, co dva předchozí pokusy ztroskotaly, pověřil předsedkyni Pirátské strany Birgittu Jónsdóttirovou třetím pokusem sestavit nový islandský kabinet. Ani ona ale neuspěla.

Pokud by se čeští piráti do vlády dostali, byli by tedy první na světě.

Kontroverzní postavy Pirátů

Piráti mají ve svých řadách i kontroverzní členy. Nizozemské Piráty do parlamentních voleb v roce 2017 vedla vedla Ancilla van de Leestová, kterou mohou znát příznivci pánských magazínů a latexu. Působila totiž jako fetiš modelka prezentující latexové oblečení, korzety a vysoké podpatky.

Objevila se také v holandském vydání časopisu Playboy. Strana ale ve volbách získala jen 0,34% hlasů (35478 hlasů) a do parlamentu se nedostala V dubnu 2017 van de Leestová z vedení odešla a uvedla, že se zaměří na vlastní projekty. Dál prý bude pasivním členem Pirátů a bude radit budoucích členům strany.

S velkým skandálem se pak museli vypořádávat Piráti v Německu. Na předních stránkách médií se objevil případ vraždy a následné sebevraždy, kterou spáchal politik Pirátů Gerwald Claus-Brunner. Ten zřejmě z nešťastné lásky zabil jiného muže, kterého předtím dlouhodobě obtěžoval. Jeho tělo pak převezl k sobě domů.

Pirátská strana uvedla, že její člen trpěl nevyléčitelnou chorobou a před vlastní smrtí zaslal spolustraníkům dopis na rozloučenou. Podle vyjádření policie Claus-Brunner devětadvacetiletého Jana Mirko L. zavraždil s využitím „tupého úderu do horní části těla“ už několik dní před svou vlastní smrtí.

Související

Jakub Michálek

Původní návrh pandemického zákona podle Pirátů zaváděl vysoké pokuty

V návrhu pandemického zákona byla podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka přílišná výše pokut například za nenošení roušky, činit by mohly až 100.000 korun. Piráti chtějí hranici snížit. O zákonu dnes budou opět jednat lídři stran, nyní k němu zasedá část vlády. Podle předsedy hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Víta Rakušana nepřipadá další prodloužení nouzového stavu po 28. únoru v úvahu.

Více souvisejících

pirátská strana Pirátská strana Island politika Česká pirátská strana

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy