Praha - Letošní volby vynesly vůbec poprvé v české historii do Poslanecké sněmovny dostaly Piráty. Ve vodách světové politiky ale pirátské strany nové nejsou. Nejvíce se jim daří na severu - na Islandu a ve Švédsku, odkud pirátské hnutí pochází. Evropští Piráti mezi sebou mají nebo měli také několik kontroverzních postav.
Pirátské strany po celém světě prosazují občanská práva, přímou demokracii a účast na vládě, reformu autorského a patentového práva, svobodné sdílení znalostí, ochranu osobních údajů, transparentnost, svobodu informací, svobodu projevu, boj proti korupci a Internetovou neutralitu.
Jako první byla založena Pirátská strana Švédska (Piratpartiet), jejíž webové stránky spustil 1. ledna 2006 Rickard Falkvinge. V červnu stejného roku byla Pirátská strana založena v USA a o měsíc později v Rakousku. Mimo Švédsko byly obdobné pirátské strany založeny už ve více než 60 zemích včetně Německa, Velké Británie, Finska, Španělska, Austrálie, Islandu nebo Izraele.
Piráti brzy zamířili do vysoké politiky
Ve volbách do Evropského Parlamentu 2009, které se konaly mezi 4. a 7. červnem 2009, své kandidáty postavily různé Pirátské strany. Největšího úspěchu dosáhli Piráti ve Švédsku, kde tamní pirátská strana získala 7,1% hlasů a Christian Engström byl zvolen jako vůbec první člen pirátské strany poslancem Evropského Parlamentu.
V dubnu 2010 byla v Belgii založena mezinárodní organizace pro posílení spolupráce a jednoty mezi pirátskými stranami - Pirátská internacionála.
V dubnu 2016, v návaznosti na skandál Panama Papers, měla v průzkumu veřejného mínění Islandská pirátská strana podporu 43 procent. Ačkoli Pirátská strana nakonec v říjnových parlamentních volbách 2016 získala jen 15% hlasů, jako historicky první pirátská strana na světě se dostala do parlamentu. Navíc islandský prezident Gudni Jóhannesson poté, co dva předchozí pokusy ztroskotaly, pověřil předsedkyni Pirátské strany Birgittu Jónsdóttirovou třetím pokusem sestavit nový islandský kabinet. Ani ona ale neuspěla.
Pokud by se čeští piráti do vlády dostali, byli by tedy první na světě.
Kontroverzní postavy Pirátů
Piráti mají ve svých řadách i kontroverzní členy. Nizozemské Piráty do parlamentních voleb v roce 2017 vedla vedla Ancilla van de Leestová, kterou mohou znát příznivci pánských magazínů a latexu. Působila totiž jako fetiš modelka prezentující latexové oblečení, korzety a vysoké podpatky.
Objevila se také v holandském vydání časopisu Playboy. Strana ale ve volbách získala jen 0,34% hlasů (35478 hlasů) a do parlamentu se nedostala V dubnu 2017 van de Leestová z vedení odešla a uvedla, že se zaměří na vlastní projekty. Dál prý bude pasivním členem Pirátů a bude radit budoucích členům strany.
S velkým skandálem se pak museli vypořádávat Piráti v Německu. Na předních stránkách médií se objevil případ vraždy a následné sebevraždy, kterou spáchal politik Pirátů Gerwald Claus-Brunner. Ten zřejmě z nešťastné lásky zabil jiného muže, kterého předtím dlouhodobě obtěžoval. Jeho tělo pak převezl k sobě domů.
Pirátská strana uvedla, že její člen trpěl nevyléčitelnou chorobou a před vlastní smrtí zaslal spolustraníkům dopis na rozloučenou. Podle vyjádření policie Claus-Brunner devětadvacetiletého Jana Mirko L. zavraždil s využitím „tupého úderu do horní části těla“ už několik dní před svou vlastní smrtí.
Související
Piráti Evropského parlamentu žádají prezidenta Bidena o milost pro Assange
Původní návrh pandemického zákona podle Pirátů zaváděl vysoké pokuty
pirátská strana , Pirátská strana Island , politika , Česká pirátská strana
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 2 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 3 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 5 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 6 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 7 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 9 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 10 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 10 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 11 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 12 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 13 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 14 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák