Luther šel ve stopách Jana Husa. Německo si připomíná 500. výročí zahájení reformace

Martin Luther ve východoněmeckém Wittenbergu 31. října 1517 reformaci odstartoval, když podle legendy přibil svých 95 tezí proti odpustkům na dveře zdejšího kostela.

"Z Wittenbergu vyšla duchovní obnova, která uvedla lidi do pohybu. V Německu, Evropě a po celém světě," uvedl šéf sdružení německých evangelíků Heinrich Bedford-Strohm. Lutherův čin byl podle něj budíčkem, kterým vyzval církev k obnově. Připomněl, že profesor teologie a mnich v jedné osobě nechtěl založit novou církev, i když jeho krok v důsledku vedl k rozštěpení západních křesťanů na katolíky a protestanty.

Merkelovou při příchodu na mši vítaly stovky občanů, další na ni ale podle německých médií pokřikovali, aby vypadla. Nevybíravou kritiku zažívá Merkelová kvůli své uprchlické politice na východě Německa opakovaně.

Nevzpomíná se však jen na zásadní církevní a společenské změny, na jejichž počátku Lutherův čin stál, ale i na kontroverze s ním spojené, včetně jeho tvrdě protižidovských postojů, kterými podle historiků usnadnil šíření antisemitismu ve 20. století. Lutherovo štvaní vůči Židům dnes odsoudil i Bedford-Strohm.

Luther, který se do dějin zapsal také svým překladem bible do němčiny, šel kritikou odpustků svým způsobem ve stopách Jana Husa. Odpustky, získanými za finanční úplatu, církev ve středověku nabízela možnost nahradit v životě nevykonaná pokání a vymazat tím tresty za hříchy, které by člověk musel podstoupit v očistci. Luther byl přesvědčen o tom, že odpustky jsou jen falešnou zárukou spásy a žádal zastavení jejich prodeje.

Život Luthera, který na rozdíl od Husa nezemřel jako mučedník, ale jako vážený muž, si Německo připomínalo celý rok řadou výstav, debat nebo studií.