Měla by mít ČR jazykový zákon? Slováci mají kvóty na domácí hudbu, padla pokuta za češtinu

Soukromé rozhlasové stanice u slovenských sousedů musejí pod hrozbou pokut vyčlenit na slovenskou hudbu minimálně 20 procent a od roku 2017 alespoň čtvrtinu z času odvysílaných písniček. Pro veřejnoprávní rozhlas byl stanoven ještě vyšší limit.

"Je to v podstatě z důvodu, aby se slovenská tvorba alespoň trochu dostala do rádií. Ne jedné straně si myslím, že není dobré samostatné podnikatelské subjekty, jako jsou rádia, do něčeho nutit, ale ve finále je dobře, že ten zákon vznikl. Je to trošku facka aroganci těm rádiím, která nás s novým singlem vyhodila ze dveří a za půl roku z nich zavolali, jestli bychom nemohli zahrát na jejich festivalu," řekl ČTK lídr slovenské punkrockové skupiny Iné Kafé Vratko Rohoň.

Kvóty dlouhodobě prosazovali například lídr kapely Elán Jožo Ráž a Maťo Ďurinda z Tublatanky. V Česku podobný zákon není. Podle Ráže je situace na Slovensku jiná, protože většinu médií vlastní zahraniční majitelé.

Zákon platí i v televizním vysílání

Na základě sankčního ustanovení zákona o státním jazyku, podle něhož lze uložit za prohřešky proti slovenštině jako úřednímu jazyku pokutu, zaplatila před třemi veřejnoprávní stanice RTVS pokutu 165 eur (4500 korun) za to, že na svém televizním kanálu odvysílala oblíbenou českou pohádku o Hurvínkovi v češtině. Rok předtím slovenská licenční rada zase pokutovala soukromou televizi Joj kvůli odvysílání britské televizní show o hubnutí s českým dabingem.

Původní česká tvorba, která není určena dětem, má výjimku. České celovečerní filmy média dabovat nemusejí. Úřady uznaly, že čeština splňuje zákonem vyžadované kritérium srozumitelnosti pro Slováky.

Ovšem například letošní animovaný film Hurvínek a kouzelné muzeum, v němž Máničku i paní Kateřinu mluví nedávno zemřelá Helena Štáchová, má vzhledem k diváckému zaměření slovenský dabing.