Barcelona - Vyhrocená katalánská krize nyní připomíná vše, jen ne evropskou demokracii. Řešení by však mohla, Španělsko ale bude muset změnu ústavu z roku 1978, tvrdí katalánský politolog a spisovatel Ignasi Ribó.
Zatímco Katalánci bojují za právo na sebeurčení, Madrid chce především zachovat integritu svého území. Kompromis tady není možný. Ne, pokud bude pořád platit současná ústava, tvrdí Ignasi Ribó. Ta vznikla v roce 1978 jako dohoda mezi velmi rozdílnými částmi státu, které kromě kultury měly mnohdy i vlastní jazyk.
Na ústavu, které vznikla po krutém režimu generála Francisca Franca, jsou Španělé náležitě pyšní. Je důkazem, že rozdílné politické i kulturní myšleno se dokázalo dohodnout na spolupráci, přičemž každá ze stran se musela něčeho vzdát, aby dosáhly celkového smíru na téměř 40 let. Jenže nyní se ukazuje, že ústava není úplně flexibilní a imunní vůči problémům.
Španělsko si od té doby prošla několikrát finanční krizí, korupčními skandály a současný problém s Katalánskem je jen dalším vyvrcholením spousty let dysfunkce. Ignasi Ribó tvrdí, že teď, více než kdy jindy, je zapotřebí nová ústava, která se bude moci přizpůsobit nástrahám moderního globálního světa, který před 40 lety Španělsko ještě neznalo.
Katalánský separatismus sílil především v posledních letech v závislosti na výrazný pokus o španělský centralismus. Odpůrci tvrdí, že pokusy Madridu jsou jen převlečené pokusy o vytvoření unitárního státu, na který si však Španělé neradi pamatují. Historii již dokázala, že jednotné Španělsko může vydržet, jen pokud je ovládané autoritářstvím, což by zemi vyčlenilo z demokratické Evropy.
Sám Ignasi Ribó, který se považuje za katalánského spisovatele, se domnívá, že jak nezávislé Katalánsko, tak sjednocený španělský stát po vzoru Francie, není možný. Obě strany budou muset, podobně jako v roce 1978, znovu usednout k jednání a slevit na svých požadavcích, aby byl možný kompromis.
Španělské království je nesmírně rozmanité, proto spíše než centrální sjednocenost by mu slušela federativní uspořádání. Jenže tohle řešení není momentálně možné se současnou ústavou, proto separatisté jdou radši po tom největším extrému - tedy odtržení a vytvoření nezávislého státu.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , Španělsko , krize
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
včera
Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný
včera
Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO
včera
Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti
včera
Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce
včera
Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy
Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.
Zdroj: Libor Novák