Média a tisk se snaží přiživovat nenávist k uprchlíkům, tvrdí studie

Studii vypracovala společně Církevní komise pro migraci v Evropě a Světovou organizaci pro křesťanskou komunikaci. Obě instituce obviňují média z nedodržování etického kodexu novinářů, když přímou referenci nebo výpověď uprchlíka přinášejí jen v jedné pětině všech vydaných zpráv, čímž je činí "neviditelnými".

"Takzvaná neviditelnost uprchlíků ve zprávách vede k tomu, že společnost i politici špatně chápou dopady změn na reálné lidi," stojí ve zprávě. Výzkum se uskutečnil v sedmi evropských zemích - Řecko, Itálie, Španělsko, Spojené království, Srbsko, Švédsko a Norsko. Pouze 21 procent všech zpráv obsahovala nějakou referenci na skutečně dotčenou osobu (uprchlíka), z této pětiny pak necelých 40 procent zpráv mělo přímou citaci.

"Přímá citace je nejlepší způsob, jak poukázat na skutečné pocity lidí, bez nich je to pouze interpretace novináře, která nemusí odrážet skutečnou situaci a vede k nedorozumění mezi lidmi," tvrdí výzkum. Uprchlíky média teď nejčastěji média vnímají slovem "dislokace", málo se snaží zjistit jejich skutečné pocity a společnost je pak snadno vnímá jako ty, kteří jim okupují území.

"Hlas uprchlíků musí být slyšen, jinak jim nezajistíme rovný přístup a podmínky," tvrdí Doris Peschke, ředitel Církevní komise pro migraci v Evropě. "Prezentace uprchlíků v tisku a médiích je důležitá, protože díky tomu se vytváří celkový obraz jejich přijatelnosti ve společnosti," dodává. Studie také navrhla médiím několik věcí, kterými by mohly přispět k situaci.

Jednak by měli přinášet více osobních příběhů, kdy budou dělat rozhovor s konkrétním uprchlíkem o jeho problémech a strastiplné cestě. Dále by měl tisk používat více přímých citací, čímž dodá článkům pravdivost. Studie připomíná, že je zde pět principů žurnalistiky, které je třeba dodržet. mezi nimi je i "humánnost", což je potřeba zejména v případě lidí prchající před válkou.