Konec kvótám pro uprchlíky? Brusel plánuje ukončit nefungující plán

Během krize v roce 2015 zavedla Evropská unie dočasný, ale povinný systém na přerozdělování běženců, jinak známý taky jako kvóty pro uprchlíky. Ten měl fungovat jen dva roky, přičemž letos vyšlo najevo, že byl zcela nedůsledný a původního záměru přemístit 160 tisíc uprchlíků nebylo dosaženo. Nahradit ho měl trvalý mechanismus pro rozmístění, proti tomu však silně protestují hlavně státy střední Evropy, jako je Česká republika, Slovensko nebo Maďarsko.

Estonsko proto nyní přišlo s novým návrhem, který nazývá "matkou všech kompromisů". V uniklém dokumentu, který ještě čeká na schválení, se píše o třech scénářích uprchlické krize - normální, těžké a velmi vážné až kritické. Tyto scénáře by měly nahradit kontroverzní kvóty. Estonsko si slibuje, že jejich návrh by mohl být všemi členskými zeměmi přijat v polovině roce 2018.

Estonsko v návrhu ponechává Evropské komisi vůdčí roli v případě, že se bude blížit krizová situace. Pokud se země začne blížit 90 procentům uprchlíků, kterých je schopna přijmout, začne pracovat záchranný mechanismus. Konečné číslo by se mělo odvíjet od HDP státu a faktorů, jako je nezaměstnanost, sociální situace nebo kolik uprchlíků už v zemi je. V první fázi by měla komise požádat ostatní země o solidaritu, tedy poslat do ohrožený země humanitární pomoc, dobrovolníky, charity, apod.

Pokud země dosáhne 150 procent své kapacity postarat se o uprchlíky, pak by měla přijít "povinnost" pomoci z ostatních států. Zásadní změnou v této fázi je, že žádné zemi nemůžou být uprchlíci vnucováni, pokud se sama nenabídne, že je přijme. "Aby bylo přerozdělování efektivní, musí nová země uprchlíky přivítat," stojí v novém návrhu. Mluvčí estonského předsednictví tvrdí, že jejich cílem je dosáhnout vzájemného porozumění a kompromisu.

Nicméně podle očekávání, i tento návrh má řadu kritiků. "Není tady žádný jiný plán kromě toho, že zruší kvóty," stěžuje si nejmenovaný europoslanec, který se s dokumentem blíže seznámil. "Mám pocit, že předsednictvo kolem toho tiše pošlapává a doufá, že problém zmizí. Jenže to se nestane, akorát to vrátí do diskuze mini-Schengen, tvrdí politikou s narážkou na to, že v roce 2015 muselo Německo, Rakousko, Nizozemí, Belgie a Lucembursko přistoupit k zpřísnění volného pohybu, aby ochránily svoje hranice.

Návrh Estonska by se měl schválit do června 2018. Poslanci však předpokládají, že plán se nesetká s příliš velkým odporem. "S Německem v takovém chaosu se neočekává, že by někdo byl výrazně proti," myslí si autoři iniciativy s odkazem na nestabilní politickou scénu v Berlíně poté, co koaliční jednání o nové vládě nevyšly.