Země EU slíbily přijmout až 40.000 migrantů z Libye

Brusel - Přesídlení až 40.000 z migrantů momentálně držených v Libyi slíbily umožnit členské země Evropské unie. Podmínkou je, že budou tyto osoby způsobilé k získání ochranného statusu. 

Dnes to řekla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která o situaci na severu Afriky jedná se zástupci Africké unie, Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Zmíněné organizace vytvořily na euroafrickém summitu na konci listopadu společnou pracovní skupinu pro řešení migrační krize v Africe. Reagovaly tak i na zprávy o dražbách migrantů v Libyi. Plánem nové skupiny je do února z libyjských detenčních center vrátit do zemí původu 15.000 migrantů. Na humanitární operaci IOM a UNHCR pak EU poskytne dodatečných nejméně 100 milionů eur (asi 2,57 miliardy korun), napsala agentura AFP.

Amnesty International v úterý zveřejnila zprávu, ve které kritizuje přístup unie k řešení migrační krize a viní její vlády ze spoluúčasti na utrpení migrantů v Libyi. Lidskoprávní organizaci vadí především spolupráce členských zemí s libyjskou pobřežní stráží a tamním úřadem pro boj s nelegální migrací, které podle ní porušují lidská práva a jsou zapleteny do obchodu s lidmi.

„Spějeme k řešení," řekl dnes o situaci generální ředitel IOM William Swing. Jeho organizace odhaduje, že na konci září se v Libyi nacházelo na 416.000 běženců převážně ze subsaharské Afriky. „Snažíme se nabádat libyjské úřady, aby detenční centra přetvořily v centra otevřeného přijetí. Probíhá zde dobrý dialog," dodal.

Libye však šest let po svržení autoritářského vůdce Muammara Kaddáfího stále nemá jednotnou vládu a o moc se zde kromě vlády podporované OSN a armády přetahuje řada dalších skupin. Pohyb nejrůznějších osob přes hranice země není příliš kontrolován.

Podle Mogheriniové je klíčem k úspěchu střežení jižní hranice Libye a boj s převaděči migrantů v oblasti Sahelu. „Jsme aktivní hlavně v Nigeru, kde nabízíme ekonomické alternativy mladé generaci, jejíž jedinou zbývající možností by bylo pašování lidí. Počet migrantů procházejících Nigerem klesl ze 70.000 na 4000," řekla na začátku měsíce serveru euronews.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Libye EU (Evropská unie) Federica Mogherini

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

včera

včera

Novým kanadským premiérem bude Mark Carney

Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy