Berlín - Rok 2017 byl pro Německo mimořádně náročný. Nejdříve obavy z kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa či dopadů brexitu, nyní vnitropolitická krize, kdy země po zářijových parlamentních volbách zatím marně sestavuje koaliční vládu. Prakticky bez přerušení, i když méně vyhroceně než dříve, pak pokračovala debata o migraci.
Od prvních poválečných voleb v roce 1949 netrvalo nikdy déle než 86 dní, než nová vláda složila přísahu, průměrně na to pak stačila polovina tohoto času. Ještě nikdy se ale nestalo, že by se vláda rodila tak složitě. Změnil to až letošek, kdy necelé dva měsíce po volbách zkrachovala jednání mezi konzervativní unií CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými.
Jasno dost možná bude až na jaře příštího roku. Do té doby budou kancléřka Angela Merkelová (CDU) i spolková republika oslabeny na mezinárodní scéně, a to v době, kdy Trump činí pro Německo stěží předvídatelné kroky a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron čeká na jasnou reakci na své návrhy hlubokých reforem Evropské unie.
Letošní rok se však do učebnic nezapíše jen neschopností sestavit vládu, ale třeba také vstupem Alternativy pro Německo (AfD) do parlamentu. Důrazně protiimigrační uskupení, kterému dalo důvěru 12,6 procenta voličů, se podle pozorovatelů stalo první pravicově populistickou stranou, která se kdy dostala do Spolkového sněmu. I přes hluboké vnitřní rozpory, které vyvrcholily odchodem předsedkyně strany Frauke Petryové, je AfD v zákonodárném sboru třetí nejsilnější, což může podle odborníků vést ke zhrubnutí parlamentní kultury i přebírání některých priorit protestní strany politiky jiných uskupení.
Parlamentní volby, které přinesly velmi pestrý (šest uskupení) a dosud největší (709 poslanců) Spolkový sněm, ale nebyly jediným letošním důležitým hlasováním. V Německu se uskutečnily také čtvery zemské volby a hlasování o hlavě státu, kterou se stal dosavadní ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Z parlamentních hlasování mezi nejvýznamnější patřila legalizace homosexuálních sňatků nebo prosazení dálničních poplatků pro osobní auta, které by se měly začít vybírat v roce 2019.
Obecně se na německé politické scéně projevil posun k přísnější migrační politice a většímu tlaku na integraci běženců. Letošek by i díky tomu měl být po třech letech znovu rokem, kdy do Německa přijde méně než 200.000 žadatelů o azyl.
Nezměněné zůstalo letos podle německých úřadů ohrožení terorismem. Znovu také vzrostl počet islámských radikálů, které zdejší tajné služby a policie sledují. Množství chyb, kterého se úřady dopustily v případu berlínského atentátníka Anise Amriho, jenž loni zabil 12 lidí, pak vedlo ke zpřísnění některých zákonů a úpravě dosud používaných postupů.
18. května 2026 13:31
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Související
Rusko vydalo nový žebříček nepřátelských vlád. Na prvním místě je Německo, umístilo se i Česko
Bič na potravinářské firmy: Zmenšováním balení klamou zákazníky, rozhodl soud
Německo , Angela Merkelová , uprchlíci , Alternativa pro Německo (AfD) , Terorismus
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance
před 2 hodinami
CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla
před 3 hodinami
Počasí potěší milovníky léta. Nejtepleji má být o víkendu
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
včera
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
včera
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
včera
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
včera
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
včera
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
včera
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
včera
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
včera
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
včera
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
včera
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
včera
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
včera
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.
Zdroj: Libor Novák