Německo má za sebou krušný rok: Merkelová oslabena, vzestup AfD, obavy z Trumpa

Od prvních poválečných voleb v roce 1949 netrvalo nikdy déle než 86 dní, než nová vláda složila přísahu, průměrně na to pak stačila polovina tohoto času. Ještě nikdy se ale nestalo, že by se vláda rodila tak složitě. Změnil to až letošek, kdy necelé dva měsíce po volbách zkrachovala jednání mezi konzervativní unií CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými.

Jasno dost možná bude až na jaře příštího roku. Do té doby budou kancléřka Angela Merkelová (CDU) i spolková republika oslabeny na mezinárodní scéně, a to v době, kdy Trump činí pro Německo stěží předvídatelné kroky a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron čeká na jasnou reakci na své návrhy hlubokých reforem Evropské unie.

Letošní rok se však do učebnic nezapíše jen neschopností sestavit vládu, ale třeba také vstupem Alternativy pro Německo (AfD) do parlamentu. Důrazně protiimigrační uskupení, kterému dalo důvěru 12,6 procenta voličů, se podle pozorovatelů stalo první pravicově populistickou stranou, která se kdy dostala do Spolkového sněmu. I přes hluboké vnitřní rozpory, které vyvrcholily odchodem předsedkyně strany Frauke Petryové, je AfD v zákonodárném sboru třetí nejsilnější, což může podle odborníků vést ke zhrubnutí parlamentní kultury i přebírání některých priorit protestní strany politiky jiných uskupení.

Parlamentní volby, které přinesly velmi pestrý (šest uskupení) a dosud největší (709 poslanců) Spolkový sněm, ale nebyly jediným letošním důležitým hlasováním. V Německu se uskutečnily také čtvery zemské volby a hlasování o hlavě státu, kterou se stal dosavadní ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Z parlamentních hlasování mezi nejvýznamnější patřila legalizace homosexuálních sňatků nebo prosazení dálničních poplatků pro osobní auta, které by se měly začít vybírat v roce 2019.

Obecně se na německé politické scéně projevil posun k přísnější migrační politice a většímu tlaku na integraci běženců. Letošek by i díky tomu měl být po třech letech znovu rokem, kdy do Německa přijde méně než 200.000 žadatelů o azyl.

Nezměněné zůstalo letos podle německých úřadů ohrožení terorismem. Znovu také vzrostl počet islámských radikálů, které zdejší tajné služby a policie sledují. Množství chyb, kterého se úřady dopustily v případu berlínského atentátníka Anise Amriho, jenž loni zabil 12 lidí, pak vedlo ke zpřísnění některých zákonů a úpravě dosud používaných postupů.