Konec hanlivých příspěvků na sociálních sítí v Německu? V sousední zemi začal platit drsný zákon

První, kdo okusil nový zákon v praxi, byla bývalá německá europoslankyně a nynější místopředsedkyně opoziční AfD Beatrix von Storchová. Její účet totiž hned v první den nového roku smazal Twitter kvůli výroku na adresu policie v Kolíně nad Rýnem, která píše některá svá sdělení arabsky. "Co se to k sakru děje v této zemi? Myslíte si, že tím uklidníte barbarské násilnické muslimské hordy?" uvedla na svém twitterovém účtu von Storchová. Její sdělení sdíleli i ostatní kolegové z AfD přes Facebook, nicméně komentáře byly smazány.

Podle zákona totiž musí provozovatel sociálních sítí pod hrozbou pokuty hanlivé příspěvky mazat nebo blokovat. Sankce může být ve výši až 50 miliónů eur u právnické osoby, což je v přepočtu více jak 1,2 miliardy korun. U fyzické osoby může být maximální pokuta desetkrát nižší. Podle předsedy AfD Alexandera Gaulanda je ohrožena svoboda slova. "Tyto metody Stasi mi připomínají NDR," reagoval na zákon s odkazem na bývalou tajnou službu Německé demokratické republiky šéf krajně pravicové strany.

Nový zákon se ale nevztahuje na média, třebaže používají Facebook nebo Twitter jako platformu pro sdílení. Média totiž poskytují editovaný nebo redigovaný obsah. Proto se některé příspěvky v německých médiích mohou objevovat i nadále. Provozovatelé sociálních sítí musí každých šest měsíců vypracovat report o tom, jak nakládají s hanlivým obsahem. Týká se to všech sítí, které mají alespoň dva milióny uživatelů.

Tamní ministerstvo spravedlnosti dokonce spustilo formulář, kam mohou občané, spolky a firmy hlásit nelegální výroky, publikace či dokumenty. Odpůrci zákona, mezi které patří i Evropská federace novinářů, nicméně argumentuje tím, že svoboda projevu je drahocenná hodnota. Dále také konstatují, že zodpovědnost za rozhodnutí, co je a co není nezákonná informace, musí mít soud a ne internetoví poskytovatelé.