Orbán a Morawiecki znovu důrazně odmítli kvóty: Migrační politika EU selhala

Budapešť - Premiéři Maďarska a Polska dnes v Budapešti podle očekávání znovu důrazně odmítli přerozdělování uprchlíků. Evropská komise začátkem prosince poslala Česko, Polsko a Maďarsko kvůli odmítání programu kvót k unijnímu soudu.

"Migrační politika Evropské unie je nejen neúčinná, ale selhala," prohlásil Viktor Orbán. Dodal, že Polsko a Maďarsko chtějí silnou Evropu, ale EU může být silná jedině tehdy, pokud budou silní její členové.

"Nezpochybňujeme soudržnost Evropy, protože věříme v Evropu a její hodnoty a chceme ji společně budovat," řekl předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Pokud jde o migrační politiku, konstatoval, že členské "státy musejí mít právo rozhodovat o tom, koho přijmou".

S povinnými kvótami na přerozdělování migrantů v rámci unie nesouhlasí především země V4, které jsou za to terčem kritiky eurokomise.

Polsku jsou kromě toho vyčítána opatření upevňující moc vládnoucí strany a hrozí mu za to sankce. Orbán ale již dříve slíbil použití veta, pokud by Evropská unie chtěla Varšavu potrestat za spornou soudní reformu, ohrožující podle kritiků nezávislost justice a právní stát v Polsku.

O postupu Evropské komise proti Varšavě ale na tiskové konferenci v Budapešti nepadlo ani slovo, "což potvrzuje známou zásadu v zahraniční politice, že nejdůležitější je to, o čem se nemluví", poznamenal polský list Gazeta Wyborcza. Morawieckého návštěva připomínala tomuto opozičnímu deníku "skládání holdu učně svému mistru": polský premiér "jen nesměle přitakával" výrokům hostitele.

To, že Morawiecki dal při své první bilaterální návštěvě přednost Budapešti před Berlínem, Paříží či Washingtonem, považuje Gazeta Wyborcza za pochopitelné: obě vlády spojuje ideologická shoda a Maďarsko se jako jediné v EU jasně vyslovilo proti sankcím, které Varšavě hrozí. Ale svědčí to i o dramatickém zvratu: Orbán, jemuž EU vytýkala porušování principů právního státu a ústavy, po vyhraných volbách v květnu 2004 navštívil Varšavu, aby hledal podporu u tehdejšího premiéra Donalda Tuska. "Teď roli černé ovce v unii převzalo Polsko, a tak hledá pomoc v Budapešti," napsal deník. Je podle něj jasné, že "polsko-maďarská aliance vznikla proti sjednocené Evropě a proti jejím hodnotám".

Související

Viktor Orbán

Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu

Odcházející premiér Viktor Orbán oznámil zásadní změnu ve své politické dráze poté, co ve volbách získala strana Tisza dvoutřetinovou většinu. V sobotu odpoledne prostřednictvím videozáznamu informoval veřejnost o svém rozhodnutí vzdát se poslaneckého mandátu. Zdůraznil, že se nyní hodlá plně soustředit na práci v čele strany Fidesz a na její budoucí směřování.

Více souvisejících

Viktor Orbán Mateusz Morawiecki uprchlíci EU (Evropská unie) Maďarsko Polsko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlou čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním. Přestože tato ofenziva nedokázala vynutit okamžité příměří, způsobila obrovské a citelné škody v ruské vojenské i civilní logistice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy