Lucemburk/Praha - Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Mluvčí unijního soudu dnes ČTK řekl, že první jednání se nebude konat dříve než v listopadu či v prosinci.
Podle premiéra Andreje Babiše Česko udělá vše pro to, aby žaloba neměla na stát žádný dopad. Téma chce probrat s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem. Česko má dva měsíce na to, aby vypracovalo odpověď na žalobu, řekla ČTK mluvčí ministerstva zahraničí v Praze Irena Valentová. Navíc je podle ní stále možné dosáhnout mezi stranami sporu dohody.
Už na počátku prosince žalobu avizoval první místopředseda EK Frans Timmermans. Naznačil přitom tehdy, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí.
"Evropská komise podala žaloby před Soudním dvorem EU proti České republice (C-719/17), Polsku (C-715/17) a Maďarsku (C-718/17) kvůli porušení předpisů práva EU o relokaci žadatelů o azyl," uvedl v tiskové zprávě mluvčí soudu Balázs Lehóczki.
Zhruba dva až tři měsíce po avizovaném jednání by se měl k žalobám vyjádřit generální advokát Soudního dvora. "Celý proces může trvat až 18 měsíců," upozornil mluvčí soudu, podle nějž ovšem soudci mohou délku řízení zkrátit. "To ale není automatické," dodal Lehóczki.
Valentová sdělila, že postup komise Česko netěší, nicméně v průběhu soudního řízení, které může trvat až 18 měsíců, je stále možné dosáhnout dohody. "Žaloba nám bude doručena Soudním dvorem EU v řádu dnů, zatím se tak nestalo. Po obdržení žaloby a jejím prostudování vypracuje vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU žalobní odpověď, na což jsou 2 měsíce od doručení žaloby," uvedla. "Pokud se s Komisí dohodneme, Komise může vzít žalobu zpět," dodala.
Český premiér Babiš hodlá o žalobě jednat s předsedou EK Junckerem, se kterým se navečeři setká 29. ledna v Bruselu. Novinářům také řekl, že stejně jako on si předseda Evropské rady Donald Tusk o kvótách myslí, že jsou neefektivní. Babiš rovněž řekl, že se bude snažit rozšířit názor visegrádské čtyřky i na další státy.
S kvótami nesouhlasí ani opoziční strany. Podle předsedy ODS Petra Fialy žaloba "zbytečně prohlubuje protievropské nálady a problém nijak neřeší". Podobný názor vyjádřil i předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, který žalobu označil za chybu. Podle bývalého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) je systém kvót od počátku nefunkční a nesmyslný. Předseda hnutí STAN Petr Gazdík poukázal na to, že Slovensko se evropské žalobě kvůli migrantům vyhnulo.
Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech loni v září. Slovensko a Maďarsko neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Plán předpokládal přesun celkem až 160.000 lidí s nárokem namezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32.000 osob, oznámila v prosinci komise. Česko přijalo pouze 12 lidí.
Související
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech
uprchlíci , imigrace , EU (Evropská unie) , evropská komise , Česká republika
Aktuálně se děje
před 37 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák