Kratší pracovní doba? Němci chtějí pracovat jen 28 hodin týdně

Co zaměstnanci požadují?

Odbory IG Metall, o nichž je v příspěvku řeč především, má pod sebou 4 miliony lidí v kovovém a elektrotechnickém průmyslu. Zaměstnanci, stejně jako již dříve, chtějí zvýšení mezd. Tentokrát o celých 6%.

Stávkující však nejvíc požadují, aby měli zaměstnanci možnost volně si přizpůsobit pracovní dobu tak, aby jim to vyhovovalo. Zaměstnanecký svaz chce, aby měli všichni pracovníci možnost přejít na kratší pracovní dobu (28 hodin týdně - pozn. red.) s garantovaným návratem k delší pracovní době (35 hodin týdně).

Odbory však chtějí i další změny - například 200 eur (kolem 5000 Kč) měsíčně navíc těm, kteří pečují o malé děti nebo se starají o starší příbuzné. 

Navíc pracovníkům ve směnných provozech nebo kdekoli, kde hodně záleží na zdraví, by mělo přibýt na účtu 750 eur za rok.

Jaké jsou výhody kratšího pracovního týdne?

IG Metall tvrdí, že flexibilní pracovní doba doposud přinášela prospěch převážně zaměstnavatelům, kteří zaměstnance nechávali pracovat delší dobu. Ovšem vzhledem k tomu, že evropská ekonomika je na své špičce a nezaměstnanost je téměř neznámý pojem, myslí si odborová instituce, že je čas na radikální změnu.

"Zaměstnanci nejsou jen pracovní stroje, mají osobní život, děti, staré rodiče. Práce nemůže být jen o osobních obětech," adresoval šéf berlínské IG Metall Olivier Hoebel při stávce zaměstnancům.

Odbory se domnívají, že jejich návrhy by měly být prospěšné zejména pro ženy, z nichž většina pracuje z rodinných důvodů na částečný úvazek a v současné době nemají jistotu opětovného získání zaměstnání, když jejich mateřská dovolená definitivně skončí.

Jak reagovali zaměstnavatelé?

Zaměstnavatelé razantně odmítají veškeré návrhy IG Metall. Federace zaměstnavatelů Gesamtmetall se předvídatelně vyhnula návrhu na zvýšení mezd zaměstnancům s tím, že by tito pracovali méně.

Federace tvrdí, že zavedení kompenzačního opatření by bylo diskriminační. Po dvou kolech jednání nakonec zaměstnavatelé nabídli navýšení platů o 2%. V otázce kratší pracovní doby však nebyl učiněn žádný pokrok.

Jaký by měla změna dopad?

V Německu platí pravidlo, že pokud se o něco začne zajímat IG Metall, další odborové svazy budou následovat. Největší odborové sdružení v Evropě v 90. letech prosazovalo 35 hodinový pracovní týden a zaměstnavatelé napříč Německem pečlivě sledují, zda se blíží další pracovní revoluce.

Už jen debata o kratším pracovním týdnu vyvolala žhavé diskuze na téma kvality života a budoucnosti práce ve světě, kde některé pracovní pozice přecházejí na automatizovaný provoz.

Stoupenci těchto změn považují návrh odborů za "velmi moderní" a říkají, že by se firmy díky tomu mohly ještě zlepšit a mohly by získávat větší výdělky. Kritici ovšem poukazují na to, že zkrácený týden by mohl mít za následek nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Především menší společnosti by tak jen těžko splňovaly své cíle.

"Kdyby se tato strategie přenesla na celou ekonomiku, mohlo by to způsobit vážné škody," řekl hlavní ekonom z banky Berenberg Holger Schmieding. 

Federace zaměstnavatelů Gesammetall odhaduje, že by si kratší pracovní dobu, a tudíž peněžité náhrady, vybralo zhruba 1,5 milionů pracovníků. Odbory oponují, skutečné využití této možnosti prý bude mnohem nižší.