Limit pro počet uprchlíků? Schulz nechce ani slyšet, v ostrém projevu zmínil i Prahu

Bonn - Šéf německé sociální demokracie (SPD) Martin Schulz dnes v projevu na sjezdu strany v Bonnu prohlásil, že s SPD ve vládě nebude mít Německo žádnou horní hranici pro příjem uprchlíků. Na rozdíl od mnoha kritiků je také přesvědčen, že by SPD měla učinit další krok k pokračování velké koalice.

Schulz chce s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové o migraci i jiných tématech dále jednat a prosadit více ze sociálnědemokratických priorit. "Jde o otázku, jestli budou koaliční rozhovory, nebo nové volby. Můj postoj v této otázce je zcela jasný. Nemyslím si, že jsou pro nás nové volby dobrou volbou," řekl Schulz v asi hodinovém projevu 600 delegátům, kteří dnes rozhodnou o tom, jestli SPD zahájí koaliční rozhovory s CDU/CSU, či nikoliv.

V sondovacích rozhovorech, které předcházejí vlastnímu koaličnímu vyjednávání, dokázala SPD podle Schulze prosadit dost ze svého programu. Zdůraznil například oblasti školství, pečovatelské služby, boje proti dětské chudobě nebo evropské politiky.

Počítá navíc s tím, že se SPD v rozhovorech o konkrétní podobě koaliční smlouvy podaří prosadit i další priority. "Budeme do posledního dne bojovat za výsledky, s nimiž můžeme s dobrým svědomím předstoupit před naše členy," prohlásil. Konkrétně zmínil například zdravotnictví, otázky pracovního trhu nebo migraci. "Se sociálnědemokratickou stranou nebude v žádném případě žádná horní hranice pro uprchlíky," zdůraznil. SPD podle něj také prosadí více, pokud jde o slučování rodin migrantů.

V sondovacích rozhovorech se strany dohodly na tom, že by do Německa nemělo přicházet více než 180.000 až 220.000 běženců ročně. Zároveň by ale každý migrant měl mít možnost podat žádost o azyl.

Schulz dnes reagoval i na kritiky, podle nichž by další účast SPD ve velké koalici mohla vést k posilování stran na pravém okraji. "Kdo ale říká, že nové volby je také neposílí?," ptal se spolustraníků. "Evropou se prohnala pravicová vlna. Podívejte se na vládu ve Vídni, podívejte se do Prahy, podívejte se do Varšavy, podívejte se do Budapešti," nechal se slyšet Schulz. Pokud jde o Česko, tak zřejmě narážel především na volební úspěch hnutí ANO, které je v Německu vnímané jako pravicově populistické, a Svobody a přímé demokracie, kterou řada zdejších odborníků a komentátorů považuje za krajně pravicovou.

"Evropa čeká na Německo, které si je vědomé své zodpovědnosti za Evropu," je přesvědčen Schulz, podle něhož je třeba rychle reagovat na reformní návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Když Macron se svými návrhy neuspěje, není podle šéfa SPD vyloučené, že i v Paříži bude příště vládnout extrémní pravice.

"Tato pravicová vlna v Evropě může být zastavena německou vládou, která se k demokracii, lidským právům, svobodě a Evropě přihlásí tím, že SPD vstoupí do této vlády," míní Schulz.

Související

Tomáš Zdechovský

Rozbroje mezi eurokomisí a europarlamentem? Spor o "spitzenkandidáty" je zpět, ostře promluvil Zdechovský

Popření systému takzvaných vedoucích kandidátů na post předsedy Evropské komise, k němuž podle diplomatů spěje bruselský summit Evropské unie, vyvolává mezi europoslanci skeptické až rozhořčené reakce. Podle některých není jisté, zda se bude Evropský parlament ochoten podřídit vůli unijních premiérů a prezidentů a schválit na vrcholné posty jimi navržené kandidáty.
Martin Schulz

Schulz skončil v čele SPD, za sebe chce Nahlesovou

Berlín - Martin Schulz dnes skončil v čele německé sociální demokracie (SPD). Dvaašedesátiletý politik, který chtěl tento post původně opustit začátkem března, to řekl na tiskové konferenci v Berlíně.

Více souvisejících

Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu) Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Německo Konzervativní unie CDU/CSU uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy