Brusel - Evropský parlament bude v příštím volebním období (2019 až 2024) s největší pravděpodobností menší než ten stávající. Návrh na změnu, kterou dnes potvrdil klíčový výbor pro ústavní záležitosti, musí ale ještě potvrdit europarlament jako celek. Stát by se tak mělo už na jeho únorové plenární schůzi.
Výbor pro ústavní záležitosti potvrdil návrh, aby se počet europoslanců kvůli britskému odchodu z EU na jaře 2019 snížil ze stávajících 751 na 705. Upraveny budou ale také počty křesel pro některé členské země.
Podle polské lidovecké poslankyně Danuty Hübnerové snížení počtu členů europarlament zeštíhlí, zachová však jeho schopnost politicky operativně reagovat. "V tvrdých jednáních o tomto politicky citlivém tématu jsme dosáhli výsledku, který je právně i politicky schůdný," doplnila Hübnerová, která jako zpravodajka za věc odpovídá.
Británii, jejíž občané v roce 2016 v referendu rozhodli o odchodu své země z EU, zastupuje nyní v europarlamentu 73 europoslanců. Stále mezi nimi je například i významný zástupce britského vystoupení z bloku, někdejší lídr Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage.
Celkem 46 jejich křesel bude v příštím europarlamentu zcela zrušeno, zbývajících 27 bude přidáno jiným unijním zemím. Cílem je napravit některé nerovnosti ve stávajícím rozdělení. Česko by i v dalším volebním období mělo zastupovat 21 europoslanců. O pět křesel si pomůže Francie a Španělsko, o tři Nizozemsko a Itálie a o dvě Irsko. O jednoho europoslance navíc budou v roce 2019 volit Slováci a také Estonci, Chorvati, Finové, Rumuni, Poláci, Rakušané, Dánové a Švédové.
Související
Velká zavazadla a štědré kompenzace: Evropský parlament chce změnit práva leteckých pasažérů
Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
evropský parlament , EU (Evropská unie) , europoslanci
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák