V Německu začaly rozhovory o vládní koalici, Merkelová do nich jde odhodlaně

Berlín - Jednání o konkrétní podobě koaliční smlouvy v Německu jsou zatím naplánována do 4. února, mohou se ale protáhnout. Vláda by mohla vzniknout v březnu. Kancléřka Angela Merkelová (CDU) dnes řekla, že jde do rozhovorů optimisticky a odhodlaně.

Vyjednávání mezi konzervativní unií CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD) dnes ráno začalo v Berlíně. "Budeme se soustředit na to, abychom vyjednávali rychle," řekla dnes Merkelová. "Jsem přesvědčena, že lidé teď skutečně očekávají, že se vydáme směrem k vytvoření vlády," podotkla také k vyjednávání, které startuje více než čtyři měsíce po zářijových parlamentních volbách. Vytvoření vlády ještě v poválečném Německu nikdy tak dlouho netrvalo.

"Konečně začínají koaliční rozhovory. Dobře víte, že konzervativní unie vznik této vlády chce, a proto vsadíme vše na to, aby to vyšlo," nechal se dnes v berlínské centrále křesťanských demokratů slyšet bavorský premiér Horst Seehofer (CSU). "Rozhovory budeme vést rychle a konstruktivně," poznamenal zase předseda SPD Martin Schulz, který do nich jde s odhodláním dát spolkové republice stabilní vládu.

Zástupce frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Michael Grosse-Brömer po dnešním prvním kole jednání potvrdil, že k tomuto datu směřují CDU, CSU i SPD. Existuje ale podle něj prostor pro jednání i několik dní poté.

Podle politika z CDU nyní začne jednat 18 pracovních skupin, které se budou věnovat jednotlivým obsahovým okruhům, a do 2. února by měly dodat výsledky. Dále bylo dohodnuto, že strany tyto výsledky ještě proberou na uzavřených jednáních 3. a 4. února. Jejich jasně deklarovanou vůlí je dovést vyjednávání ke zdárnému konci. "Pokud by se to úplně nepodařilo, budou k dispozici ještě další dva dny," vysvětlil Grosse-Brömer. 

Sociální demokraté dali opakovaně najevo, že budou chtít výraznější ústupky ze strany CDU/CSU, než jakých dosáhli v předcházejících sondovacích rozhovorech. Týkat se mají zejména migrace, zdravotnictví a pracovního trhu. CDU/CSU zatím větší ústupky odmítá, a proto se očekávají složitá jednání.

Pokud dvojice politických uskupení nakonec najde shodu na znění koaliční smlouvy, bude ji muset podpořit vnitrostranické referendum sociálních demokratů. Jak hlasování dopadne, ale není jasné, protože velká část straníků už třetí velkou koalici za poslední čtyři volební období nechce. 

V posledních dnech se hodně diskutovalo o tom, jestli v novém kabinetu bude i šéf sociálních demokratů Schulz, který po parlamentních volbách řekl, že do žádné vlády vedené Merkelovou nepůjde. Dnes ale magazín Der Spiegel s odvoláním na přední sociální demokraty informoval o tom, že Schulz ve vládě nechce chybět. Jaký post bude zastávat, zatím není zcela jasné, počítá se ale s tím, že bude chtít vést ministerstvo zahraničí, nebo financí.

Související

Více souvisejících

Německo Angela Merkelová Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu) Horst Seehofer Konzervativní unie CDU/CSU Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí

Palestinské militantní hnutí Hamás v sobotu nad ránem prohlásilo, že zvažuje izraelský protinávrh ohledně možného příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí. Uvedla to agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy