Poláci chtějí popřít, že za války pronásledovali Židy, tvrdí spisovatel

Praha - Podle Lea Pavláta, ředitele Židovského muzea v Praze, je ze strany Polska o podrobení historii oficiálnímu výkladu. Reaguje tak na polský zákon, ve kterém se trestá připisování odpovědnosti za holokaust Polákům. Zákon vyvolal ostrou kritiku i ve Spojených státech amerických nebo Izraeli.

Ředitel Židovského muzea v Praze a spisovatel Leo Pavlát v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že Poláky do jisté míry chápe, pokud se mluvilo o polských koncentračních táborech, ale pravdou je, že koncentrační tábory v Polsku vybudovali nacisté. "Polsko za druhé světové války přineslo obrovské oběti. Utrpělo obrovské materiální škody. To je nesporné. Na druhé straně je také nesporné, že tisíce Poláků se aktivně podílely na pronásledování Židů," uvedl Pavlát.

Podle ředitele muzea je ale potřeba konkretizovat zločiny. "Problém je, že pokud mluvíme o Polácích, kteří se jich dopustili, tak podle dikce zákona jsou automaticky ztotožňováni s polským národem a státem. Podtext je jasný: zabránit tomu, aby se vůbec hovořilo o polské účasti na pronásledování Židů," míní Leo Pavlát.

Připomněl také, že v roce 2004 tehdejší polský prezident Aleksander Kwaśniewski veřejně uznal utrpení polských Židů, ale také podíl polského národa na jejich pronásledování. Vyzval Polsko, aby se k tomu postavilo čelem, za což byl kritizován. "Ten zákon je toho odrazem," myslí si Pavlát. "Je to snaha popřít, že mnoho Poláků se na pronásledování Židů přímo účastnilo. Tady jde především o to, co se dělo mimo koncentrační tábory. Tam docházelo k protižidovským pogromům bez účasti nacistů. Židé byli vražděni a okrádáni Poláky," připomíná ředitel Židovského muzea v Praze.

Pavlát je i toho názoru, že by se měla Česká republika ohradit proti označení "český koncentrační tábor Terezín", který zmínil americký deník New York Times v článku o České republice. "Je to nechutné a Česká republika by se proti tomu měla jednoznačně ohradit. Byl to koncentrační tábor nebo ghetto zřízené nacisty na okupovaném území," podotkl ředitel, jenž je toho názoru, že by se neměly používat zavádějící zkratky typu polské nebo české koncentrační tábory, protože to deformuje historii. 

Související

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Více souvisejících

Koncentrační tábory II. světová válka Polsko holocaust židé

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy