Europoslanec varuje před důsledky czexitu! Žádná svoboda pohybu, omezení zahraničních investic...

Praha - Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička nastínil několik odvětví, ve kterých by Česká republika po svém případném opuštění Evropské unie mohla pocítit nepříliš velkou svobodu.

Deník Shopaholičky

Europoslanec Pavel Telička na své internetové stránce reaguje na sílící debatu na české politické scéně, která se týká schválení zákona o obecném referendu a možného referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie. "Referendum o takzvaném czexitu prosazují SPD i komunisté. O tom, jaké by mohl mít pro Českou republiku fatální následky, však mlčí. A už vůbec nenabízejí alternativu," zmiňuje se Telička.

Připomíná, že odchodem z EU by republika ztratila možnost volného pohybu. Nemyslí tím však jen kolony u dálničních přechodů, ale také fakt, že by občané nemohli například pracovat v cizí zemi EU, a dokonce tam být žít. Podobně by na tom byli studenti, kteří využívají program ERASMUS+, protože tuto možnost by ztratili. Navíc by museli platit daleko vyšší školné na evropských univerzitách. Pokud by došlo k czexitu, tak by nastal problém s uznáváním profesních kvalifikací.

Problém by nastal i v oblasti volného trhu, na který by Česko ztratilo přístup. Podle Teličky by se tak mohly zvýšit tarify pro export českého zboží a vzniklo by tak mnoho administrativních překážek. Mohl by také podražit export českých výrobků mimo EU. Česko by také bylo méně atraktivní pro zahraniční investory, pokud bychom nebyli součástí evropského společenství, protože těží z jeho volného trhu. Stejné je to i se společným dopravním trhem. "Zkusme si vzpomenout na jednostranná opatření Německa, Francie a dalších proti zahraničním dopravcům, která jsou následně na unijní úrovni korigována především aktivitami Evropské komise a Evropského parlamentu," uvádí příklad europoslanec. V případě, že bychom nebyli členy EU, tak by se stát nemohl opřít o evropské orgány a čeští dopravci by byli v nevýhodě. Daleko podstatnější by ale bylo, že bychom nebyli součástí jednotného evropského leteckého prostoru. 

Kdyby Česká republika opustila EU, tak by se stala v oblasti bezpečnosti "ostrůvkem" obklopeným ostatními unijními státy. Podle Teličky by musel stát investovat do bezpečnosti daleko více peněz než doposud. Dopad by to ale také mělo na řadu věcí, které považujeme za samozřejmé, jako je například roaming. Za předpokladu, že nebudeme součástí EU, budeme všichni opět platit poplatky za hovory a SMS do zahraničí. Členství nám rovněž přináší energetickou bezpečnost. Po vystoupení ze společenství bychom navíc stále měli vůči němu finanční závazky, které bychom museli splatit. 

Místopředseda Evropského parlamentu však dodává, že některé dopady by se daly zmírnit pomocí smluvního ujednání při odchodu z EU. Jak ale ukazuje příklad Velké Británie, i ona to má velice těžké při vyjednávání. "Je navíc jasné, že na dohodě s Českou republikou nikdy nebude takový zájem, jako na dohodě s Británií," porovnal možný czexit s britským odchodem z EU Pavel Telička.

Deník Shopaholičky

Související

Koronavirové pasy, ilustrační fotografie k tématu

V rámci covid pasů by se podle Teličky mohly uznávat vybrané antigenní testy

V rámci tzv. digitálního zeleného certifikátu neboli covidového pasu by podle bývalého eurokomisaře a místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky měly být kromě PCR testů uznávány i antigenní testy. Evropská komise by měla vydat seznam těch, kterými se bude možné prokazovat. Vybrány budou na základě vědeckých studií o jejich přesnosti a funkčnosti.

Více souvisejících

Pavel Tělička EU (Evropská unie) referendum CZexit

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy