Vučić přijel do Záhřebu, hasí rozbroje mezi Srbskem a Chorvatskem

Záhřeb - Srbský prezident Aleksandar Vučić zahájil dvoudenní návštěvu Chorvatska. Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová dala najevo, že je s dnešním jednáním spokojená. Veřejnost ale tak nadšená není.

Kitarovičová i Vučić hned řekli, že spolu dnes neprobírali "minulost". Chorvatská prezidentka připomněla, že chtěla schůzku se srbským protějškem uspořádat za příhodnějších okolností, "ale po vystupňování slovní války jsem se to (rostoucí napětí) rozhodla ukončit a pozvat Vučiče co nejdříve".

Vučičova cesta se původně plánovala už na loňský podzim, ale byla odložena kvůli tehdejší ostré výměně názorů mezi politiky ohledně některých sporných otázek. Nová kontroverze přišla v lednu kvůli připomínkové výstavě ke koncentračnímu táboru Jasenovac v někdejším fašistickém Chorvatsku, kterou v sídle OSN v New Yorku uspořádalo Srbsko, a také kvůli výrokům, které při otevírání expozice pronesl srbský ministr zahraničí.

Prezidenti sdělili, že dnes spolu hovořili o řadě témat, včetně ekonomické spolupráce a realizace konkrétních společných projektů s využitím fondů EU. Jako příklad chorvatská představitelka uvedla obnovu železniční tratě Záhřeb-Vinkovci-Tovarnik-Šid-Bělehrad.

Nicméně oba státníci potvrdili, že hovořili také o věcech, v nichž se jejich stanoviska rozcházejí, jako je dořešení společné hranice, ale i o citlivějších otázkách, včetně osudu lidí pohřešovaných od války provázející v první polovině 90. let rozpad někdejší Jugoslávie. Vučić v této souvislosti slíbil, že se setká přímo s představiteli chorvatských sdružení nezvěstných osob.

Příjezd Vučiče do Záhřebu provázejí přísná bezpečnostní opatření, včetně rozmístění ostřelovačů na budovách kolem míst, kde se srbská delegace pohybuje. V centru chorvatské metropole se za účasti asi tisíce lidí také konala demonstrace, kterou uspořádaly organizace válečných veteránů a vdov po mužích padlých za války v 90. letech. Policie ale účastníkům protestní akce zabránila přiblížit se k náměstí, kam měl zavítat i nejvyšší srbský představitel.

Související

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

Více souvisejících

Aleksandr Vučič (srbský prezident) Kolinda Grabarová-Kitarovičová Chorvatsko Srbsko

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci

Dnes do Izraele dorazila egyptská delegace s cílem znovu rozběhnout jednání o ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících izraelských rukojmí, kteří jsou drženi palestinským hnutím Hamás od října loňského roku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy