Juncker chce zrychlit a zjednodušit rozhodování EU

Mnichov - EU musí podle předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera rozhodovat rychleji a jednodušeji, aby mohla dělat světovou politiku. Podobně se v pátek na mnichovské bezpečnostní konferenci vyjádřila také německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

V otázkách zahraniční politiky by neměla být v Evropské radě potřeba jednomyslnost. "Není možné, že musíme vždy rozhodovat jednomyslně v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky," nechal se slyšet Juncker.

"Stále znovu zjišťujeme, že konsenzuálních jednomyslných rozhodnutí nejsme schopni," zdůvodnil své přesvědčení. Týká se to podle něj tak odlišných otázek jako jsou lidská práva v Číně nebo postoj k Jeruzalému jako hlavnímu městu Izraele.

Je podle něj jasné, že například v otázkách vysílání vojáků, bude vždy třeba jednomyslného rozhodnutí, v řadě dalších oblastí ale není nutné. Měnit evropské smlouvy kvůli tomu podle Junckera není třeba, stačí rozhodnutí Evropské rady.

Česká vláda se podle ministryně obrany Karly Šlechtové možnou změnou zatím nezabývala. "V tuto chvíli to bude teprve na programu jednání naší vlády," řekla dnes v Mnichově ČTK a České televizi. "Samozřejmě je to otázka, protože už se nám stalo v rámci kvót, že jsme byli přehlasováni v této věci, a nedomnívám se, že obrana naší země by měla být rozhodována někým jiným než naším státem," dala najevo svůj osobní postoj.

Juncker dnes také vyzval k větší emancipaci Evropy ve vojenské oblasti. Neměla by ale být zaměřena proti NATO nebo USA, míní. "Ty aktivity se musí propojovat a musí se doplňovat," myslí si i Šlechtová o součinnosti NATO a loni vzniklé stálé spolupráce v obranné oblasti mezi zeměmi Evropské unie (PESCO).

Za významné považuje Juncker nabídnout členství v EU státům západního Balkánu. Podmínkou je ale vyřešení jejich hraničních sporů. "Vidíme tam mnoho hraničních sporů, které musejí být vyřešeny, než můžeme udělat další krok," řekl šéf Evropské komise. Je zklamán sporem mezi Chorvatskem a Slovinskem, který podle něj tyto dva státy před vstupem do EU neřešily. V případě dalších možných států EU se taková situace nesmí opakovat, zdůraznil.

Související

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Více souvisejících

Jean-Claude Juncker Mnichovská bezpečnostní konference (MSC) EU (Evropská unie) Karla Šlechtová NATO

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy