Lidská práva ve světě? Amnesty nenechala na nikom nit suchou

Nenávistnou kampaň vůči běžencům odstartoval podle AI americký prezident Donald Trump po svém nástupu do úřadu, když zakázal vstup do USA lidem z několika většinově muslimských zemí. Kromě Trumpovy antimigrační politiky kritizuje zpráva i nepřiměřené používání síly americkou policií či diskriminaci skupin s menšinovou sexuální orientací.

Za migrační politiku kritizuje zpráva mimo jiné Austrálii, která posílá migranty do států Nauru a Papua-Nová Guinea. Organizaci se ani nelíbí, že Rakousko, Německo, Nizozemsko, Norsko či Francie vracejí odmítnuté žadatele o azyl do Afghánistánu, ač tam podle AI není bezpečno.

"Extrémní důsledky vyzývání k nenávisti a vyvolávání strachu z menšin jsme viděli v hrůzné vojenské kampani etnických čistek Rohingů v Barmě," řekl k výroční zprávě generální tajemník AI Salil Shetty.

Zpráva AI se zmiňuje také o násilí na ženách a jejich nerovnoprávném postavení v řadě států světa. Kritizuje protipotratovou právní úpravu některých latinskoamerických zemí, Polska, Irska či Malty. Polskou vládu zpráva kritizuje i za pokračující "snahu politicky kontrolovat soudnictví, nevládní organizace a média".

V Itálii podle zprávy pokračuje diskriminace Romů v přístupu k bydlení: násilně jsou segregováni v táborech s horšími podmínkami. Kritiku přitom sklidila i Evropská komise, která podle AI nedokázala vůči Itálii zakročit. Podmínky pro bydlení Romů kritizuje zpráva také v Portugalsku či Slovinsku. Romské děti mají podle AI stále nerovný přístup ke vzdělání například v Česku a na Slovensku.

Stovky aktivistů podle AI loni zemřely kvůli tomu, že se úřady v řadě zemí světa snažily zabránit pokojným demonstracím či umlčet opozici a média. Jako nejhorší země, kde jsou po desítkách zavíráni novináři, označila zpráva Turecko, Egypt a Čínu. Připomněla i úmrtí léta vězněného čínského nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa.

Práva na svobodu projevu porušuje podle AI Rusko, když zatýká pokojné demonstranty a svévolně zadržuje desítky aktivistů, či Bělorusko, v jehož případě AI kritizuje i trest smrti. Zpráva připomíná i věznění opozice v Saúdské Arábii. Nejméně 120.000 politických vězňů je podle organizace zadržováno v pracovních táborech v KLDR, kde jsou vězni mučeni a nuceni k tvrdé práci.

Vážné porušování lidských práv zaznamenala AI v Íránu, kde jsou podle ní nespravedlivě souzeni kritici vlády. Zpráva upozorňuje i na zabíjení tisíců lidí, čehož se dopouští policie v protidrogovém tažení filipínského prezidenta Rodriga Duterteho.

AI označila za nelegální izraelskou blokádu palestinského Pásma Gazy, kterou organizace považuje za "kolektivní trest" pro dva miliony lidí.

Diskriminace etnických a sexuálních menšin přetrvává podle AI například v Chorvatsku a xenofobní prostředí panuje v Bulharsku či ve Švédsku.