EU chce zastavit proud migrantů z Afriky, Sahel dostane 414 milionů eur

Brusel - Představitelé zemí EU spolu ze zástupci Africké unie a OSN dnes v Bruselu jednali o větší mezinárodní podpoře Sahelu. Tato oblast na jižním okraji Sahary je pokládána za klíčovou pro předcházení migračních krizí.

"Sahel dostane nově pomoc ve výši 414 milionů eur," oznámila po jednání šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. Samotná Evropská unie zdvojnásobí své příspěvky na financování plánované africké vojenské operace v Sahelu ze současných 50 na 100 milionů eur. Cílem mise je boj proti převáděčům lidí a islámským radikálům. EU rovněž počítá s tím, že v období 2014 až 2020 vynaloží dohromady osm miliard eur na rozvojovou pomoc regionu.

Ještě před konferencí byla očekávaná přislíbená suma na pomoc Sahelu odhadována na méně než 300 milionů eur. "Je to výrazně nad našimi původními očekáváními," shrnula Mogheriniová výsledek dárcovské konference.

Země na jih od Sahary jsou pro EU významné hlavně kvůli snaze co nejvíce omezit migrační tok z Afriky. Spolupracovat s Burkinou Faso, Čadem, Mali, Mauritánií a Nigerem, na které se pomoc pro Sahel soustředí, tak Evropská unie plánuje nejen v rozvojové oblasti, ale také v otázkách týkajících se bezpečnosti. V regionu už nyní působí tři unijní bezpečnostní mise, jedna v Nigeru a dvě v Mali.

Nová mise čítající zhruba 5000 vojáků z Burkiny Faso, Mali, Mauritánie, Nigeru a Čadu by měla v ideálním případě jednou umožnit ukončení stávajících mezinárodních vojenských misí v regionu. Například jen Francie má v oblasti více než 4000 vojáků. Jako jediná z EU tam přitom má i pozemní bojové jednotky.

Pětice zmíněných afrických států vyjádřila podle agentury DPA radost nad přislíbenou finanční pomocí, ale poukázala na to, že peníze nebudou stačit. Jen na vybudování africké vojenské mise je podle nigerského prezidenta Mahamadoua Issoufoua v prvním roce potřeba 423 milionů eur a v dalších letech vždy 115 milionů eur.

Unijní činitelé region považují za klíčový pro stabilitu oblasti i pro předcházení migračním krizím. Česko na konferenci zastupoval premiér Andrej Babiš, který novinářům řekl, že v letošním roce Praha poskytne do příslušného svěřeneckého fondu čtyři miliony eur (100 milionů korun). Svěřenecký fond Evropské unie pro Afriku byl ustanoven v roce 2015 při summitu na Maltě.

Německá kancléřka Angela Merkelová označila dnešní dárcovskou konferenci za důležitý signál pro boj proti terorismu a ilegální migraci. Německo podpoří rozvoj pětice zemí Sahelu v období let 2017 až 2020 dohromady 1,7 miliardy eur, řekla kancléřka. Plánovanou novou vojenskou jednotku označila za "rozhodující pokrok" v úsilí o zajištění bezpečnosti těchto zemí. Podle ní jsou už viditelné první úspěchy v boji proti ilegální migraci, zbývá ale ještě mnoho práce.

Merkelová předstoupila před novináře společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským premiérem Paolem Gentilonim. Ten prohlásil, že boj proti terorismu v Africe je nejlepší cestou, jak potlačovat populismus a protievropské postoje v Evropě.

Francie se zavazuje v příštích pěti letech přispět na rozvoj Sahelu 1,2 miliardy eur, což je 40procentní nárůst oproti dosavadní pomoci. Další státy chtějí podpořit tamní zemědělství, školství nebo vodohospodářské projekty.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že EU pomůže Sahelu s posílením bezpečnosti a s bojem proti chudobě, nestabilitě a pašeráctví. Lucemburský premiér Xavier Bettel a jeho belgický kolega Charles Michel rovněž zmínili i problematiku klimatických změn, které na region doléhají.

Babiš řekl, že Česko se na pomoci regionu finančně podílí, aby přispělo k boji proti pašerákům. Česká vláda tento týden odsouhlasila, že přispěje milionem eur (přes 25 milionů Kč). "Postupně tento rok přidáme ještě tři, takže celkově čtyři miliony eur," řekl dnes Babiš.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Andrej Babiš afrika uprchlíci Nigérie Federica Mogherini Jean-Claude Juncker Angela Merkelová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy