Spojené státy americké jsou jedny ze tří členů NATO splňující závazek vynaložení dvou procent HDP na armádu. Proč evropské státy tolik zanedbávají investování peněz na společnou obranu? Opravdu Evropa tolik spoléhá na pomoc od USA?
Dvě procenta hrubého domácího produktu na svou obranu investují pouze tři členské státy - USA, Estonsko a Řecko. V příštím roce by se mohli k těmto státům přidat Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Polsko a Velká Británie. Naopak velké země jako Německo, Francie, Itálie a Španělsko se ke dvou procentům nepřibližují ani zdaleka. Do roku 2024 však patnáct zemí plánuje, že dvou procent HDP dosáhnou.
Například Německo dosáhlo v loňském roce 1,22 % HDP. Kancléřka Angela Merkelová přislíbila, že v roce 2024 země dvou procent dosáhne. Ve skutečnosti panují oprávněné obavy, že Německo dvou procent nedosáhne. Tento rok se pohybují odhady zhruba na 1,13 %. Merkelová však zvýšení výdajů na obranu měla i ve svém programu, ale její partneři v koalici považují závazek za šílený.
V programu německé vládní koalice je dokonce psáno, že do roku 2021 by měla země do NATO přispět 1,15 % hrubého domácího produktu. Nikdo tedy nevěří, že by se Německu podařilo v roce 2024 dosáhnout téměř dvojnásobku. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga musí ostatní členové NATO předložit plány na dosažení dvou procent. Stoltenberg vyzval členy, aby dělali mnohem více. Česká republika se například zavázala, že do roku 2020 zvýší výdaje na 1,4 % HDP.
Evropské státy nejspíše závazek nesplní z jednoho prostého důvodu - nemusí. Nemají totiž nůž na krku. Evropě totiž nehrozí žádné nebezpečí jako například USA. Americký strach z Ruska se neztotožňuje s tím evropským. Ruský prezident Vladimir Putin rozhodně nemá zapotřebí, aby napadl nebo obsadil jakýkoli evropský stát. Už tak jeho země trpí kvůli sankcím, když došlo k anexi ukrajinského Krymu.
Washington si po právu stěžuje na evropské státy, že výdaje USA jsou daleko vyšší a že se ostatní členské státy pouze vezou. Na druhou stranu není na Washingtonu, aby evropským státům diktoval, kolik mají vynaložit na svou obranu. Může se tak stát, pokud USA nadále zůstanou členem NATO, že Washington vynaloží na svou obranu čím dál tím více peněz, ale Evropa naopak méně.
Související
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
USA (Spojené státy americké) , NATO , EU (Evropská unie) , HDP ČR
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák