Spojené státy americké jsou jedny ze tří členů NATO splňující závazek vynaložení dvou procent HDP na armádu. Proč evropské státy tolik zanedbávají investování peněz na společnou obranu? Opravdu Evropa tolik spoléhá na pomoc od USA?
Dvě procenta hrubého domácího produktu na svou obranu investují pouze tři členské státy - USA, Estonsko a Řecko. V příštím roce by se mohli k těmto státům přidat Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Polsko a Velká Británie. Naopak velké země jako Německo, Francie, Itálie a Španělsko se ke dvou procentům nepřibližují ani zdaleka. Do roku 2024 však patnáct zemí plánuje, že dvou procent HDP dosáhnou.
Například Německo dosáhlo v loňském roce 1,22 % HDP. Kancléřka Angela Merkelová přislíbila, že v roce 2024 země dvou procent dosáhne. Ve skutečnosti panují oprávněné obavy, že Německo dvou procent nedosáhne. Tento rok se pohybují odhady zhruba na 1,13 %. Merkelová však zvýšení výdajů na obranu měla i ve svém programu, ale její partneři v koalici považují závazek za šílený.
V programu německé vládní koalice je dokonce psáno, že do roku 2021 by měla země do NATO přispět 1,15 % hrubého domácího produktu. Nikdo tedy nevěří, že by se Německu podařilo v roce 2024 dosáhnout téměř dvojnásobku. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga musí ostatní členové NATO předložit plány na dosažení dvou procent. Stoltenberg vyzval členy, aby dělali mnohem více. Česká republika se například zavázala, že do roku 2020 zvýší výdaje na 1,4 % HDP.
Evropské státy nejspíše závazek nesplní z jednoho prostého důvodu - nemusí. Nemají totiž nůž na krku. Evropě totiž nehrozí žádné nebezpečí jako například USA. Americký strach z Ruska se neztotožňuje s tím evropským. Ruský prezident Vladimir Putin rozhodně nemá zapotřebí, aby napadl nebo obsadil jakýkoli evropský stát. Už tak jeho země trpí kvůli sankcím, když došlo k anexi ukrajinského Krymu.
Washington si po právu stěžuje na evropské státy, že výdaje USA jsou daleko vyšší a že se ostatní členské státy pouze vezou. Na druhou stranu není na Washingtonu, aby evropským státům diktoval, kolik mají vynaložit na svou obranu. Může se tak stát, pokud USA nadále zůstanou členem NATO, že Washington vynaloží na svou obranu čím dál tím více peněz, ale Evropa naopak méně.
Související
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají
USA (Spojené státy americké) , NATO , EU (Evropská unie) , HDP ČR
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 1 hodinou
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 2 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 3 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 4 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 5 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 6 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák