Spojené státy americké jsou jedny ze tří členů NATO splňující závazek vynaložení dvou procent HDP na armádu. Proč evropské státy tolik zanedbávají investování peněz na společnou obranu? Opravdu Evropa tolik spoléhá na pomoc od USA?
Dvě procenta hrubého domácího produktu na svou obranu investují pouze tři členské státy - USA, Estonsko a Řecko. V příštím roce by se mohli k těmto státům přidat Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Polsko a Velká Británie. Naopak velké země jako Německo, Francie, Itálie a Španělsko se ke dvou procentům nepřibližují ani zdaleka. Do roku 2024 však patnáct zemí plánuje, že dvou procent HDP dosáhnou.
Například Německo dosáhlo v loňském roce 1,22 % HDP. Kancléřka Angela Merkelová přislíbila, že v roce 2024 země dvou procent dosáhne. Ve skutečnosti panují oprávněné obavy, že Německo dvou procent nedosáhne. Tento rok se pohybují odhady zhruba na 1,13 %. Merkelová však zvýšení výdajů na obranu měla i ve svém programu, ale její partneři v koalici považují závazek za šílený.
V programu německé vládní koalice je dokonce psáno, že do roku 2021 by měla země do NATO přispět 1,15 % hrubého domácího produktu. Nikdo tedy nevěří, že by se Německu podařilo v roce 2024 dosáhnout téměř dvojnásobku. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga musí ostatní členové NATO předložit plány na dosažení dvou procent. Stoltenberg vyzval členy, aby dělali mnohem více. Česká republika se například zavázala, že do roku 2020 zvýší výdaje na 1,4 % HDP.
Evropské státy nejspíše závazek nesplní z jednoho prostého důvodu - nemusí. Nemají totiž nůž na krku. Evropě totiž nehrozí žádné nebezpečí jako například USA. Americký strach z Ruska se neztotožňuje s tím evropským. Ruský prezident Vladimir Putin rozhodně nemá zapotřebí, aby napadl nebo obsadil jakýkoli evropský stát. Už tak jeho země trpí kvůli sankcím, když došlo k anexi ukrajinského Krymu.
Washington si po právu stěžuje na evropské státy, že výdaje USA jsou daleko vyšší a že se ostatní členské státy pouze vezou. Na druhou stranu není na Washingtonu, aby evropským státům diktoval, kolik mají vynaložit na svou obranu. Může se tak stát, pokud USA nadále zůstanou členem NATO, že Washington vynaloží na svou obranu čím dál tím více peněz, ale Evropa naopak méně.
Související
Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
USA (Spojené státy americké) , NATO , EU (Evropská unie) , HDP ČR
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska
před 1 hodinou
Kdo nahradí Fialu a Hřiba? ODS a Piráti si dnes zvolí nové vedení
před 3 hodinami
Mrazivé počasí se vrátí do Česka. V noci se připravte na tuhou zimu
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
včera
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.
Zdroj: Libor Novák