Kodaň - Dánská vláda premiéra Larse Lökkeho Rasmussena chce zdvojnásobit tresty za přečiny v oblastech s vysokou nezaměstnaností a kriminalitou obývaných převážně přistěhovalci a jejich potomky. Plán hned zkritizovali ochránci lidských práv.
Návrh dánské menšinové vlády, kterou tvoří trojice stran, je součástí snahy zvýšit bezpečnost v zemi a také zlikvidovat do roku 2030 takzvané "paralelní společnosti". Tento pojem označuje komunitu typicky přistěhovaleckého původu, která minimalizuje svou společenskou, kulturní a prostorovou začleněnost do většinové společnosti a jejích morálních norem a zvyklostí.
V prosinci zveřejnila dánská vláda seznam 22 lokalit, pro které platí nejméně tři z těchto pěti kritérií: množství imigrantů a jejich potomků přesahuje 50 procent, nezaměstnanost je vyšší než 40 procent, více než 2,7 procenta obyvatel byly usvědčeny z trestných činů, více než 50 procent lidí má jen základní vzdělání a průměrný hrubý příjem je méně než 55 procent průměrného příjmu v regionu.
Dánská právní expertka Birgitte Arentová Eirikssonová prohlásila, že plán může být v rozporu s principem, že "všichni lidé jsou si před zákonem rovni".
Keld Albrechtsen, který stojí v čele nevládní organizace pomáhající v ghettech, řekl, že zmíněný návrh uškodí mladým lidem, kteří se dali na cestu zločinu. "Nemyslím si, že by potřebovali další represe. Potřebují někoho, kdo jim pomůže," prohlásil Albrechtsen.
V zemi s 5,6 milionu obyvatel žije nyní asi půl milionu lidí jiného než západního původu, což je desetkrát víc než v roce 1980. V takzvaných paralelních společnostech žijí nejvíce Somálci a Libanonci, konstatuje ministerstvo.
Související
Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný
Dánská drakonická migrační politika na hranicích nekončí. Frederiksenová ji chce v celé Evropě
dánsko , uprchlíci , ghetto , kriminalita
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 58 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 2 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák