Londýn/Moskva - Agentura Interfax dnes napsala, že bývalý plukovník ruské vojenské rozvědky GRU Sergej Skripal ani jeho dcera Julija nemají po otravě ani při těch nejpříznivějších okolnostech šanci plně se uzdravit. Podle něj je také jasné, že za útokem stojí Rusko.
Interfax se odvolává na Vila Mirzajanova, jednoho z hlavních tvůrců nervové látky Novičok, která pravděpodobně zasáhla ruského agenta pracujícího pro britskou tajnou službu MI6 i jeho dceru.
Mirzajanov tvrdí, že látku Novičok nemohla použít jiná země než Rusko, protože složení substance bylo tajné. "Mohlo to udělat jen Rusko... Můžou to odeslat v diplomatickém zavazadle, kam se jim zlíbí," cituje agentura ruského chemika.
Mirzajanov popsal Novičok jako aerosol desetkrát účinnější než jakákoli jiná látka paralyzující nervový systém. "Vyléčit se z následků je prakticky nemožné, ti lidé jsou odepsáni. Dokonce i kdyby přežili, nikdy se neuzdraví," tvrdí Rus usazený v New Jersey.
Do anglického Salisbury, kde k útoku došlo, přivezli pachatelé dva samostatné neškodné komponenty, které se před útokem smíchají, pokračoval Mirzajanov. "Deset gramů už je příliš. V létě jen dva gramy stačí, aby zabily 500 lidí," prohlásil.
Vil Mirzajanov podle některých ruských médií emigroval do USA v 90. letech minulého století, když v Rusku vyšel jeho kritický článek. Obvinil v něm ruské úřady, že nedodržují mezinárodní závazky, které státům ukládaly zastavit výrobu chemických zbraní.
Ruská média dnes publikují řadu informací zpochybňujících verzi britských vyšetřovatelů. Bývalý ruský hlavní lékař Gennadij Oniščenko novinářům řekl, že látka, která Skripala otrávila, mohla být vyrobena i na Západě. Podle Sergeje Gončarova, jehož ruská média označují za veterána protiteroristických operací, se ruské tajné služby už před několika desetiletími útoků na "přeběhlíky" zřekly.
Britská ministryně vnitra Amber Ruddová chce znovu prověřit několik úmrtí, u kterých je podezření, že by mohly souviset s činností Ruska. Minulý týden předseda parlamentního výboru pro otázky vnitra Ruddovou vyzval, aby se policie znovu zabývala čtrnácti podezřelými úmrtími. Mezi podezřelými případ jsou mimo jiné úmrtí někdejšího ruského agenta Alexandra Litviněnka, nevyjasněná smrt jednoho z nejbohatších ruských podnikatelů Borise Berezovského či předpokládaná otrava ruského podnikatele Alexandra Perepiličného.
"Ochota našich přátel ukázat podporu a solidaritu mi dodala odvahy," uvedl dnes šéf diplomacie Spojeného království Boris Johnson, který vyzdvihl reakci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého ministra zahraničí Sigmara Gabriela a šéfa americké diplomacie Rexe Tillersona.
Británie podle Johnsona neustoupí od ultimáta, podle kterého musí Rusko do dnešní půlnoci vysvětlit, jak se nervová látka Novičok, kterou byli Skripal a jeho dcera otráveni, dostala do Británie. "Jinak samozřejmě oznámíme reakci Spojeného království a ta přijde zítra (ve středu)," dodal Johnson.
Mluvčí britské vlády uvedl, že se ve středu sejde Národní bezpečnostní rada, na které její členové zváží reakci na Skripalův případ. Podle britských médií by reakcí mohlo být vykázání ruských diplomatů z Británie či sankce vůči ruských oligarchům z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří vlastní nemovitosti v Británii. Premiérka Theresa Mayová zatím hrozila jen tím, že nepošle zástupce vlády na fotbalové mistrovství světa v Rusku.
Ruská média také popsala případ náhodné otravy ruského vědce Andreje Železňakova, který v roce 1987 manipuloval s látkou a část jí uniklo do vzduchu. Železňakov okamžitě dostal závrať a před zhroucením do bezvědomí se mu na kůži objevila vyrážka. Vědomí nabyl teprve po deseti dnech. Navzdory léčbě na tajné klinice v dnešním Petrohradu se u něho projevila svalová ochablost, která mu zabránila v tom, aby se znovu postavil na nohy. Brzy nemohl hýbat ani pažemi. Zřejmě následkem jedu trpěl mimo jiné epilepsií a dostal cirhózu jater. Celkově trpěl depresemi a nemohl se soustředit na žádnou činnost. Po soustavném chřadnutí organismu zemřel nakonec v roce 1992.
Související
ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana
Británie obvinila dalšího Rusa v případě pokusu o otravu Skripala
Sergej Skripal , Novičok (nervový plyn) , Rusko , Velká Británie , Boris Johnson , Amber Ruddová
Aktuálně se děje
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
včera
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
včera
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě