Skripal nemá šanci na uzdravení, tvrdí tvůrce smrtící látky. Británie zvažuje odplatu Rusku

Londýn/Moskva - Agentura Interfax dnes napsala, že bývalý plukovník ruské vojenské rozvědky GRU Sergej Skripal ani jeho dcera Julija nemají po otravě ani při těch nejpříznivějších okolnostech šanci plně se uzdravit. Podle něj je také jasné, že za útokem stojí Rusko.

Interfax se odvolává na Vila Mirzajanova, jednoho z hlavních tvůrců nervové látky Novičok, která pravděpodobně zasáhla ruského agenta pracujícího pro britskou tajnou službu MI6 i jeho dceru.

Mirzajanov tvrdí, že látku Novičok nemohla použít jiná země než Rusko, protože složení substance bylo tajné. "Mohlo to udělat jen Rusko... Můžou to odeslat v diplomatickém zavazadle, kam se jim zlíbí," cituje agentura ruského chemika.

Mirzajanov popsal Novičok jako aerosol desetkrát účinnější než jakákoli jiná látka paralyzující nervový systém. "Vyléčit se z následků je prakticky nemožné, ti lidé jsou odepsáni. Dokonce i kdyby přežili, nikdy se neuzdraví," tvrdí Rus usazený v New Jersey.

Do anglického Salisbury, kde k útoku došlo, přivezli pachatelé dva samostatné neškodné komponenty, které se před útokem smíchají, pokračoval Mirzajanov. "Deset gramů už je příliš. V létě jen dva gramy stačí, aby zabily 500 lidí," prohlásil.

Vil Mirzajanov podle některých ruských médií emigroval do USA v 90. letech minulého století, když v Rusku vyšel jeho kritický článek. Obvinil v něm ruské úřady, že nedodržují mezinárodní závazky, které státům ukládaly zastavit výrobu chemických zbraní.

Ruská média dnes publikují řadu informací zpochybňujících verzi britských vyšetřovatelů. Bývalý ruský hlavní lékař Gennadij Oniščenko novinářům řekl, že látka, která Skripala otrávila, mohla být vyrobena i na Západě. Podle Sergeje Gončarova, jehož ruská média označují za veterána protiteroristických operací, se ruské tajné služby už před několika desetiletími útoků na "přeběhlíky" zřekly.

Britská ministryně vnitra Amber Ruddová chce znovu prověřit několik úmrtí, u kterých je podezření, že by mohly souviset s činností Ruska. Minulý týden předseda parlamentního výboru pro otázky vnitra Ruddovou vyzval, aby se policie znovu zabývala čtrnácti podezřelými úmrtími. Mezi podezřelými případ jsou mimo jiné úmrtí někdejšího ruského agenta Alexandra Litviněnka, nevyjasněná smrt jednoho z nejbohatších ruských podnikatelů Borise Berezovského či předpokládaná otrava ruského podnikatele Alexandra Perepiličného.

"Ochota našich přátel ukázat podporu a solidaritu mi dodala odvahy," uvedl dnes šéf diplomacie Spojeného království Boris Johnson, který vyzdvihl reakci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého ministra zahraničí Sigmara Gabriela a šéfa americké diplomacie Rexe Tillersona.

Británie podle Johnsona neustoupí od ultimáta, podle kterého musí Rusko do dnešní půlnoci vysvětlit, jak se nervová látka Novičok, kterou byli Skripal a jeho dcera otráveni, dostala do Británie. "Jinak samozřejmě oznámíme reakci Spojeného království a ta přijde zítra (ve středu)," dodal Johnson.

Mluvčí britské vlády uvedl, že se ve středu sejde Národní bezpečnostní rada, na které její členové zváží reakci na Skripalův případ. Podle britských médií by reakcí mohlo být vykázání ruských diplomatů z Británie či sankce vůči ruských oligarchům z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří vlastní nemovitosti v Británii. Premiérka Theresa Mayová zatím hrozila jen tím, že nepošle zástupce vlády na fotbalové mistrovství světa v Rusku.

Ruská média také popsala případ náhodné otravy ruského vědce Andreje Železňakova, který v roce 1987 manipuloval s látkou a část jí uniklo do vzduchu. Železňakov okamžitě dostal závrať a před zhroucením do bezvědomí se mu na kůži objevila vyrážka. Vědomí nabyl teprve po deseti dnech. Navzdory léčbě na tajné klinice v dnešním Petrohradu se u něho projevila svalová ochablost, která mu zabránila v tom, aby se znovu postavil na nohy. Brzy nemohl hýbat ani pažemi. Zřejmě následkem jedu trpěl mimo jiné epilepsií a dostal cirhózu jater. Celkově trpěl depresemi a nemohl se soustředit na žádnou činnost. Po soustavném chřadnutí organismu zemřel nakonec v roce 1992.

Související

Chemické zbraně

ROZHOVOR: Rusko se zbavilo chemických zbraní, oznámil před pěti lety Putin. Jistotu nemáme, uvádí Michal Smetana

Vladimir Putin 27. září 2017 avizoval, že Ruská federace dokončila likvidaci svého chemického arzenálu. Ačkoliv bylo prohlášení ve své době vnímáno jako jeden z milníků na cestě k naplnění zákazu této kategorie bojových prostředků, Moskva byla postupem času stále více obviňována z nedostatečného splnění svých závazků v dané oblasti, upozorňuje odborník na jaderné, chemické a autonomní zbraně a teorii odstrašení Michal Smetana v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Docent působící na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Experimental Lab for International Security Studies dodává, že kauza otravy agenta Sergeje Skripala ukazuje na přetrvávající existenci nějaké zásoby nervově paralyzujících látek v Rusku a schopnost tamního bezpečnostního aparátu s nimi operovat. Jejich nasazení na ukrajinském bojišti, o kterém se opakovaně spekuluje, ovšem nepovažuje za pravděpodobné.
Sergej Skripal

Británie obvinila dalšího Rusa v případě pokusu o otravu Skripala

Britská policie oznámila, že obvinila třetího Rusa v případě pokusu o vraždu bývalého ruského dvojího agenta Sergeje Skripala v Salisbury v roce 2018. Za útok nervově paralytickou látkou novičok už Británie v nepřítomnosti stíhá agenty ruské vojenské rozvědky Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, nově policie obvinila Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel.

Více souvisejících

Sergej Skripal Novičok (nervový plyn) Rusko Velká Británie Boris Johnson Amber Ruddová

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy