Renomovaná psychoanalytička Julia Kristeva údajně spolupracovala s bulharskou tajnou službou

Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na bulharský výbor, který zveřejňuje dokumenty prokazující vazby Bulharů na komunistickou státní bezpečnost. Kristeva se k věci dosud nevyjádřila.

Výbor uvedl, že Kristeva od roku 1971 pracovala pod krycím jménem Sabina pro první oddělení bulharské státní bezpečnosti, které se soustředilo na získávání informací v oblasti umění a masových médií. Výbor k tomuto závěru došel na základě dvou odtajněných svazků, napsal server BalkanInsight. Dokument zveřejněný výborem neinformuje o tom, jak dlouho spolupráce trvala a zda za ní byla Kristeva placena.

Časopis Foreign Policy umístil tuto lingvistku, spisovatelku a filozofku mezi stovku největších myslitelů 20. století. V roce 2008 jí byla udělena cena Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Do češtiny bylo přeloženo několik jejích knih, například Jazyk lásky: eseje o sémiotice, psychoanalýze a mateřství.

"Teorii románu, literární vědu, psychoanalýzu i filozofii bere Julia Kristeva jako opěrný bod, od kterého se teprve odvíjí její vlastní myšlení," řekl při udělení ceny filozof Miroslav Petříček. Připomněl, že od ní a z její práce pocházejí mnohé termíny, jež jsou poslední desetiletí pilíři literárněvědného a filozofického přemítání. Jedním z nich je třeba "intertextualita".

Kristeva, která žije v Paříži, je autorkou více než 30 knih a během své kariéry spolupracovala s předními francouzskými intelektuály, například s Jacquesem Derridou, Jacquesem Lacanem či Rolandem Barthesem.

Bulharská státní bezpečnost se v  komunistické éře těšila pověsti blízkého spojence sovětské KGB a byla zapletena do významných spiknutí. Pravděpodobně se podílela na zavraždění bulharského disidenta Georgiho Markova v roce 1978 či na přípravách atentátu na papeže Jana Pavla II. v roce 1981.