Bonn - Udržovat druhé sídlo vlády v bývalé metropoli "západního Německa" je stále dražší. Podle listu Das Bild činily loni výdaje spojené s bonnskými sídly ministerstev osm milionů eur (203 milionů korun). Na meziročním nárůstu o půl milionu eur se podílely především náklady na dopravu lidí mezi Berlínem a Bonnem, které činily 5,33 milionu eur (135 milionů korun).
Hlavním důvodem zvýšených nákladů je krach aerolinek Air Berlin. Doprava mezi městy je tak nejen dražší, ale déle trvají i služební cesty jejich zaměstnanců, a vyplácí se tak vyšší diety. Snížit náklady nepomohly ani investice do zařízení pro videokonference.
V Bonnu má na základě zákona z roku 1994 hlavní sídlo šest německých ministerstev, v hlavním městě Berlíně, kde spolková vláda sídlí od roku 1999, mají tyto úřady jen své pobočky.
Všechna ministerstva, jež mají hlavní sídlo v Berlíně, mají naopak druhé sídlo v Bonnu. V bývalé západoněmecké metropoli, která má nyní status "spolkového města", na ministerstvech pracuje zhruba 10.000 lidí. V Bonnu kromě toho sídlí i řada vládních agentur.
Svaz německých daňových poplatníků (BdSt) udržování druhého sídla vlády v Bonnu dlouhodobě kritizuje. Podle něj by se přesunem všech vládních úřadů na jedno místo ročně ušetřilo 20 milionů eur.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Německo , Air Berlin , Berlín
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 1 hodinou
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 1 hodinou
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 1 hodinou
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 2 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák