Útok v Sýrii odhalil nepříjemnou pravdu? Hráli jsme druhé housle, naše letectvo a námořnictvo zaostává, zlobí se Britové

Londýn – Letectvo a námořnictvo vždy patřilo k nejlepším složkám v rámci britských ozbrojených sil. List Daily Mail se ale obává, že Británie nyní zaostává za svými spojenci jak na moři tak ve vzduchu. V plné nahotě se prý britské potíže měly ukázat během víkendových útoků na Sýrii.

Británie podle listu hrála v sobotním útoku na Sýrii až druhé (nebo dokonce třetí) housle. Podle informací, jež mají autoři k dispozici vypálili Britové během akce pouhých osm střel z celkových 105 použitých. Šlo o podzvukové střely Strom Shadow, jež byly odpáleny z letadel britské RAF.

Z britských lodí žádné střely nevzlétly. Vůdčí roli tak musel převzít francouzský torpédoborec Languedoc. Akce se sice zúčastnil moderní britský torpédoborec HMS Duncan, ten ale zatím nemá nainstalována zařízení pro odpalování raket. Důvodem jsou škrty v armádním rozpočtu. S nainstalováním odpališť se počítá v horizontu několika let.

HMS Duncan přesto našel v akci využít. Chránil britskou základnu na Kypru, z níž vzlétala letadla RAF. Jeho protivzdušné zbraňové systémy byly připraveny reagovat na případný ruský protiútok.

Britové se dle deníku příliš nevyznamenali ani při akcích ve vzduchu. Francie do útoku poslala jak letadla Rafale, jež útočila na pozemní cíle, tak stíhačky Mirage 2000, jež celou akci kryly a byly připraveny reagovat na případný letecký protiútok. Britové oproti tomu nasadili obstarožní letouny Tornado GR4, jež jsou ve službě již od roku 1979 a příští rok by měly odejít do výslužby.

I britská letadla byla kryta svými kolegy, jednalo se o moderní stroje typu Typhoon. Ty ale nebyly vybaveny raketami pro útok na pomezní cíle. Na vině jsou opět rozpočtové škrty. Velení RAF již ale pracuje na nápravě. Typhoony by měly být těmito zbraněmi vybaveny na počátku roku 2019.

Na druhé straně ale britská strana zajišťovala zpravodajské a mapové podklady pro průběh akce. Britové nasadili rovněž svůj moderní špionážní letoun Boeing RC-135, jež monitoroval činnost syrské protivzdušné obrany a zjišťoval, zda spojenecké rakety zasáhly vytyčené cíle.

Britská RAF by měla brzy dostat žádanou injekci. Moderní letadlová loď HMS Queen Elizabeth je momentálně testována pro potřeby nasazení vrtulníků. Již brzy by se ale měla vrátit do služby. Po svém návratu se vydá do USA, kde budou námořníci testovat použití supermoderních amerických letounů F-35B. Ty by následně měly být palubními stroji HMS Queen Elizabeth. Operační provoz je naplánovaný na počátek roku 2020.     

Související

Sergej Kužegetovič Šojgu, ruský politik po otci tuvinského původu. V letech 1991–2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Po krátkém působení v roli gubernátora Moskevské oblasti se v listopadu 2012 stal ruským ministrem obrany. Má hodnost armádního generála a je také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace. Je členem strany Jednotné Rusko.

Raketový úder na Asada byl pro Sýrii destabilizační, zlobí se Šojgu

Moskva - Nedávné raketové útoky nepřispěly ke stabilitě v Sýrii. Zvláštnímu zmocněnci OSN pro Sýrii Staffanovi de Misturovi to dnes při setkání v Moskvě řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. USA s Británií a Francií v noci na 14. dubna zaútočily na objekty spojované s údajným chemickým provozem. Šlo o odvetu za útok na město Dúmá, při němž syrský režim 7. dubna podle opozičních zdrojů použil chemické látky.

Více souvisejících

útok Západu na Sýrii (14.4.2018) Armáda U.K. HMS Queen Elizabeth Eurofighter Typhoon Námořnictvo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy