Belgie vyvážela i přes embargo do Sýrie materiál na výrobu chemických zbraní

Mezi chemickými látkami měl být i Isopropanol. Látka, která je jinak v chemickém průmyslu běžná se používá na výrobu bojového plynu sarinu. Ten byl během konfliktu několikrát použit. Vzhledem k tomu, že sarin má krátkou dobu spotřeby, předpokládá se, že byl vyroben krátce předtím. Předválečné zásoby Sýrie byly v roce 2014 pod dozorem mezinárodních inspektorů zničeny. Evropská unie na dovoz izopropanu a dalších chemikálii, které by mohly být použity při výrobě bojových látek, již v roce 2013 vyhlásila embargo. Izopropanol se dovážel do Sýrie z jiných států jako z Jižní Korei Spojených Arabských Emirátů nebo Libanonu. Lze předpokládat, že většinu dodávek pouze tyto státy kryli a některé přicházeli i z Evropy.

Soud v Bruselu nyní řeší případ několika belgických firem, které měly se Sýrii i přes embargo, s chemikáliemi obchodovat. Mezi léty 2014 a 2016 měly bez povolení úřadů provést celkem 24 dodávek. Ty zahrnovaly 65 tun isopropanolu (dalších 69 tun bylo exportováno do Libanonu a později reexportovány do Sýrie), 219 tun acetonu, 77 tun metanolu a 21 tun dichloromethanu. Vše v hodnotě 1,93 miliardy euro.

Belgie se snaží celý skandál bagatelizovat. Podle mluvčího belgického ministerstva financí Francise Adynse byly látky dodány stálému syrskému zákazníkovy. „Isopropanol byl použit k výrobě barev a lakování. Část byla použitá ve zdravotnictví jako desinfekce a část jako chladicí kapalina. O jeho zneužití v Sýrii nemáme žádné zprávy,“ tvrdí mluvčí.  O tom jak velá kauza dopadne a co to bude pro firmy znamenat brzy rozhodně bruselský soud. Podezření, že je Belgie zodpovědná za výrobu chemických zbraní je však velké.