Brusel - Roky trvající konflikt v Sýrii a související hluboká humanitární krize jsou největším politickým selháním od druhé světové války. Na úvod rozsáhlé mezinárodní konference zaměřené právě na pomoc těm, které občanská válka v Sýrii zasáhla nejvíce, to dnes v Bruselu prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
"A protože to selhání dál trvá a snahy najít jeho řešení jsou zatím marné, je zásadní mluvit o tom, jak nejlépe pomoci postiženým, aby vytrvali, aby to dokázali vydržet," poznamenal Grandi. V důsledku sedm let trvajícího konfliktu potřebuje podle OSN humanitární pomoc 13,1 miliónu lidí, ze země uprchlo 5,6 miliónu a uvnitř Sýrie žije mimo jejich domovy dalších 6,6 miliónu osob. Domů, či do toho, co z jejich domovů zbylo, se v loňském roce vrátilo jen 840.000 osob.
Šéf humanitárních operací OSN Mark Lowcock upozornil, že snahy o pomoc potřebným narážejí na nedostatečné financování. Potřeby humanitárních programů organizovaných OSN a jejími nevládními partnery byly letos naplněny ani ne z 23 procent. Z potřebných 3,5 miliardy dolarů bylo k dispozici necelých 800 milionů.
"V takové situaci nemůžeme řešit ani všechny urgentní záležitosti," prohlásil na konferenci. Prioritou OSN je tak pomoc pro přibližně 5,6 milionu lidí, kteří ji nutně potřebují přímo v Sýrii.
Komisař pro sousedskou politiku a rozšiřování EU Johannes Hahn na konferenci upozornil na břímě, které na sebe už roky berou především země se Sýrií sousedící. Právě v nich se nachází většina uprchlíků. "Návratů je jen málo, neboť potřebné podmínky nejsou zcela viditelně naplněny. Snahy o deeskalaci, o trvalé příměří neuspěly. Syrský režim se odmítá smysluplně zapojit do mírových rozhovorů," uvedl Hahn.
Právě jasná politická podpora snah OSN o politické řešení krize prostřednictvím rozhovorů v Ženevě je spolu s novými finančními závazky na pomoc postiženým hlavním smyslem dnešní a středeční bruselské konference.
Spoluorganizátoři, kterými jsou OSN a EU, očekávají, že přes osm desítek delegací na pomoc milionům syrských uprchlíků přímo v zemi i v okolních státech poskytnou nejméně stejně jako loni, kdy se sešly nabídky za 5,6 miliardy eur (přes 140 miliard Kč).
Do Bruselu přitom slíbili dorazit i zástupci Turecka, Ruska a Íránu, tedy zemí, které ke konfliktu v Sýrii přistupují jinak než západní země. Turecko bude na hlavní části konference ve středu zastupovat místopředseda vlády. Rusko a Írán, které podporují režim prezidenta Bašára Asada, zatím úroveň své delegace nepotvrdily.
Evropská unie a její členské země jsou přitom dlouhodobě největším poskytovatelem pomoci pro lidi zasažené syrskou krizí. Od jejího počátku již Evropa poskytla asi 10,6 miliardy eur (269 miliard Kč).
Své letošní příspěvky oznámí členské země až na konferenci samotné, Česká republika by měla přislíbit podobné peníze jako loni, celkem asi 220 milionů Kč. Česko pomáhá v Sýrii dlouhodobě. V letech až 2016 bylo na tuto pomoc vynaloženo téměř 500 milionů korun, v roce 2017 dalších 200 milionů Kč, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí. Česko aktivně pomáhá i v Jordánsku nebo Libanonu, které jsou rovněž zasaženy syrským konfliktem. Soustřeďuje se zejména na pomoc syrským uprchlíkům a dětem.
Nynější dárcovská konference je už šestá v pořadí, ty předchozí se kromě loni v Bruselu konaly v Londýně a třikrát v Kuvajtu.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Britské zemědělství je kvůli počasí v hluboké krizi. Bude chybět jídlo, varují farmáři
před 1 hodinou
Trump opět blafoval? Tvrdí, že údery odvolal kvůli prosbám Teheránu o dohodu, podle Íránu je to lež
před 2 hodinami
ISW: Rusko veřejnosti lže. Za minimální posun na frontě platí enormními lidskými ztrátami
před 4 hodinami
Lesní požáry zasáhly i Řecko. Při hašení se srazily dvě helikoptéry
před 5 hodinami
Detaily výbuchu v Moskvě: Bombu do restaurace přinesla žena, mezi mrtvými je jeden z hostů
před 6 hodinami
Trump znepokojil svět. Kvůli válce s Íránem varuje před návratem Velké hospodářské krize
před 7 hodinami
Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit
před 8 hodinami
Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů
před 10 hodinami
Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy
před 11 hodinami
Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě
před 12 hodinami
Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové
před 13 hodinami
Počasí: Extrémní teploty budou pokračovat, vlna veder se příští týden vrátí
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.
Zdroj: Libor Novák