Syrský konflikt? Totální fiasko, přiznává OSN. Nápor uprchlíků nepolevuje

Brusel - Roky trvající konflikt v Sýrii a související hluboká humanitární krize jsou největším politickým selháním od druhé světové války. Na úvod rozsáhlé mezinárodní konference zaměřené právě na pomoc těm, které občanská válka v Sýrii zasáhla nejvíce, to dnes v Bruselu prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.

Deník Shopaholičky

"A protože to selhání dál trvá a snahy najít jeho řešení jsou zatím marné, je zásadní mluvit o tom, jak nejlépe pomoci postiženým, aby vytrvali, aby to dokázali vydržet," poznamenal Grandi. V důsledku sedm let trvajícího konfliktu potřebuje podle OSN humanitární pomoc 13,1 miliónu lidí, ze země uprchlo 5,6 miliónu a uvnitř Sýrie žije mimo jejich domovy dalších 6,6 miliónu osob. Domů, či do toho, co z jejich domovů zbylo, se v loňském roce vrátilo jen 840.000 osob.

Šéf humanitárních operací OSN Mark Lowcock upozornil, že snahy o pomoc potřebným narážejí na nedostatečné financování. Potřeby humanitárních programů organizovaných OSN a jejími nevládními partnery byly letos naplněny ani ne z 23 procent. Z potřebných 3,5 miliardy dolarů bylo k dispozici necelých 800 milionů.

"V takové situaci nemůžeme řešit ani všechny urgentní záležitosti," prohlásil na konferenci. Prioritou OSN je tak pomoc pro přibližně 5,6 milionu lidí, kteří ji nutně potřebují přímo v Sýrii.

Komisař pro sousedskou politiku a rozšiřování EU Johannes Hahn na konferenci upozornil na břímě, které na sebe už roky berou především země se Sýrií sousedící. Právě v nich se nachází většina uprchlíků. "Návratů je jen málo, neboť potřebné podmínky nejsou zcela viditelně naplněny. Snahy o deeskalaci, o trvalé příměří neuspěly. Syrský režim se odmítá smysluplně zapojit do mírových rozhovorů," uvedl Hahn.

Právě jasná politická podpora snah OSN o politické řešení krize prostřednictvím rozhovorů v Ženevě je spolu s novými finančními závazky na pomoc postiženým hlavním smyslem dnešní a středeční bruselské konference.

Spoluorganizátoři, kterými jsou OSN a EU, očekávají, že přes osm desítek delegací na pomoc milionům syrských uprchlíků přímo v zemi i v okolních státech poskytnou nejméně stejně jako loni, kdy se sešly nabídky za 5,6 miliardy eur (přes 140 miliard Kč).

Do Bruselu přitom slíbili dorazit i zástupci Turecka, Ruska a Íránu, tedy zemí, které ke konfliktu v Sýrii přistupují jinak než západní země. Turecko bude na hlavní části konference ve středu zastupovat místopředseda vlády. Rusko a Írán, které podporují režim prezidenta Bašára Asada, zatím úroveň své delegace nepotvrdily.

Evropská unie a její členské země jsou přitom dlouhodobě největším poskytovatelem pomoci pro lidi zasažené syrskou krizí. Od jejího počátku již Evropa poskytla asi 10,6 miliardy eur (269 miliard Kč).

Své letošní příspěvky oznámí členské země až na konferenci samotné, Česká republika by měla přislíbit podobné peníze jako loni, celkem asi 220 milionů Kč. Česko pomáhá v Sýrii dlouhodobě. V letech až 2016 bylo na tuto pomoc vynaloženo téměř 500 milionů korun, v roce 2017 dalších 200 milionů Kč, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí. Česko aktivně pomáhá i v Jordánsku nebo Libanonu, které jsou rovněž zasaženy syrským konfliktem. Soustřeďuje se zejména na pomoc syrským uprchlíkům a dětem.

Nynější dárcovská konference je už šestá v pořadí, ty předchozí se kromě loni v Bruselu konaly v Londýně a třikrát v Kuvajtu.

Deník Shopaholičky

Související

Islámský stát (ISIS) Analýza

Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA

Syrský obrat k USA a snaha o mír s Izraelem mohou na první pohled působit jako začátek stabilizace po pádu Asadova režimu. Ve skutečnosti ale otevírají nové mocenské vakuum. Írán formálně ustupuje, jeho sítě v Sýrii však zcela nezmizely a mírová jednání probíhají z hluboce nerovné pozice. Do toho přetrvává hrozba Islámského státu, který z chaosu doslova žije. Bez důsledné kontroly táborů, repatriace zahraničních bojovníků a ochrany menšin hrozí, že koalice dosáhne jen dočasných vítězství a ISIS se vrátí silnější a méně předvídatelný.
Homs, kdysi chlouba Sýrie, dnes jen trosky a ruiny

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA

Smrtící násilí, které se během posledního týdne rozhořelo na jihu Sýrie, si podle syrské exilové organizace SOHR (Syrská observatoř pro lidská práva) vyžádalo už více než 1 000 obětí. Krvavý konflikt mezi Druzskými milicemi, sunnitskými beduíny, vládními silami a ozbrojenými kmeny byl navíc zkomplikován izraelskými nálety a obviněními z válečných zločinů, včetně hromadných poprav civilistů.

Více souvisejících

Sýrie OSN humanitární krize

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 38 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy