Syrský konflikt? Totální fiasko, přiznává OSN. Nápor uprchlíků nepolevuje

Brusel - Roky trvající konflikt v Sýrii a související hluboká humanitární krize jsou největším politickým selháním od druhé světové války. Na úvod rozsáhlé mezinárodní konference zaměřené právě na pomoc těm, které občanská válka v Sýrii zasáhla nejvíce, to dnes v Bruselu prohlásil vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.

"A protože to selhání dál trvá a snahy najít jeho řešení jsou zatím marné, je zásadní mluvit o tom, jak nejlépe pomoci postiženým, aby vytrvali, aby to dokázali vydržet," poznamenal Grandi. V důsledku sedm let trvajícího konfliktu potřebuje podle OSN humanitární pomoc 13,1 miliónu lidí, ze země uprchlo 5,6 miliónu a uvnitř Sýrie žije mimo jejich domovy dalších 6,6 miliónu osob. Domů, či do toho, co z jejich domovů zbylo, se v loňském roce vrátilo jen 840.000 osob.

Šéf humanitárních operací OSN Mark Lowcock upozornil, že snahy o pomoc potřebným narážejí na nedostatečné financování. Potřeby humanitárních programů organizovaných OSN a jejími nevládními partnery byly letos naplněny ani ne z 23 procent. Z potřebných 3,5 miliardy dolarů bylo k dispozici necelých 800 milionů.

"V takové situaci nemůžeme řešit ani všechny urgentní záležitosti," prohlásil na konferenci. Prioritou OSN je tak pomoc pro přibližně 5,6 milionu lidí, kteří ji nutně potřebují přímo v Sýrii.

Komisař pro sousedskou politiku a rozšiřování EU Johannes Hahn na konferenci upozornil na břímě, které na sebe už roky berou především země se Sýrií sousedící. Právě v nich se nachází většina uprchlíků. "Návratů je jen málo, neboť potřebné podmínky nejsou zcela viditelně naplněny. Snahy o deeskalaci, o trvalé příměří neuspěly. Syrský režim se odmítá smysluplně zapojit do mírových rozhovorů," uvedl Hahn.

Právě jasná politická podpora snah OSN o politické řešení krize prostřednictvím rozhovorů v Ženevě je spolu s novými finančními závazky na pomoc postiženým hlavním smyslem dnešní a středeční bruselské konference.

Spoluorganizátoři, kterými jsou OSN a EU, očekávají, že přes osm desítek delegací na pomoc milionům syrských uprchlíků přímo v zemi i v okolních státech poskytnou nejméně stejně jako loni, kdy se sešly nabídky za 5,6 miliardy eur (přes 140 miliard Kč).

Do Bruselu přitom slíbili dorazit i zástupci Turecka, Ruska a Íránu, tedy zemí, které ke konfliktu v Sýrii přistupují jinak než západní země. Turecko bude na hlavní části konference ve středu zastupovat místopředseda vlády. Rusko a Írán, které podporují režim prezidenta Bašára Asada, zatím úroveň své delegace nepotvrdily.

Evropská unie a její členské země jsou přitom dlouhodobě největším poskytovatelem pomoci pro lidi zasažené syrskou krizí. Od jejího počátku již Evropa poskytla asi 10,6 miliardy eur (269 miliard Kč).

Své letošní příspěvky oznámí členské země až na konferenci samotné, Česká republika by měla přislíbit podobné peníze jako loni, celkem asi 220 milionů Kč. Česko pomáhá v Sýrii dlouhodobě. V letech až 2016 bylo na tuto pomoc vynaloženo téměř 500 milionů korun, v roce 2017 dalších 200 milionů Kč, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí. Česko aktivně pomáhá i v Jordánsku nebo Libanonu, které jsou rovněž zasaženy syrským konfliktem. Soustřeďuje se zejména na pomoc syrským uprchlíkům a dětem.

Nynější dárcovská konference je už šestá v pořadí, ty předchozí se kromě loni v Bruselu konaly v Londýně a třikrát v Kuvajtu.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie OSN humanitární krize

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy