Brusel - Částku 4,4 miliardy dolarů (92 miliard Kč) na humanitární pomoc lidem v Sýrii slíbili v letošním roce poskytnout mezinárodní dárci na konferenci v Bruselu. Na její závěr to dnes oznámil evropský komisař pro humanitární pomoc a řízení krizí Christos Stylianidis. Potvrdil tak očekávání šéfa humanitárních operací OSN Marka Lowcocka, který před novináři tuto částku zmiňoval už odpoledne. Česko letos přispěje 222 miliony korun, tedy podobnou částkou jako loni, řekl ČTK a Českému rozhlasu náměstek ministra zahraničí Ivo Šrámek.
"Loni jsme tu slíbenou částku i o něco překročili. Což bych řekl, že je chvályhodné, protože řada slibů, které se na různých konferencích dávají, se ne vždy naplní," poznamenal Šrámek.
Když dnes v Bruselu své závazky potvrdili zástupci všech více než osmi desítek účastnických organizací, komisař Stylianidis doplnil, že na příští rok a dál bylo dnes na humanitární pomoc přislíbeno navíc ještě 3,4 miliardy dolarů (přes 71 miliard Kč).
Částka, kterou OSN a další mezinárodní organizace využijí na humanitární podporu více než 13 milionů Syřanů, je o něco nižší, než předpokládali organizátoři konference, tedy OSN a Evropská unie. V minulých dnech očekávaly přinejmenším dorovnání loni přislíbené částky 5,6 miliardy eur (přes 140 miliard Kč).
Lowcock ale připomněl, že někteří významní dárci, jako například Spojené státy, zatím konkrétní příspěvky na letošní rok oznámit nemohou. Důvodem jsou pokračující vnitrostátní debaty o rozpočtu.
Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová před novináři zdůrazňovala i další klíčový význam schůzky. Tím je podle ní fakt, že u jednoho stolu se sešli zástupci stran, které mají v syrském konfliktu zásadně odlišné zájmy a postoje.
"Uvědomme si, že před pouhým týdnem jsme byli na pokraji obrovské regionální, pokud ne globální konfrontace. Vojenské konfrontace, která plynula z nesmírně dramatického chemického útoku," upozornila Mogheriniová. Společně se zmocněncem OSN pro Sýrii Staffanem de Misturou upozornila na faktickou paralýzu hluboce rozdělené Rady bezpečnosti OSN.
Rusko, které dnes na konferenci mezi mnoha ministry zahraničí zainteresovaných zemí zastupoval velvyslanec při EU Vladimir Čižov, v syrské krizi podporuje režim prezidenta Bašára Asada.
Čižov dnes při příchodu na jednání před novináři litoval, že Damašek jako "zástupce syrského lidu" nebyl na konferenci pozván. V úterý se jiné části rozsáhlého jednání účastnili zástupci syrské občanské společnosti a nevládních organizací.
Zástupci EU a OSN opakovaně žádají Rusko, ale také Irán a Turecko, aby splnily své sliby z kazašské Astany a aby v Sýrii pomohly svým vlivem na Asada prosadit trvalé příměří. Podle Mogheriniové a De Mistury neexistuje vojenská alternativa k politickému řešení syrské krize prostřednictvím "smysluplných" rozhovorů pod garancí OSN v Ženevě. Ty se nyní ocitly prakticky ve slepé uličce.
V důsledku sedm let trvajícího syrského konfliktu potřebuje podle OSN humanitární pomoc 13,1 milionu lidí - ze země uprchlo 5,6 milionu a uvnitř Sýrie žije mimo své domovy dalších 6,6 milionu lidí. Domů, či do toho, co z jejich domovů zbylo, se v loňském roce vrátilo jen 840.000 osob.
Snahy o pomoc potřebným narážejí na nedostatečné financování. Potřeby humanitárních programů organizovaných OSN a jejími nevládními partnery byly letos naplněny ani ne z 23 procent. Z potřebných 3,5 miliardy dolarů bylo k dispozici méně než 800 milionů.
Související

Trump setkáním se syrským lídrem vyslal Íránu jasný vzkaz: Jde to i bez vás

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů
Sýrie , EU (Evropská unie) , humanitární krize , OSN
Aktuálně se děje
včera

Příměří, návrat dětí i závazky. Kyjev předložil Rusku podmínky pro uzavření míru
včera

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva
včera

Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter
včera

Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů
včera

Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde
včera

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci
včera

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let
včera

Jednání v Istanbulu skončila. Zelenskyj očekává nové sankce i propuštění ukrajinských zajatců
včera

Midttun pro EZ: Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů
včera

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian
včera

Šampion F1 Max Verstappen přistál v noci v Praze. Co ho po GP Španělska v Česku čeká?
včera

V Istanbulu začalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. S Turky místo Američanů
včera

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu
včera

Pondělní bouřky podle nové výstrahy. Meteorologové upřesnili, co a kde hrozí
včera

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit
včera

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli
včera

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu
včera

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině
včera

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média
včera
Skeptik a fanoušek Trumpa. Kdo je Karol Nawrocki, jehož vizí je návrat k "normálnímu Polsku"?
Karol Nawrocki, narozený v roce 1983 v Gdaňsku, je historik, bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN) a od června 2025 prezident Polska. Jeho vítězství ve volbách znamená posun země směrem k nacionalistickému a konzervativnímu kurzu, který zdůrazňuje tradiční hodnoty, suverenitu a skeptický postoj k Evropské unii.
Zdroj: Libor Novák