Rakousko a Nizozemí odmítají návrh unijního rozpočtu předložený komisí

Rutte nepřijatelnost návrhu, který dnes v Evropském parlamentu předložili zástupci Evropské komise, odůvodnil příliš velkým nárůstem nizozemských odvodů do evropského rozpočtu. Šéf nizozemské vlády řekl, že menší EU, která zbude po odchodu Británie, "musí znamenat také menší rozpočet". To znamená činit obtížné volby, upozornil šéf vlády jedné z nejbohatších unijních zemí, která je tudíž čistým plátcem do rozpočtu EU.

O něco vstřícněji dnes návrh dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na léta 2021 až 2027 komentoval rakouský kancléř Sebastian Kurz, který v navrhovaném rozpočtu vidí pozitivní prvky, ale v současné podobě prý přijatelný není.

"Návrh Evropské komise na nový rozpočet EU sice obsahuje několik pozitivních náznaků směrem k modernizaci, ale ještě je daleko od přijatelného řešení. Naším cílem musí být, aby se EU po brexitu stala štíhlejší, úspornější a efektivnější," napsal Kurz na twitteru.

Rakouský kancléř očekává tvrdá jednání, jejichž výsledek musí být spravedlivý. Podle něj dodatečné zatížení nesmí nést jednostranně pouze čistí plátci. "Jsme přitom těsně sladěni s ostatními čistými plátci jako Nizozemsko, Dánsko nebo Švédsko," zdůraznil Kurz. EU se podle něj musí soustředit na oblasti, v nichž je evropská spolupráce smysluplná, tedy při ochraně vnějších hranic, v inovacích a digitalizaci nebo udržitelnosti. Některé prvky návrhu komise podle něj jdou dobrým směrem.

Kriticky se k návrhu staví například i rakouská ministryně zemědělství Elisabeth Köstingerová z Kurzovy lidové strany (ÖVP). Pode ní vláda musí bojovat proti zvyšování rakouského příspěvku, ale zároveň také proti krácení podpory zemědělců.

Dlouhodobý rozpočet EU dnes v Evropském parlamentu představili komisař pro rozpočet Günther Oettinger a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. V závazcích má činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč), což podle komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Rozpočet má být podle komise odpovědí na nové úkoly, ztrojnásobeny jsou například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku.

EK chce zároveň omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země ze střední a východní části unie.