Británie chce celní unii s EU i po roce 2021, píše tisk. Mayová to hned popřela

Londýn - Británie sdělí Bruselu, že je odhodlána setrvat v celním svazku s Evropskou unií i po roce 2021. Napsal to ve středu britský list The Daily Telegraph. Podle agentury Reuters však informaci deníku popřela premiérka Theresa Mayová i zdroj z její kanceláře, podle něhož se o záležitosti dál jedná. Británie má EU opustit příští rok v březnu, ale její obchodní styky s Evropou se nemají podle dosavadní dohody měnit do konce roku 2020.

Britská ministerská předsedkyně je přesvědčena, že její země musí opustit celní unii s EU, aby mohla uzavírat vlastní obchodní dohody se zahraničím. Její vláda je ale v názorech na budoucí celní uspořádání rozdělena.

Podle londýnského listu se ministři na úterní schůzi vlády dohodli, že Británie by se měla pokusit o setrvání v celní unii, pokud technologie potřebná pro kontrolu hranic Severního Irska s Irskou republikou nebude do roku 2021 připravena. Podle informovaných vládních úředníků by se tak mohlo stát až v roce 2023.

Premiérka Mayová dnes na unijním summitu v Sofii informace tisku rázně popřela a ujistila, že Británie neupouští od plánu vystoupit z celní unie EU. "Ne. Spojené království opustí celní unii, neboť opouštíme Evropskou unii. Samozřejmě že budeme s Evropskou unií jednat o budoucích úpravách cel," řekla Mayová. Dodala, že v těchto jednáních vytyčila tři cíle: Británie by měla mít vlastní obchodní politiku s ostatním světem, měla by mít obchodní vztahy s EU bez třecích ploch a nesmí vzniknout "tvrdá hranice" mezi Severním Irskem a Irskem.

Informaci The Daily Telegraph dnes popřel také nejmenovaný zdroj z úřadu britské premiérky v Downing Street. Také podle něj se o celních záležitostech dál jedná a dosavadní návrh EU je pro Británii údajně nepřijatelný.

"Znamenalo by to mít hranici až k Irskému moři a s tím bychom nemohli nikdy souhlasit," vysvětlil zdroj. "Premiérka a vláda mají absolutně jasno o tom, že jakmile v prosinci 2020 skončí přechodné období, budeme schopni nejen vyjednávat a podepisovat obchodní dohody se zbytkem světa, ale také je zavádět," dodal zdroj.

Severní Irsko, které je stejně jako Anglie, Skotsko a Wales součástí Spojeného království, bude po brexitu jediným regionem, který bude mít přímou hranici s EU. Otázka režimu, jaký na ní bude panovat, je jedním z hlavních sporných bodů při jednání o odchodu Británie z EU.

Mayová chce mít o dalším postupu jasno do červnového summitu EU a smlouvu s Bruselem o nových vztazích chce uzavřít do letošního října, tedy necelý půlrok před odchodem Británie z EU, napsala agentura Reuters.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie) Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 31 minutami

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy