Kodaň/Brusel - 19 kilometrů dlouhý tunel Rødby v Dánsku a Puttgarden v Německu se má stát výstavní skříní nadnárodních dopravních projektů, které mají spojit Evropu od polárního kruhu až po Maltu. Zároveň se také stal prvním sporným projektem a pro ostatní další podobné stavby se může stát precedentem, informuje Politico.
Evropská unie na projekt v roce 2015 uvolnila 700 milionů euro. Proti tomuto podali žalobu provozovatelé trajektů. Podle nich se jedná o nekalou podporu. Poslední slyšení u evropského soudního dvora bylo 26. dubna a rozhodnutí by mělo padnout na podzim.
Dánská vláda vyhověla provozovatelům trajektů a upravila cenu za použití tunelu tak, aby i oni byly stále konkurenceschopní. Cesta tunelem by pro osobní auto tedy měla stát 66 eur, zatímco převoz trajektem stojí 66,25 eur. Cena pro kamiony by měla být kolem 200 eur.
Tunel by mělo využívat až 3,3 miliony automobilů a 35 000 vlaků. Cestu z Německa do Kodaně by měl tunel zkrátit na polovinu. Původně se počítalo, že tunel bude otevřen v roce 2025, ale soudní spory prodloužily předpokládaný termín spuštění celého díla do provozu na rok 2028. Podle expertů je však reálný až rok 2030.
Cely spor napjatě sledují státy, ve kterých se podobné projekty chystají. Může se totiž stát precedentem pro podobné soudní pře. Pokud Evropský soudní dvůr provozovatelům vyhoví, může to spustit lavinu žalob a zcela podobné evropské dopravní projekty zablokovat.
Související
Soudní dvůr EU rozhodl ve sporu ohledně protiruských sankcí
Maďarsko prohrálo další soud s EU, týkal se protiimigrační politiky
Soudní dvůr EU , EU (Evropská unie) , dánsko , tunel
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák