Španělský podnikatel, který korumpoval politiky, dostal 52 let

Madrid - V korupční kauze španělských lidovců, zvané Gürtel, kvůli níž se tento týden chystá v parlamentu hlasování o vyslovení nedůvěry španělské vládě, padly ve čtvrtek vysoké tresty. Nejvyšší trest téměř 52 let vězení dostal podnikatel Francisco Correa a 33 lety vězení potrestal soud bývalého pokladníka strany Luise Bárcenase. Nakonec si ale Bárcenas může odsedět více než Correa, napsal dnes deník El Mundo.

Španělský právní řád totiž stanoví jistá omezení pro délku výkonu trestu. Odsouzený si podle něj může odpykat ve vězení pouze trojnásobek trestu za nejvážnější ze zločinů, za něž byl odsouzen. Celková výše jeho pobytu ve vězení nesmí překročit dvacet let, napsal deník El Mundo.

Takže například Bárcenas, který byl odsouzen ke 33 letům a čtyřem měsícům vězení, dostal tento trest za 12 deliktů, včetně praní špinavých peněz, daňové podvody či falšování obchodních dokumentů. Za posledně jmenovaný má nejvyšší trest - šest let, násobeno třemi je 18 let. Naopak Correa, který dostal 51 let a 11 měsíců za 37 deliktů, by si měl odsedět jen 12 let. Nejvyšší trest (čtyři roky) totiž dostal za aktivní uplácení.

Deník El Mundo nicméně připomněl, že tresty nakonec mohou být úplně jiné. Čtvrteční verdikt nad 29 odsouzenými, kteří dohromady dostali 351 let vězení, se týká pouze jedné větve rozsáhlého případu Gürtel. Celkem má podle deníku El Mundo kauza devět větví.

Někteří, například Correa, už byli odsouzeni loni ve valencijské větvi kauzy Gürtel, v níž šlo mimo jiné o podvody spojené se smlouvami valencijské regionální vlády v letech 2005 až 2009. V této kauze, přezdívané podle veletrhu turistiky FITUR, dostal Correa 13 let vězení, které mu tento měsíc potvrdil nejvyšší soud. Téměř stejný trest potvrdil i bývalému tajemníkovi galicijské pobočky lidovců Pablu Crespovi.

Soud v Madridu poslal ve čtvrtek do vězení mimo jiné i Bárcenasovu manželku Rosalíu Iglesiasovou. Dostala 15 let vězení, ale podle přepočtu deníku El Mundo by měla za mřížemi strávit maximálně devět let. Tresty dostali ve čtvrtek například i Crespo, bývalý madridský radní za lidovce Alberto López či bývalý starosta města Majadahonda Guillermo Ortega.

Čtvrteční rozsudky, které se týkají deliktů z let 1999 až 2005, nejsou pravomocné, odsouzení mají ještě možnost odvolat se k nejvyššímu soudu. Dnes se v Madridu rozhoduje o několika z nich, zda budou muset nastoupit výkon trestu už před rozhodnutím nejvyššího soudu.

Kauzu Gürtel začala řešit protikorupční prokuratura v roce 2007 a v roce 2009 vznesla obvinění u soudu v Madridu. Název dostala kauza podle hlavního aktéra Correy, jehož příjmení znamená španělsky pásek, a Gürtel je pásek německy. Korupční síť, kterou tvořili funkcionáři a regionální politici lidovců, fungovala zejména v regionech Madrid a Valencie.

Correa v roce 2016 před soudem řekl, že do roku 2004 spolupracoval i s ústředím vládních lidovců, jimž posílal část nelegálně získaných peněz. Poté prý činnost přesunul do regionální pobočky strany. "Pracovali jsme s celým týmem (Josého Maríi) Aznara... poté, co jmenovali předsedou Rajoye jsme začali operovat ve Valencii," řekl v roce 2016 Correa. Současný premiér Mariano Rajoy vystřídal ve vedení PP Aznara v roce 2004, když se lidovci stali opoziční stranou.

Související

Prezident Trump

Trump navrhl vyloučení Španělska z NATO

Americký prezident Donald Trump během čtvrtečního setkání v Bílém domě s finským protějškem Alexanderem Stubbem navrhl, že by Španělsko mělo být „vyhozeno“ z NATO. Setkání, které mělo primárně sloužit jako předehra k prodeji amerických ledoborců Finsku, se rychle stočilo k diskusi o obranné alianci. Trump se tak snažil oživit svůj měsíce trvající spor s iberskou zemí ohledně výdajů na obranu.

Více souvisejících

Španělsko politici Korupce

Aktuálně se děje

včera

včera

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

včera

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

včera

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

včera

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

včera

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

včera

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

včera

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

včera

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

včera

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

včera

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

včera

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

včera

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

včera

5. ledna 2026 22:02

5. ledna 2026 21:19

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy