Španělský podnikatel, který korumpoval politiky, dostal 52 let

Madrid - V korupční kauze španělských lidovců, zvané Gürtel, kvůli níž se tento týden chystá v parlamentu hlasování o vyslovení nedůvěry španělské vládě, padly ve čtvrtek vysoké tresty. Nejvyšší trest téměř 52 let vězení dostal podnikatel Francisco Correa a 33 lety vězení potrestal soud bývalého pokladníka strany Luise Bárcenase. Nakonec si ale Bárcenas může odsedět více než Correa, napsal dnes deník El Mundo.

Španělský právní řád totiž stanoví jistá omezení pro délku výkonu trestu. Odsouzený si podle něj může odpykat ve vězení pouze trojnásobek trestu za nejvážnější ze zločinů, za něž byl odsouzen. Celková výše jeho pobytu ve vězení nesmí překročit dvacet let, napsal deník El Mundo.

Takže například Bárcenas, který byl odsouzen ke 33 letům a čtyřem měsícům vězení, dostal tento trest za 12 deliktů, včetně praní špinavých peněz, daňové podvody či falšování obchodních dokumentů. Za posledně jmenovaný má nejvyšší trest - šest let, násobeno třemi je 18 let. Naopak Correa, který dostal 51 let a 11 měsíců za 37 deliktů, by si měl odsedět jen 12 let. Nejvyšší trest (čtyři roky) totiž dostal za aktivní uplácení.

Deník El Mundo nicméně připomněl, že tresty nakonec mohou být úplně jiné. Čtvrteční verdikt nad 29 odsouzenými, kteří dohromady dostali 351 let vězení, se týká pouze jedné větve rozsáhlého případu Gürtel. Celkem má podle deníku El Mundo kauza devět větví.

Někteří, například Correa, už byli odsouzeni loni ve valencijské větvi kauzy Gürtel, v níž šlo mimo jiné o podvody spojené se smlouvami valencijské regionální vlády v letech 2005 až 2009. V této kauze, přezdívané podle veletrhu turistiky FITUR, dostal Correa 13 let vězení, které mu tento měsíc potvrdil nejvyšší soud. Téměř stejný trest potvrdil i bývalému tajemníkovi galicijské pobočky lidovců Pablu Crespovi.

Soud v Madridu poslal ve čtvrtek do vězení mimo jiné i Bárcenasovu manželku Rosalíu Iglesiasovou. Dostala 15 let vězení, ale podle přepočtu deníku El Mundo by měla za mřížemi strávit maximálně devět let. Tresty dostali ve čtvrtek například i Crespo, bývalý madridský radní za lidovce Alberto López či bývalý starosta města Majadahonda Guillermo Ortega.

Čtvrteční rozsudky, které se týkají deliktů z let 1999 až 2005, nejsou pravomocné, odsouzení mají ještě možnost odvolat se k nejvyššímu soudu. Dnes se v Madridu rozhoduje o několika z nich, zda budou muset nastoupit výkon trestu už před rozhodnutím nejvyššího soudu.

Kauzu Gürtel začala řešit protikorupční prokuratura v roce 2007 a v roce 2009 vznesla obvinění u soudu v Madridu. Název dostala kauza podle hlavního aktéra Correy, jehož příjmení znamená španělsky pásek, a Gürtel je pásek německy. Korupční síť, kterou tvořili funkcionáři a regionální politici lidovců, fungovala zejména v regionech Madrid a Valencie.

Correa v roce 2016 před soudem řekl, že do roku 2004 spolupracoval i s ústředím vládních lidovců, jimž posílal část nelegálně získaných peněz. Poté prý činnost přesunul do regionální pobočky strany. "Pracovali jsme s celým týmem (Josého Maríi) Aznara... poté, co jmenovali předsedou Rajoye jsme začali operovat ve Valencii," řekl v roce 2016 Correa. Současný premiér Mariano Rajoy vystřídal ve vedení PP Aznara v roce 2004, když se lidovci stali opoziční stranou.

Související

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

Více souvisejících

Španělsko politici Korupce

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy