Sociální fondy EU se změní, státy musí vyčlenit peníze na Romy a chudé

Brusel - Evropská komise (EK) dnes představila návrh nové podoby fondů, které mají po roce 2020 podpořit sociální rozměr Evropské unie. Hlavním z nich je Evropský sociální fond plus (ESF+), v němž na léta 2021 až 2027 komise plánuje 101,2 miliardy eur (2,6 bilionu Kč). Členské státy, které budou o rozdělování naprosté většiny financí spolurozhodovat, budou muset nejméně čtvrtinu ze své přidělené části směřovat na podporu sociálního začleňování.

ESF+ je spolu s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci, do nějž je podle návrhu komise vyčleněno 1,6 miliardy eur (41,3 miliardy Kč), určen na investice, které mají lidem v unii pomoci získat správné dovednosti k tomu, aby se vypořádali s problémy a změnami na trhu práce.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová dnes poznamenala, že nynější doba si vyžaduje na pracovním trhu lidi se správnými znalostmi a dovednostmi, kteří obstojí v globální konkurenci.

"Potřebujeme ale také moderní systémy sociální ochrany, které odpovídají novým formám práce i stárnoucí populaci. A musíme ukázat solidaritu se zranitelnými, s těmi, kdo mají málo a s těmi migranty, kteří mají nárok tady zůstat. To nás dělá lidskými," řekla.

Členské státy s vysokým podílem nezaměstnaných mladých lidí budou muset vyčlenit alespoň desetinu prostředků z ESF+ na podporu jejich zaměstnanosti. Nejméně čtvrtina bude muset směřovat do opatření podporujících sociální začlenění a směrem k nejpotřebnějším osobám.

Návrh komise se výslovně zmiňuje o znevýhodněných skupinách jako jsou ekonomicky neaktivní a dlouhodobě nezaměstnaní lidé, děti, marginalizované komunity, jako jsou například Romové, nejchudší osoby a státní příslušníci ze zemí mimo EU.

Jedním z úkolů ESF+ totiž bude také podpora začlenění těch příslušníků jiných zemí, kteří v unii legálně pobývají. Fond tak doplní prostředky Azylového a migračního fondu (AMIF), z nějž se financují především krátkodobá opatření.

Komise u nové podoby ESF+ slibuje jednak jednodušší řízení, vykazování a vyplácení peněz, ale také těsnější vazby na takzvaný Evropský semestr. Země budou totiž moci vyčlenit více peněz na doporučení, která jim v jeho rámci komise každý rok nabídne. To má zajistit, že investice z fondu půjdou do oblastí, které EK vnímá v dané zemi jako klíčové.

Fond pro přizpůsobení se globalizaci čekají podle dnešního návrhu komise změny tak, aby mohl být účinněji zapojen do podpory zaměstnanců, kteří přišli o práci. Dosud mohli podporu získat, jen když byli propuštěni v důsledku změn ve struktuře obchodu či následkem finanční a hospodářské krize. Nově by na ni mohli mít nárok i při restrukturalizaci z jiných důvodů, jako je třeba automatizace a digitalizace, které zohledňují novou situaci na trhu práce.

Snížit se také má počet propuštěných nutný k získání podpory, a to z 500 na 250. V neposlední řadě bude sladěna míra spolufinancování z fondu, která v současnosti činí 60 procent, s nejvyššími mírami spolufinancování z ESF+ pro daný členský stát. V některých případech tak bude EU spolufinancovat vyšší podíl celkových nákladů.

Související

Andrej Babiš

Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce

Evropská komise potvrdila, že ví o možných nesrovnalostech u projektů digitalizace financovaných ze slovenského plánu obnovy. Slovensko bude muset u závěrečné deváté žádosti o platbu prokázat, že sporné investice splnily stanovené cíle, přičemž Brusel zohlední i výsledky auditů. Pokud se potvrdí podvod, korupce nebo střet zájmů, které slovenské úřady nenapraví, může Komise krátit evropskou podporu a požadovat vrácení peněz. 

Více souvisejících

evropská komise ,  EU (Evropská unie) ,  Evropský sociální fond plus (ESF+) ,  sociálně vyloučení

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 6 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy