Sociální fondy EU se změní, státy musí vyčlenit peníze na Romy a chudé

Brusel - Evropská komise (EK) dnes představila návrh nové podoby fondů, které mají po roce 2020 podpořit sociální rozměr Evropské unie. Hlavním z nich je Evropský sociální fond plus (ESF+), v němž na léta 2021 až 2027 komise plánuje 101,2 miliardy eur (2,6 bilionu Kč). Členské státy, které budou o rozdělování naprosté většiny financí spolurozhodovat, budou muset nejméně čtvrtinu ze své přidělené části směřovat na podporu sociálního začleňování.

ESF+ je spolu s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci, do nějž je podle návrhu komise vyčleněno 1,6 miliardy eur (41,3 miliardy Kč), určen na investice, které mají lidem v unii pomoci získat správné dovednosti k tomu, aby se vypořádali s problémy a změnami na trhu práce.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová dnes poznamenala, že nynější doba si vyžaduje na pracovním trhu lidi se správnými znalostmi a dovednostmi, kteří obstojí v globální konkurenci.

"Potřebujeme ale také moderní systémy sociální ochrany, které odpovídají novým formám práce i stárnoucí populaci. A musíme ukázat solidaritu se zranitelnými, s těmi, kdo mají málo a s těmi migranty, kteří mají nárok tady zůstat. To nás dělá lidskými," řekla.

Členské státy s vysokým podílem nezaměstnaných mladých lidí budou muset vyčlenit alespoň desetinu prostředků z ESF+ na podporu jejich zaměstnanosti. Nejméně čtvrtina bude muset směřovat do opatření podporujících sociální začlenění a směrem k nejpotřebnějším osobám.

Návrh komise se výslovně zmiňuje o znevýhodněných skupinách jako jsou ekonomicky neaktivní a dlouhodobě nezaměstnaní lidé, děti, marginalizované komunity, jako jsou například Romové, nejchudší osoby a státní příslušníci ze zemí mimo EU.

Jedním z úkolů ESF+ totiž bude také podpora začlenění těch příslušníků jiných zemí, kteří v unii legálně pobývají. Fond tak doplní prostředky Azylového a migračního fondu (AMIF), z nějž se financují především krátkodobá opatření.

Komise u nové podoby ESF+ slibuje jednak jednodušší řízení, vykazování a vyplácení peněz, ale také těsnější vazby na takzvaný Evropský semestr. Země budou totiž moci vyčlenit více peněz na doporučení, která jim v jeho rámci komise každý rok nabídne. To má zajistit, že investice z fondu půjdou do oblastí, které EK vnímá v dané zemi jako klíčové.

Fond pro přizpůsobení se globalizaci čekají podle dnešního návrhu komise změny tak, aby mohl být účinněji zapojen do podpory zaměstnanců, kteří přišli o práci. Dosud mohli podporu získat, jen když byli propuštěni v důsledku změn ve struktuře obchodu či následkem finanční a hospodářské krize. Nově by na ni mohli mít nárok i při restrukturalizaci z jiných důvodů, jako je třeba automatizace a digitalizace, které zohledňují novou situaci na trhu práce.

Snížit se také má počet propuštěných nutný k získání podpory, a to z 500 na 250. V neposlední řadě bude sladěna míra spolufinancování z fondu, která v současnosti činí 60 procent, s nejvyššími mírami spolufinancování z ESF+ pro daný členský stát. V některých případech tak bude EU spolufinancovat vyšší podíl celkových nákladů.

Související

Andrej Babiš

Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.

Více souvisejících

evropská komise ,  EU (Evropská unie) ,  Evropský sociální fond plus (ESF+) ,  sociálně vyloučení

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Následek ukrajinského útoku v Rusku

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany Spojených států a blížícím se americkým kongresovým volbám obnovila útoky na ruské ropné rafinérie. Podle informací ruských státních médií a diplomatických zdrojů webu The Guardian zasáhly ukrajinské dálkové drony v noci na neděli rafinérii v Nižném Novgorodu a předtím také velké zařízení v Samarské oblasti vlastněné státním energetickým gigantem Rosněfť.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů

Americký prezident Donald Trump uskutečnil v posledním víkendu před klíčovými doplňkovými volbami do Kongresu intenzivní předvolební kampaň, jejímž cílem je udržet republikánskou většinu v obou komorách amerického parlamentu. Hlava státu uspořádala sérii předvolebních shromáždění ve státech jako Florida, Iowa a Kansas, což vzhledem k dřívějším výsledkům v těchto oblastech poukazuje na defenzivní postoj Republikánské strany těsně před úterním hlasováním.

před 4 hodinami

Josef Mašín

Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín

V americké Santa Barbaře zemřel ve věku 94 let Josef Mašín, který byl jednou z nejznámějších tváří československého protikomunistického odboje. Informaci o úmrtí významného účastníka odboje přinesla v pondělí na sociální síti Facebook instituce Paměť národa s odvoláním na zdroj blízký rodině.

před 4 hodinami

Brexit, ilustrační foto

EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích

Prezident republiky Petr Pavel se v pondělí při odchodu z jednání vlády, jehož se osobně účastnil, vyslovil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích. Hlava státu ve svém vyjádření zdůraznila, že odmítá starty ruských reprezentantů, dokud Ruská federace pokračuje ve své agresi vůči Ukrajině. Toto stanovisko zaznělo v souvislosti s aktuální debatou o postavení ruských sportovců na mezinárodním poli.

před 6 hodinami

Evropská unie

Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí

Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.

před 7 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?

Nadcházející americké doplňkové volby do Kongresu představují mnohem víc než jen běžný poloviční verdikt nad úřadujícím prezidentem. Letošní hlasování může zásadně ovlivnit politické směřování Spojených států, rozhodnout o dalším osudu hnutí MAGA a vymezit výchozí pozici obou stran před prezidentskými volbami v roce 2028. Pro Demokratickou stranu jde o klíčovou šanci na politickou rehabilitaci po porážce v posledních prezidentských volbách.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie

Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence

Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 9 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 10 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Česko dostane další miliardy korun na splnění plánu obnovy

Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy