Brusel - Evropská komise (EK) dnes představila návrh nové podoby fondů, které mají po roce 2020 podpořit sociální rozměr Evropské unie. Hlavním z nich je Evropský sociální fond plus (ESF+), v němž na léta 2021 až 2027 komise plánuje 101,2 miliardy eur (2,6 bilionu Kč). Členské státy, které budou o rozdělování naprosté většiny financí spolurozhodovat, budou muset nejméně čtvrtinu ze své přidělené části směřovat na podporu sociálního začleňování.
ESF+ je spolu s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci, do nějž je podle návrhu komise vyčleněno 1,6 miliardy eur (41,3 miliardy Kč), určen na investice, které mají lidem v unii pomoci získat správné dovednosti k tomu, aby se vypořádali s problémy a změnami na trhu práce.
Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová dnes poznamenala, že nynější doba si vyžaduje na pracovním trhu lidi se správnými znalostmi a dovednostmi, kteří obstojí v globální konkurenci.
"Potřebujeme ale také moderní systémy sociální ochrany, které odpovídají novým formám práce i stárnoucí populaci. A musíme ukázat solidaritu se zranitelnými, s těmi, kdo mají málo a s těmi migranty, kteří mají nárok tady zůstat. To nás dělá lidskými," řekla.
Členské státy s vysokým podílem nezaměstnaných mladých lidí budou muset vyčlenit alespoň desetinu prostředků z ESF+ na podporu jejich zaměstnanosti. Nejméně čtvrtina bude muset směřovat do opatření podporujících sociální začlenění a směrem k nejpotřebnějším osobám.
Návrh komise se výslovně zmiňuje o znevýhodněných skupinách jako jsou ekonomicky neaktivní a dlouhodobě nezaměstnaní lidé, děti, marginalizované komunity, jako jsou například Romové, nejchudší osoby a státní příslušníci ze zemí mimo EU.
Jedním z úkolů ESF+ totiž bude také podpora začlenění těch příslušníků jiných zemí, kteří v unii legálně pobývají. Fond tak doplní prostředky Azylového a migračního fondu (AMIF), z nějž se financují především krátkodobá opatření.
Komise u nové podoby ESF+ slibuje jednak jednodušší řízení, vykazování a vyplácení peněz, ale také těsnější vazby na takzvaný Evropský semestr. Země budou totiž moci vyčlenit více peněz na doporučení, která jim v jeho rámci komise každý rok nabídne. To má zajistit, že investice z fondu půjdou do oblastí, které EK vnímá v dané zemi jako klíčové.
Fond pro přizpůsobení se globalizaci čekají podle dnešního návrhu komise změny tak, aby mohl být účinněji zapojen do podpory zaměstnanců, kteří přišli o práci. Dosud mohli podporu získat, jen když byli propuštěni v důsledku změn ve struktuře obchodu či následkem finanční a hospodářské krize. Nově by na ni mohli mít nárok i při restrukturalizaci z jiných důvodů, jako je třeba automatizace a digitalizace, které zohledňují novou situaci na trhu práce.
Snížit se také má počet propuštěných nutný k získání podpory, a to z 500 na 250. V neposlední řadě bude sladěna míra spolufinancování z fondu, která v současnosti činí 60 procent, s nejvyššími mírami spolufinancování z ESF+ pro daný členský stát. V některých případech tak bude EU spolufinancovat vyšší podíl celkových nákladů.
Související
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
Čech poprvé povede unijní úřad OLAF. Rozhodla Evropská komise
evropská komise , EU (Evropská unie) , Evropský sociální fond plus (ESF+) , sociálně vyloučení
Aktuálně se děje
včera
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
včera
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
včera
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
včera
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
včera
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
včera
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
včera
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
včera
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
včera
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
včera
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
včera
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
včera
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
včera
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
včera
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
včera
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
včera
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
24. prosince 2025 21:48
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
24. prosince 2025 21:26
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
24. prosince 2025 19:52
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
24. prosince 2025 18:44
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.
Zdroj: Libor Novák