Bremerhaven/Berlín - Německo je dnes přistěhovaleckou zemí, v níž naději na lepší život každoročně hledají desítky až stovky tisíc lidí z celého světa. Že tomu ne vždy tak bylo, ukazuje muzeum německého vystěhovalectví v přístavním městě Bremerhaven, odkud v 19. a 20. století za štěstím odešlo přes sedm milionu Němců a dalších Evropanů.
"Bremerhaven byl emigranty nejčastěji používaný kontinentální přístav. Mezi lety 1830 a 1974 odtud odešlo 7,2 milionu vystěhovalců," říká Teresa Grunwaldová z muzea, které leží přímo v přístavu města na severozápadě Německa. "Samozřejmě to nebyli jen Němci, ale lidé z celé Evropy, zejména z té východní," podotýká.
Jednou z nich byla i tehdy šestatřicetiletá Alžběta Kaucká, která 9. prosince 1927 za "studeného, ale suchého počasí" na palubě lodi Columbus už podruhé zamířila do New Yorku. Do amerického velkoměsta, kam v 19. století směřovalo 70 procent všech emigrantů z Bremerhavenu, doplula v doprovodu svého syna Edwarda a v nejednoduchých podmínkách třetí třídy o deset dní později.
Imigrační úředníci na newyorském ostrově Ellis Island, kteří v té době do země vpouštěli kolem 98 procent příchozích, v nesezdané ženě z Čech ale viděli možné riziko pro veřejný pořádek, a proto ji na několik dní zadrželi. Zachránila ji zřejmě až známost s otcem jejího syna Edwardem Klipcem, který už v USA žil. Díky ní se nakonec do země dostala.
Příběh Alžběty Kaucké je jedním z 18, v jehož stopách mohou návštěvníci muzea jít. Expozice se jim přitom snaží co nejnázorněji přiblížit, jak tehdejší cesty emigrantů do Spojených států, Argentiny, Brazílie nebo třeba Austrálie vypadaly. "Jde nám především o to, zprostředkovat lidem emoce; ukázat nejen fakta, ale i pocity," zdůrazňuje Grunwaldová.
Hned v jedné z prvních místností návštěvníci, kterých je ročně kolem 160.000, spatří obrovskou napodobeninu lodního trupu, pod nímž se v přístavu shromáždily desítky lidí všech věkových skupin, kteří se chystají na zaoceánskou plavbu. Poté, co návštěvníci vystoupají po můstku na palubu, mohou si vyzkoušet, jak se asi emigranti v malých kajutách třetí třídy, v nichž se tísnilo mnoho lidí, při několikadenní nebo dokonce několikatýdenní plavbě cítili. Zážitek posiluje to, že se paluba pod návštěvníky skutečně houpe.
Po příjezdu do New Yorku, kde cestující vítá optimistická hudba a pohled na mrakodrapy velkoměsta, si zase návštěvníci mohou cvičně projít imigračním centrem na ostrově Ellis Island, kde jim imigrační úředníci položí sérii otázek. Zajímá je mimo jiné to, jestli nově příchozí umí číst a psát, odkud pochází, kolik si vezou peněz, jestli byli někdy v blázinci nebo třeba jestli nejsou anarchisté.
Přes imigrační kontrolu, v níž si mohou poslechnout i příběhy skutečných vystěhovalců, se návštěvníci dostanou do velké místnosti napodobující impozantní budovu newyorského hlavního nádraží, odkud přistěhovalci směřovali do celých Spojených států. Alžběta Kaucká odtud před více než 90. lety vyrazila do Clevelandu v Ohiu.
Muzeum, které se v roce 2007 stalo evropským muzeem roku, dává návštěvníkům také možnost vyhledávat v databázích konkrétní osoby - a třeba i své příbuzné - kteří od 19. století z Bremerhavenu odešli do světa. Od roku 2012 muzeum nabízí také část, která se věnuje přistěhovalectví do Německa. I v této části je možné sledovat osudy konkrétních lidí, kteří do Německa v posledních desítkách let přišli. Nově mezi ně patří i syrská rodina, která před válkou ve své zemi utekla teprve před dvěma lety.
Související
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Aktuálně se děje
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
včera
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
včera
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě