Rakousko zavře sedm mešit. Islamofobie a rasismus, rozkřikuje se Erdoganův mluvčí

Vídeň/Řím/Ankara - Kancléř Sebastian Kurz dnes oznámil, že Rakousko uzavře sedm mešit a vypoví ze země několik imámů financovaných ze zahraničí. Záhy přišla zlostná reakce z Turecka. V alpské republice žije zhruba 700 tisíc muslimů, kteří mají k dispozici přes 400 muslimských modliteben a mešit.

Kurzovi lidovci (ÖVP) od loňského roku vládnou Rakousku v koalici s protiimigrační a protiislámskou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ).

"Paralelní společnosti, politický islám a radikalizační tendence nemají v naší zemi místo," uvedl Kurz s tím, že Rakousko je "zemí rozmanitosti" a svobodu náboženství považuje za velký výdobytek.

Podle ministra vnitra Herberta Kickla úřady nyní prověřují čtyři desítky muslimských duchovních, u kterých panuje podezření, že porušili zákon z roku 2015, jenž zakazuje islámských spolkům přijímat finance ze zahraničí. Jedná se především o imámy tureckého spolku ATIB, který je přímo navázaný na turecký úřad pro náboženské otázky Diyanet. Ve dvou případech je podle Kickla už jasné, že budou imámové z Rakouska vypovězeni. Celkem rakouské úřady svou pozornost zaměřily na 60 z celkových 260 imámů v Rakousku.

"Jsme teprve na začátku," prohlásil vicekancléř a předseda FPÖ Heinz-Christian Strache. Ze sedmi mešit, které budou v Rakousku uzavřeny, jsou podle něj čtyři ve Vídni, dvě v Horních Rakousech a jedna v Korutanech. Zavřít bude muset mimo jiné mešita ve Vídni, která je spojována s tureckým spolkem Šedí vlci považovaným za krajně pravicový.

Turecký spolek ATIB se stal nedávno terčem kritiky kvůli fotografiím z akce v jedné z vídeňských mešit, na které se děti převlékly do uniforem a inscenovaly bitvu z osmanských dějin.

Zákon z roku 2015 zavedl například vysokoškolské teologické studium islámu, muslimové díky němu mají právo na duchovní péči v armádě, ve věznicích nebo v nemocnicích. Islámské náboženské spolky však také mají povinnost zbavit funkcí své hodnostáře, pokud jsou odsouzeni k alespoň ročnímu vězení. Svou funkci nesmí vykonávat ani v případě, že "trvale ohrožují veřejnou bezpečnost, pořádek, zdraví a morálku či práva a svobody druhých".

Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana rozhodnutí rakouské vlády dnes na twitteru kritizoval. Krok Kurzova kabinet podle Ibrahima Kalina "zrcadlí islamofobní, rasistickou a diskriminační vlnu v této zemi". "Ideologicky nabité praktiky rakouské vlády" podle mluvčího porušují základní právní principy a menšinová práva a jsou snahou "vytřískat z útoku na muslimské obce politický kapitál". "Snahy normalizovat islamofobii a rasismus musí být každopádně odmítnuty," dodal Kalin.

"Věřím ve svobodu vyznání, ale jsem proti náboženskému extremismu. Kdo svou víru využívá k tomu, aby uvedl zemi do bezpečnostního rizika, by měl být deportován," reagoval na twitteru italský ministr vnitra a vicepremiér Matteo Salvini. Vládní strana Liga, kterou Salvini vede, bývá označována za krajně pravicovou a chce prosadit masové deportace migrantů, kteří v Itálii žijí bez patřičných dokumentů. Salvini rovněž napsal, že se těší na setkání s Kurzem, které by se mohlo uskutečnit už příští týden.

Související

Andrej Babiš

Babiš v Rakousku a na Slovensku. S Ficem a Stockerem řešil evropské priority

Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil Rakousko, kde ve Vídni jednal se spolkovým kancléřem Rakouska Christianem Stockerem o konkurenceschopnosti Evropské unie, energetické bezpečnosti a společném postupu v oblasti nelegální migrace. Součástí programu byla také návštěva školy českého Školského spolku Komenský a katedrály sv. Štěpána. Následně český premiér odcestoval do Bratislavy, kde se zúčastnil setkání lídrů zemí Slavkovského formátu. Jednání se uskutečnilo za účasti českého premiéra Andreje Babiše, slovenského premiéra Roberta Fica a rakouského kancléře Christiana Stockera.

Více souvisejících

Rakousko Sebastian Kurz Muslimové islám Turecko Heinz-Christian Strache Matteo Salvini (Liga severu)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

před 10 hodinami

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

před 11 hodinami

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

před 14 hodinami

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

včera

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci statisíců Libanonců

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci, který se týká celého jižního předměstí Bejrútu, známého jako Dahíja. Tato oblast je považována za baštu hnutí Hizballáh a odhady počtu jejích obyvatel se pohybují mezi 300 000 až 700 000 lidmi. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy izraelské obranné síly (IDF) nařídily útěk obyvatelům takto rozsáhlých částí libanonského hlavního města; dříve se příkazy týkaly pouze konkrétních budov určených k náletu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy