Turci v Německu a Rakousku volili Erdogana. Rozvracíte demokracii, jste jako AfD, vzkázal jim politik

Německo bylo pro Erdogana vždycky jistotou, poznamenala DPA. Tentokrát to ale pro něj v této zemi s početnou tureckou menšinou dopadlo obzvlášť dobře, když tam získal přes 65 procent hlasů, což je výrazně více než doma, tedy v Turecku. Jeho protikandidáta Muharrema Inceho podpořilo z Německa 21,5 procenta voličů. V parlamentních volbách Erdoganova strana AKP dostala mezi německými Turky podporu 56,3 procenta.

Chování německých Turků ostře kritizoval poslanec Cem Özdemir, který stál v uplynulých deseti letech v čele německých Zelených a který je sám tureckého původu. "Slavící německo-turečtí Erdoganovi přívrženci oslavují nejen svého jediného vládce, ale také tím vyjadřují své odmítání naší liberální demokracie. Zrovna jako (protiimigrační strana Alternativa pro Německo) AfD," řekl Özdemir agentuře DPA. "Tím bychom se my všichni měli zabývat," dodal.

Místopředsedkyně krajně levicové strany Levice a předsedkyně Německo-turecké parlamentní skupiny Sevim Dagdelenová kritizovala samotný průběh prezidentských a parlamentních voleb v Turecku. Podle ní nebyly "ani svobodné, ani spravedlivé".

Předseda Turecké obce v Německu Gökay Sofuoglu v rozhovoru s DPA řekl, že za úspěchem Erdogana v Německu je i skutečnost, že do Německa od 60. let minulého století přicházeli turečtí gastarbeiteři převážně z konzervativního prostředí.

Ještě výraznější podpory než v Německu se Erdogan dočkal v Rakousku, kde si připsal zhruba 72 procent hlasů. Podle Sofuoglua tam svou roli mohlo sehrát i nedávné uzavření některých mešit, k čemuž sáhly rakouské úřady. Rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová dnes před schůzkou s resortními kolegy v Lucemburku zdůraznila, že z rakouského pohledu Turecko není zemí kandidující na vstup do EU. Šéf europoslanců rakouské vládní lidové strany ÖVP Othmar Karas výsledek tureckých voleb zhodnotil jako "další krok pryč od EU".