Německá armáda dostane více peněz, von der Leyenová přesvědčila ministra financí

Berlín - Německo navýší vojenský rozpočet pro rok 2019. Ministr financí Olaf Scholz se po sporu s ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou o financování armády rozhodl v rozpočtu pro nadcházející rok uvolnit o 675 milionů eur (17,6 miliardy korun) více, než se dosud plánovalo.

Dnes o tom informoval list Handelsblatt s tím, že v nadcházejícím roce by měla armáda hospodařit s 42,9 miliardy eur (1,1 bilionu korun), což je o čtyři miliardy eur více, než má vojsko k dispozici letos.

Podle Von der Leyenové je vyšší vojenský rozpočet nutný, poukazuje na dodržování mezinárodních závazků, jejichž financování je bez dodatečných peněz ohrožené. Větší výdaje do zbrojení požaduje po Německu Severoatlantická aliance, neboť Berlín podobně jako většina států aliance včetně České republiky neodvádí na armádu přislíbená dvě procenta hrubého domácího produktu.

To v minulosti kritizoval zejména americký prezident Donald Trump. V květnu ve svém prohlášení Německo označil za člena Severoatlantické aliance, který nedostatečně přispívá k fungování organizace. „Německo musí dávat více peněz. Stejně i Španělsko a Francie. Není spravedlivé, co udělali Spojeným státům," zopakoval před několika dny.

Letos by spolková republika na obranu měla vynaložit 38,5 miliardy eur (bilion korun), což představuje 1,24 procenta jejího HDP. Do roku 2024 chce Berlín výdaje navýšit až na 1,5 procenta výkonu ekonomiky, což bude odpovídat 60 miliardám eur (1,56 bilionu korun). Experti nicméně stávající investiční plán kritizují jako podhodnocený.

Související

Více souvisejících

Německá armáda Německo Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy