Další odchod z EU? Nová země se bouří proti nadvládě byrokratů

Pokud jde o předvolební průzkumy a odhady výsledků voleb do švédského parlamentu Riksdag, tak veškeré diskuze se tentokrát netočí pouze ohledně toho, zda se liberálně konzervativní Umírněné straně podaří předstihnout krajně pravicové Švédské demokraty, kteří by se mohli teoreticky umístit na druhém místě po vzoru nizozemské Strany pro svobodu, nýbrž zda sociální demokraté ztratí své výsadní postavení, které se drží již od roku 1917. Tradiční bašta sociální demokracie reprezentované zavražděným premiérem Olofem Palme by se tak mohla přerodit do úplně nové éry svých moderních dějin.

To, že bude migrace ústředním tématem zářijových voleb, nepopírají ani zástupci tradičních švédských stran. Například generální tajemník Umírněné strany Gunnar Strömmer tvrdí, že se přistěhovalectví, zákon a pořádek nikdy neprobíraly v takovém měřítku, jako je tomu dnes. Ačkoliv lze očekávat, že i v případě, kdy se Švédští demokraté propracují k relativně přijatelnému výsledku, nehrozí scénář typu swexit, či nějaká postupná radikalizace tradičně rovnostářské severské země, rozhodně by se neměl současný vývoj podceňovat.

Švédsko je podobně jako zbytek Skandinávie založené na vícestranickém systému, kdy se o moc dělí několik politických subjektů, které mají možnost vytvářet koalice zastoupené několika stranami. I kdyby se krajní pravice nakrásně vyšplhala až na první místo, zbytek politického spektra by se proti nim spojil.

Aby bylo jasné, tak Švédsko rozhodně nestojí na kraji kolapsu. Ačkoliv se momentálně potýká s mírou kriminality, na níž nebylo nikdy v historii zvyklé, lze říci, že má situaci relativně pod kontrolou, pouze musí řešit něco, co bývalo ještě donedávna kuriózní. Navzdory nárůstu násilí v souvislosti s pouličními gangy, vyloučenými lokalitami a několika granátovými útoky tvrdí švédská policie, že se jedná pouze o zástupný problém, na němž se extremisté pouze snaží dostat na výsluní. 

Švédští policisté jsou obecně zajedno v tom, že sice došlo ke zvýšení kriminality, ale že se jedná pouze o mírný nárůst. Naprosto odmítají veškerá tvrzení o no go zónách, s nimiž přišel kromě extremistů a populistů i americký prezident Donald Trump, který na svém twitterovém účtu přímo démonizoval noční život ve švédských městech. "Žádné no go zóny u nás neexistují!," řekl policejní komisař Anders Thornberg.

Za pravdu těmto prohlášením dávají i statistická data. Podle Národní rady pro prevenci kriminality z roku 2017 se zvýšily veřejné obavy ze stoupající míry zločinnosti, ale pouze částečně. V roce 2006 uvedlo pouze 29 % respondentů, že nepovažuje Švédsko za bezpečnou zemi. V roce 2017 bylo ve Švédsku zavražděno celkem 113 lidí, v roce 2016 jich bylo 106 a v roce 2015 112. Situaci mají bezpečnostní složky tedy pod kontrolou.

Tato fakta je vzhledem k blížícím se volbám, které se ponesou v duchu témat migrace a bezpečnosti, neustále připomínat. Ač Švédští demokraté mají velmi malé šance uspět v tom smyslu, že by se podíleli na vládě, případně realizovali svůj politický program, jehož součástí je i téma swexitu, tedy vystoupení Švédska z EU, tak jejich silná pozice v zářijových volbách může posílit pozici německé krajní pravice a italské vlády složené z Ligy Severu a Hnutí pěti hvězd.