Zlomí brexit Mayové vaz? Může uspět i skončit v zapomnění

Momentálně se zdá, že by Mayová skutečně mohla se svojí politikou uspět, ačkoliv se současně musí potýkat s nejedním problémem. I když ztratila své politické spojence, včetně britského ministra zahraničí Borisse Johnsona, stále se nezměnilo rozložení politických sil v britském parlamentu natolik, aby byla nucená opustit Downing Street. Zastánci tvrdého brexitu jsou oslabení a i kdyby chtěli, tak se jim v Dolní sněmovně nepodaří získat takovou většinu, aby zablokovali měkký brexit. 

V týdnu, kdy Mayová podnikla cestu na středeční summit NATO v Bruselu, a kdy zároveň přijímá návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, může britská ministerská předsedkyně pouze těžit s celkové spokojenosti svých voličů.

Zřejmě se na ní nepodepíše ani šok z Johnsonova odstoupení a prohlášení na půdě Dolní sněmovně, že bude navzdory událostem posledních dní svojí verzi brexitu tlačit stůj, co stůj. Mayová je zřejmě stejně jako Merkelová politicky nesmrtelná. Měkký brexit by měl spočívat v existenci Velké Británie mimo EU s tím, že budou i nadále dodržovány normy v oblasti zboží a zemědělství.

Nicméně je třeba upozornit, že ačkoliv by Dolní sněmovna pravděpodobně neschválila tvrdou verzi brexitu spočívající třeba i v odchodu z celní unie a volného trhu, tak ani měkká verze nemusí být nutně průchozí.

Za kontroverzní mohou být považovány nejen případné zavedení vízové povinnosti v případě úplného zpřetrhání vazeb mezi Británii a kontinentální Evropou a uvalení cel na zboží dovážené z ní, ale i přílišné ústupky vůči Bruselu. Kritice byly v minulosti například podrobeny rybářské kvóty. Podle labouristické opozice mohou tyto politické dohady nakonec způsobit kolaps vlády, a tím pádem jejich případný volební triumf. 

Neschopnost Mayové vytvořit plán brexitu, který by byl svým způsobem přijatelný jak pro koaliční, tak i opoziční politické křídlo, může velmi zamávat s její důvěryhodností, a časem umést cestičku k návratu labouristů k moci. V britské politické kultuře, kde se pravidelně střídají toryovci a labouristé, by se nejednalo o nic neobvyklého. Předseda labouristů Jeremy Corbyn, který měl údajně spolupracovat s československou Státní bezpečností, například láká na znárodnění průmyslových odvětví zprivatizovaných za vlády Margaret Thatcherové.

Politické debaty se navíc nevyhýbají ani myšlence druhého referenda o brexitu. To by svým způsobem připomínalo situaci v sousedním Irsku, kde se po záporném výsledku referenda o Lisabonské smlouvě vyspalo druhé referendum, v němž už Irové rozhodli "jak měli". V případě Irska je ale problém v tom, že jakékoli změny ústavy, jakož i ratifikace mezinárodních smluv, musí být posvěceny lidovým hlasováním.