Kdo destabilizuje Evropu? Kromě Ruska i Británie a hlavně USA

NÁZOR - V červnu 2018 řekl ruský prezident Vladimír Putin při příležitosti své návštěvy Vídně, kde se setkal mimo jiné také se svým rakouským protějškem Alexanderem Van der Bellenem, že Moskva nemá žádný zájem na tom rozložit EU, neboť pro dobrou ekonomickou spolupráci potřebuje silnou a jednotnou Evropu. Říká však pravdu, anebo jsou skutečně některá tvrzení ve vztahu k Rusku přehnaná? A je Rusko skutečně jediným, kdo rozkládá EU? Odpovědi na tyto otázky poskytl server Orientalreview.org.

Obecně vzato lze říci, že v Evropě přetrvávají ve vztahu k Rusku obavy. Mnoho lidí věří, že se jí snaží destabilizovat a polarizovat. V drtivé většině britských médií se psalo, že Rusko stojí za vraždou ruského opozičního novináře Arkadije Babčenka, útokem nervovým plynem novičok na bývalého ruského špióna Sergeje Skripala a jeho dceru Julii a za sestřelením malajského letadla. A přitom nic z toho nebylo zcela potvrzeného, a tím pádem se jedná pouze o spekulace. V některých případech bylo dokonce potvrzeno, že se jednalo o uměle vykonstruované kauzy.

Tímto samozřejmě nikdo netvrdí, že Rusko nemá žádný podíl na těchto tragédiích a na hybridní válce vůči Evropě. Nicméně pokud mluvíme například o letu Malaysian Airlines, tak sama malajská vláda jasně deklarovala, že neexistují žádné jednoznačné důkazy potvrzující ruský podíl na leteckém neštěstí. Posléze došlo k vraždě ruského opozičního novináře Arkadije Babčenka v Kyjevě, na níž se mělo podílet Rusko. Západní média se toho okamžitě chytla! Později se však ukázalo, že vražda byla pouze zinscenovaná, a že Babčenko žije. I v kauze Skripala přetrvávají jisté pochybnosti, a přesto automaticky většina zemí světa reagovala vyhoštěním několika ruských diplomatů.

Nicméně vraťme se k tématu, a to k ruským spiknutím vůči Evropě. Když se nad tím pořádně zamyslíme, tak uvidíme, že drtivá většina varování před snahami Kremlu ovlivňovat volby v demokratických zemích a ničit jednotu EU pochází právě z Velké Británie, země připravující se na vystoupení z tohoto svazku. Proč tomu tak je? S největší pravděpodobností se britská vláda v souvislosti s referendem o brexitu, v němž počítala s negativním výsledkem, obává, že se po vystoupení stane snadnou kořistí ze strany ruské propagandy.

Obvinění Ruska ze snah o destabilizaci Evropy byla často slyšena ze strany vrcholných představitelů britské tajné služby, jakož i mluvčího Evropské rady pro zahraniční vztahy ECHR. U nich existuje shoda, že se jedná o celoevropskou síť podvratných organizací snažících se zničit jednotu v rámci Evropy, EU a NATO. A přitom paradoxně je to sama Velká Británie, kdo poškozuje jednotu EU. Jak? No, přeci brexitem, který si sama odhlasovala, a na kterém se pořád nedokáže s Bruselem spolehlivě dohodnout.

Kdo chce Evropu destabilizovat? Trochu jiný pohled na věc

Pokud jde o protiruské postoje, tak ty jsou slyšet nejvíc ze strany Velké Británie a Polska. Nikdo by si asi nedokázal představit méně odlišné země, které ale přeci mají hodně společného. Polsko i Británie, ač jsou ve své podstatě nejvíc rusofobní, samy EU nejvíc škodí. Británie tím, že chce vystoupit, a Polsko svým odmítavým stanoviskem k jednotné migrační politice. Čili ten, kdo chce destabilizovat Evropu, není pouze Rusko, ale i Polsko a Británie. Polsko se dožaduje náhrady škody ve výši 17 miliard euro ročně od Německa, ač je samo čistým příjemcem rozpočtu EU, a Británie se momentálně dohaduje s Bruselem o jejím obchodním ostavení po brexitu. Tak kdo tedy vlastně chce EU zničit?

A nyní přichází na řadu další spojenec Evropy, a to Spojené státy americké. Vždyť je to americký prezident Donald Trump, kdo vede obchodní válku, a to nejen s Ruskem, Čínou, Íránem, ale dokonce i s Evropou. 

Ano, Rusko a Čína zůstávají autoritářskými režimy a pro Evropu nejsou dobrými partnery, leč zpřetrhat s nimi veškeré obchodní vztahy by bylo katastrofální. Jenomže kdo jim dal do rukou tu moc? Ne jen ony samy, ale americký prezident Donald Trump a EU opouštějící Velká Británie. Moskva momentálně využívá situace, kterou sama svou hybridní válkou vyvolala, ale nakonec v přímém důsledku ten, kdo jí nahrává, jsou Britové, kteří proti ní nejvíc brojí.

A proto je nejlepší cestou se spíše snažit najít onu jednotu v rámci Evropy. Jedná se především o Londýn, která by se měla snažit najít nejlepší možný konsensus při vyjednávání o jejím postavením mimo EU. Pokud by se izolovala, ztratila by důvěryhodnost ze strany svých zahraničních partnerů, a pak by jí skutečně nakonec nezbylo, než se začít orientovat výhradně na Rusko a Čínu. I v Polsku by bylo dobré, kdyby se k moci dostala opozice, a vylepšilo se tak jeho postavení v rámci EU, která jej delší dobu kritizuje kromě odmítání jednotné azylové politiky také z podrývání principů nezávislé justice.

Když se teď vrátíme k USA, tak tam je situace horší. Donald Trump totiž v prezidentských volbách 2016 nečekaně porazil favorizovanou kandidátku Hillary Clintonovou a tím pádem se do Bílého domu dostala osoba bez politických zkušeností. I z tohoto důvodu lze konstatovat, že tím, kdo má šanci zachránit Evropu před ruským vlivem, tak je to příští americký prezident, pokud samozřejmě Trump nevyhraje znovu.

Související

Ilustrační foto

Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby

Evropská unie čelí před nadcházející zimou výraznému riziku nedostatku zemního plynu, který by mohl vyžadovat zásadní omezení spotřeby nebo nákladné dodatečné nákupy na energetických trzích. Podle informací webu Politico představuje možný výpadek až čtrnáct miliard metrů krychlových paliva, což odpovídá roční spotřebě více než deseti milionů domácností. Výrazný pokles zásob navíc vystavuje evropský trh riziku prudkého růstu cen energií v případě chladnějšího počasí.
NATO

Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU

NATO obdrželo další varování ohledně možných nežádoucích ruských aktivit. Tentokrát přišlo z Kyjeva. Moskva podle ukrajinské vojenské rozvědky plánuje se svými tajnými službami eskalaci hybridních operací na území členských států aliance a Evropské unie. Rozvědka to uvedla na sociální síti Telegram.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  evropa ,  Boj proti dezinformacím a fake news

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

před 4 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

včera

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

včera

Steve Witkoff

Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Praha je propadák, přiznal Babiš. Zklamání netají ani Macinka

Výsledky nedávných komunálních voleb přinesly vládnímu hnutí ANO výrazný neúspěch v hlavním městě, který představitelé strany označili za totální propadák. Zatímco na celostátní úrovni hnutí zaznamenalo vítězství v počtu hlasů a uspělo v řadě regionálních center, situace v Praze ukázala na hluboké neshody a ztrátu voličské podpory v metropoli.

včera

včera

Rijád

12 mrtvých, stovky zraněných. Hútíové provedli ničivý útok na letiště v Saúdské Arábii

Mezinárodní letiště Krále Chálida v saúdskoarabském Rijádu se stalo terčem ničivého útoku jemenské povstalecké skupiny Hútíů, který si vyžádal nejméně dvanáct lidských životů a přes tři sta zraněných. Úder na hlavní vzdušný přístav saúdskoarabské metropole představuje nejtragičtější incident vůči tomuto významnému spojenci Spojených států za více než deset let a třetí útok na stejné letiště během jednoho týdne.

včera

Donald Tusk

V Polsku hrozí podle policie atentát na Tuska. Varšava aktivuje bezpečnostní složky a svolává krizové jednání

Polsko se ocitlo v bezprecedentní bezpečnostní pohotovosti poté, co policie obdržela informaci o plánovaném atentátu na předsedu vlády Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysza. Oznámila to mluvčí ministerstva vnitra a správy Karolina Gałecka s tím, že úřady na tuto hrozbu reagují okamžitými a ráznými kroky na nejvyšší možné úrovni.

včera

Volby, ilustrační foto

Česko má po prvním kole 5 nových senátorů. Největší úspěch slavil STAN

Česko zná po úvodním kole letošních senátních jména první pětice zákonodárců, kteří si zajistili mandát v horní komoře Parlamentu hned v prvním pokusu díky zisku nadpoloviční většiny odevzdaných hlasů. O přízeň voličů usilovalo celkem 154 kandidátů a mandát obhajovalo 23 z 27 končících senátorů, přičemž v drtivé většině obvodů rozhodne až nadcházející druhé kolo, které se uskuteční v pátek 16. a sobotu 17. října.

včera

Ostrava

Komunální volby v Ostravě: Vítězné ANO ztratilo mandáty, SPD a Piráti propadli

V Ostravě skončilo sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které potvrdily pokračování dosavadního politického směřování v moravskoslezské metropoli. Volební účast dosáhla 35,03 procenta, což ukazuje na zdrženlivější zájem obyvatel o správu města ve srovnání s jinými regiony. Konečné výsledky ukázaly, že vítězství obhájilo hnutí ANO 2011, přestože zaznamenalo ztrátu dřívějších pozic.

včera

včera

Praha, ilustrační foto

Komunální volby v Praze vyhrál STAN, hnutí ANO přišlo o tři zastupitele

V Praze skončilo po sedmé hodině ranní sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které přinesly zcela mimořádně těsný souboj na čele politické scény hlavního města. Volební účast dosáhla 46,04 procenta a konečné výsledky ukázaly, že o přízeň voličů se svedl naprosto vyrovnaný boj mezi hnutím Starostové a nezávislí a tradiční koalicí SPOLU pro Prahu.

Aktualizováno 10. října 2026 23:59

Volby, ilustrační foto

Volby přinesly těsný souboj v Praze a zásadní zvrat v Ústí, ve Žďáru rozhodl jediný hlas

V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů. Celý průběh sčítání jsme pro vás sledovali online.

10. října 2026 23:54

Brno

Dominance ODS v Brně skončila. V Ostravě ANO ztratilo voliče

Sčítání hlasů v letošních komunálních a senátních volbách přináší po uzavření volebních místností finální obrysy rozložení politických sil ve velkých českých městech, kde se v některých případech schyluje k historickým změnám na radnicích. Zatímco v řadě obcí a menších měst dominují nezávislí kandidáti, moravské metropole Brno a Ostrava nabízejí velmi dramatické souboje, které ukazují na posuny voličských preferencí pod vlivem celostátní politiky.

10. října 2026 23:27

V senátních volbách ve Žďáru nad Sázavou rozhodl jediný hlas

Absolutní drama a nejtěsnější možný rozdíl přinesl závěr sčítání prvního kola senátních voleb v obvodu Žďár nad Sázavou. O tom, kdo doprovodí vítěze prvního kola do finále, totiž rozhodoval doslova jediný odevzdaný hlas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy