Prora: Podaří se nacistickému rekreačnímu středisku překročit stín své minulosti?

Jeden Američan, který měl možnost toto místo navštívit, konstatoval, že by bylo hodně lidí při pohledu na zchátralé budovy zklamaných, protože očekávalo mnohem větší centrum. Tak jako tak jsou ale velké naděje, že by se z pozůstatku Třetí říše mohlo stát oblíbené místo pro prázdninové rekreanty. Vzhledem k neblahé historii Německa, které za války zničilo spoustu evropských měst, ale nic vlastně nevybudovalo, se jedná o jakési stéblo naděje. V nacistické době bylo totiž naplánováno několik stavebních projektů, ale žádný z nich se neuskutečnil. Prora je z tohoto důvodu vnímána jako jeden z mála světlých bodů této části dějin, za níž se velká část Němců stydí.

Výstavba lázeňského komplexu Prora stojícího na ostrově Rujána, kam většina z nás v období socialismu jezdívala trávit letní dovolenou, když se zrovna nedostala do Bulharska, nebo Rumunska, byla naplánovaná v polovině 30. let, tedy ještě před vypuknutím druhé světové války. V pozadí stálo dělnické hnutí Kraft durch Freude (KdF - Radostí k síle). Původně se zamýšlelo obrovské rekreační centrum táhnoucí se tři kilometry podél písčitého pobřeží Baltského moře. Nicméně vzhledem k tomu, co pak posléze následovalo, se z Prory nikdy nestalo nestalo prázdninové letovisko. Nestihly se totiž postavit bazény, solária, obchody, kavárny, restaurace atd. Původní motivace tedy byla vesměs dobrá a prospěšná, ale nebylo jí dosaženo.

Namísto toho, aby se do Prory sjížděli bohatí turisté, kteří by zde pod rozpáleným letním sluncem odpočívali, se zde nacházel převážně vojenský personál a příslušníci nacistické vojenské policie za účelem pravidelných cvičení. Po skončení války se v Proře usadila spojenecká vojska a později i německá armáda. Pokud se se chystáte navštívit Proru, tak na silnicích venkovské Rujány najdete několik starých billboardů. Většina z nich vám ukáže šťastné a veselé prázdninové turisty na plážích. Poté, co se resort podařilo prodat developerům, se toto možná v dohledné době stane skutečností.

Obecně vzato by se dalo říci, že Prora byla prvním moderním prázdninovým letoviskem, a že svými hotelovými komplexy stojícími na pláži, s výhledem na moře a nočními kluby a restauracemi předhonila dokonce i samotné Španělsko a Řecko. Ty začaly stavět turistická letoviska až o něco později. Její architektura nedisponuje žádnými stavebními i designovými prvky z dob Výmarské republiky. Rekreační střediska a kavárny jsou vyzdobeny velmi stroze.

První civilní organizací, která využila prostor zchátralého lázeňského komplexu Prora, byla na konci 90. let mládežnická skupina YMCA (křesťanské sdružení mladých lidí), která si zabrala osm bloků. Německý spisovatel původem z Kolína nad Rýnem Christian Werthschulte dokonce tvrdil, že jako teenager nenáviděl každou minutu, kterou zde musel strávit. Pro mnohé z nás je asi nepředstavitelné, že by tak nádherné místo na pláži mohlo pro někoho být peklem na zemi. Mládežnický tábor se pak následně stáhnul a některé bloky byly prodány developerům. Část se zrekonstruovala a zbytek ponechal v původním stavu.

V souvislosti s přestavbou něčeho, co si velká část lidí spojuje s nacismem, vyvstává otázka, zda to má smysl, a zda to poslouží dobré věci. Mluvčí IrisGerd Immoblien Elisa Weizmannová sice uznává, že se Prora nikdy nezbaví stínu minulosti, ale že vzhledem ke své kráse to nebude velká část lidí brát v potaz, ba naopak. "Rekonstrukcí chceme dosáhnout toho, aby to, co má temnou historii, získalo světlou budoucnost," řekla Weizmannová.