Migrace hýbe italskou politickou scénou. Bude Salvini odvolán, nebo padne celá vláda?

Italská vláda skládající se z Ligy Severu a Hnutí pěti hvězd se dlouhodobě jeví jako hlasitý odpůrce přijímání dalších a dalších přistěhovalců. Podle prezidenta Mattarelly by však Sicílie měla přijmout 177 migrantů nacházejících se na lodi Diciotti, která už tři dny kotví u italských břehů. Podle Salviniho je však v otázce plnění předvolebních slibů, že omezí další přijímání ilegálních běženců, na němž jak jeho strana, tak i koaliční partner postavili celou svojí politickou kampaň. 

Salvini však po dlouhých sporech přistoupil na kompromis, že by Itálie nebránila uprchlíkům ve vstupu na její území, pokud členské země EU projeví smysl pro zodpovědnost a solidaritu. Mattarella by se zase naopak nechtěl držet hesla "Italy first", nýbrž dodržování základních lidských práv. Z tohoto důvodu také v červenci navzdory Salviniho zákazu umožnil 67 utečencům opustit loď a vstoupit na italské území. To se pak setkalo s odporem ze strany Salviniho, který okamžitě deklaroval, že Mattarellovi nedovolí i nadále činit takové kroky, a že pokud se mu to nelíbí, tak ať jej klidně odvolá z resortu vnitra. "Chcete-li změnit přístup země, vyměňte ministra!," řekl Salvini v přímém přenosu.

Zatím se podařilo Salviniho přesvědčit pouze k tomu 29 osiřelých dětí. Spor o migranty však nezhoršuje pouze vztahy mezi Salvinim a Mattarellou, nýbrž i na vládní úrovni. Jak se zdá, tak Itálii hrozí další vládní krize a s ní opět předčasné volby, které by však dopadly navlas stejně, a tím pádem by se jednalo jenom o další mrhání veřejnými penězi v zemi, jejíž zahraniční dluh činil v březnu 130 % HDP. Migrace není pouze problémem EU, ale i národních států. Svým způsobem jedinými státy, které byly už od začátku zajedno, je visegrádská skupina, do níž patříme i my. Nejhlasitějším odpůrcem je maďarský premiér Viktor Orbán, ale i český premiér Andrej Babiš. Visegrádská čtyřka je spíše příznivcem humanitární pomoci v ohrožených zemích, nikoli masového přijímání převážně ekonomických migrantů. 

Na červnovém summitu se lídři EU rozhodli, že radikálně změní dosavadní azylovou politiku, a že začnou zřizovat mimoevropské sběrné tábory, v nichž by si pak následně migranty dle svých potřeb a mezinárodněprávních¨standardů přerozdělovali. Jednalo by se tedy o model, který razila Austrálie. I ten však má své trhliny. EU se do něj kvůli obavám z porušování lidských práv moc nechce.

Jsou zde totiž obavy, zda by migranti do takových táborů chodili a nepokoušeli se násilím dostat mimo mezinárodní vody, a zda země, které by byly pověřené správou detenčních center, jsou něčeho takového schopné. Jednat by se mělo o severoafrické státy. Alexander Winterstein, mluvčí Evropské komise, řekl, že výkonné orgány EU jsou v neustálé pohotovosti kvůli problémů s lodí Diciotti.

"Pokračujeme i nadále v hledání toho nejlepšího řešení, aby ti lidé mohli opustit loď, co nejdřív. Naší prioritou je poskytnout utečencům pomoc a veškerou péči, kterou potřebují," řekl Winterstein médiím během tiskové konference v sídle Evropské komise.

Evropská komise rovněž potvrdila, že se v brzké době uskuteční další schůze, jíž by se mělo zúčastnit až 12 členských zemí. Podle jednoho z diplomatů, který si nepřeje být jmenován, by se mělo jednat o Francii, Rakousko, Německo, Itálii, Španělsko, Portugalsko, Maltu, Lucembursko, Nizozemsko, Řecko a Irsko.

"Podařilo se nám u těchto států dosáhnout toho, že zajedno podpořili současný přístup, včetně pomoci zemím, které jsou nejvíc zasažené migrací. Připomínáme, že jsme otevření všem členům, kteří mají zájem najít společné řešení," řekl Winterstein médiím