Stockholm - Časy, kdy bylo Švédsko poklidnou a mírumilovnou zemí, se zdají být ty tam. S migrační vlnou se v zemi zvýšilo napětí, roste zločinnost. Ze situace nejvíc těží Švédští demokraté (SD), strana s neonacistickými kořeny, která se silně vymezuje proti migraci a prosazuje i takzvaný swexit, tedy vystoupení Švédska z EU. V nedělních parlamentních volbách by mohla získat až 20 procent hlasů a stát se druhou až třetí nejsilnější stranou.
Švédsko bylo léta vzorem moderní společnosti. Jeho liberální hodnoty, velkorysý sociální systém a vstřícný postoj vůči migrantům však nedávno poznamenala vlna zločinnosti. Vzniklá situace nahrává Švédským demokratům, kteří svým radikalismem ohrožují tradiční politický systém.
V roce 2015 přišel do Švédska rekordní počet imigrantů. V zemi, která má 9,5 milionu obyvatel, požádalo o azyl více než 162.000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Téměř třetina běženců přišla z válčící Sýrie.
Švédská vláda následně označila situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila. Strana SD ale prosazuje podstatně přísnější opatření.
Skalní neonacisté na vzestupu
Švédští demokraté se prezentují jako umírnění nacionalisté, ve svých řadách mají ale i skalní neonacisty. Strana, která vyšla z posledních voleb jako třetí nejsilnější a v současném parlamentu má 42 mandátů, vznikla v roce 1988 z krajně pravicových organizací s neonacistickými kořeny, a ostatní politické formace s ní odmítají spolupracovat.
Ve svém programu má strana SD kromě zastavení přijímání uprchlíků i vypovězení uchazečů o azyl. Migrace je jejím hlavním volebním tématem.
Celonárodní diskusi vyvolala SD i odmítavým postojem k dvojímu občanství, jež země povoluje od roku 2001 a žije tu například více než 100 tisíc lidí s finskými pasy - obě země pojí úzké vazby.
Po kritice tohoto nápadu Švédští demokraté prohlásili, že by občané severských států (Dánsko, Finsko, Norsko a Island) dostali výjimku. Případné odebrání občanství by postihlo velké skupiny obyvatel. Vloni například žilo v zemi přes 132.000 Syřanů, 53.000 Poláků, 29.000 Němců nebo téměř 20.000 Britů.
V řadách Švédských demokratů kandiduje podle švédského tisku hned několik bývalých členů nacistické Národní socialistické fronty (NFS).
Strana se ale jinak snaží zařadit do mainstreamu a otevřený rasismus odmítá. Dva její poslanci v Evropském parlamentu ostatně zasedají ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, kam patří kromě britských konzervativců i česká ODS.
Ekonomická témata jdou stranou
Vládnoucí sociální demokraté, které vede do voleb premiér Stefan Löfven, sice průzkumy vedou, i se ziskem okolo 25 procent by ale dosáhli svého nejhoršího volebního výsledku od roku 1908.
Tato strana je synonymem švédského sociálního státu, který se ale v posledních letech mění, což dokládá privatizace škol a nemocnic, i nízké hodnocení v mezinárodních průzkumech školství.
Sociální demokraté před volbami vytáhli slib týdnu placené dovolené navíc pro rodiče s dětmi. Snaží se, aby se sociální stát dostal ve volebních diskusích do popředí na úkor imigrace a kriminality. Klíčové téma nadcházejících voleb ale jednoznačně představuje imigrace a problémy s ní spojené.
Loni jen ve Stockholmu došlo ke 129 incidentům se střelnou zbraní. Před rokem v dubnu terorista, nelegální imigrant z Uzbekistánu, zabil v hlavním městě čtyři lidi. A v květnu 2013 propukly v reakci na policejní brutalitu vůči imigrantům násilnosti na stockholmském předměstí Husby.
Letos v polovině srpna shořelo ve čtvrti Hjällbo v Göteborgu 20 aut, celkem jich ve městě v té době bylo zapáleno téměř sto. Celkem letos žháři zničili už 172 vozů, loni jich ve stejném období shořelo ještě o 60 více.
Stranou zájmu voličů zůstala ekonomická témata, i když Švédsko patří mezi země, které se velmi dobře vyrovnaly s následky světové finanční a hospodářské krize. Ekonomice se daří, HDP rostl mezi lety 2012 a 2017 průměrně o 2,3 procenta a nezaměstnanost činí zhruba šest procent.
Související
Ve Švédsku skončil povolební pat, premiérem bude opět Löfven
Povolební pat ve Švédsku prolomen? Premiér Löfven má šanci získat další mandát
Švédští demokraté , volby ve Švédsku , Švédsko , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 24 minutami
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 40 minutami
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 1 hodinou
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 1 hodinou
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 2 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 2 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 2 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 3 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 3 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 4 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 4 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 5 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 5 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 5 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 6 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 6 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 6 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 7 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 7 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.
Zdroj: Libor Novák