Uprchlíci zničili liberální Švédsko? Jde do tuhého, nad EU visí hrozba swexitu

Stockholm - Časy, kdy bylo Švédsko poklidnou a mírumilovnou zemí, se zdají být ty tam. S migrační vlnou se v zemi zvýšilo napětí, roste zločinnost. Ze situace nejvíc těží Švédští demokraté (SD), strana s neonacistickými kořeny, která se silně vymezuje proti migraci a prosazuje i takzvaný swexit, tedy vystoupení Švédska z EU. V nedělních parlamentních volbách by mohla získat až 20 procent hlasů a stát se druhou až třetí nejsilnější stranou.

Švédsko bylo léta vzorem moderní společnosti. Jeho liberální hodnoty, velkorysý sociální systém a vstřícný postoj vůči migrantům však nedávno poznamenala vlna zločinnosti. Vzniklá situace nahrává Švédským demokratům, kteří svým radikalismem ohrožují tradiční politický systém.

V roce 2015 přišel do Švédska rekordní počet imigrantů. V zemi, která má 9,5 milionu obyvatel, požádalo o azyl více než 162.000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Téměř třetina běženců přišla z válčící Sýrie.

Švédská vláda následně označila situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila. Strana SD ale prosazuje podstatně přísnější opatření.

Skalní neonacisté na vzestupu

Švédští demokraté se prezentují jako umírnění nacionalisté, ve svých řadách mají ale i skalní neonacisty. Strana, která vyšla z posledních voleb jako třetí nejsilnější a v současném parlamentu má 42 mandátů, vznikla v roce 1988 z krajně pravicových organizací s neonacistickými kořeny, a ostatní politické formace s ní odmítají spolupracovat.

Ve svém programu má strana SD kromě zastavení přijímání uprchlíků i vypovězení uchazečů o azyl. Migrace je jejím hlavním volebním tématem.

Celonárodní diskusi vyvolala SD i odmítavým postojem k dvojímu občanství, jež země povoluje od roku 2001 a žije tu například více než 100 tisíc lidí s finskými pasy - obě země pojí úzké vazby.

Po kritice tohoto nápadu Švédští demokraté prohlásili, že by občané severských států (Dánsko, Finsko, Norsko a Island) dostali výjimku. Případné odebrání občanství by postihlo velké skupiny obyvatel. Vloni například žilo v zemi přes 132.000 Syřanů, 53.000 Poláků, 29.000 Němců nebo téměř 20.000 Britů.

V řadách Švédských demokratů kandiduje podle švédského tisku hned několik bývalých členů nacistické Národní socialistické fronty (NFS).

Strana se ale jinak snaží zařadit do mainstreamu a otevřený rasismus odmítá. Dva její poslanci v Evropském parlamentu ostatně zasedají ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, kam patří kromě britských konzervativců i česká ODS.

Ekonomická témata jdou stranou

Vládnoucí sociální demokraté, které vede do voleb premiér Stefan Löfven, sice průzkumy vedou, i se ziskem okolo 25 procent by ale dosáhli svého nejhoršího volebního výsledku od roku 1908.

Tato strana je synonymem švédského sociálního státu, který se ale v posledních letech mění, což dokládá privatizace škol a nemocnic, i nízké hodnocení v mezinárodních průzkumech školství.

Sociální demokraté před volbami vytáhli slib týdnu placené dovolené navíc pro rodiče s dětmi. Snaží se, aby se sociální stát dostal ve volebních diskusích do popředí na úkor imigrace a kriminality. Klíčové téma nadcházejících voleb ale jednoznačně představuje imigrace a problémy s ní spojené.

Loni jen ve Stockholmu došlo ke 129 incidentům se střelnou zbraní. Před rokem v dubnu terorista, nelegální imigrant z Uzbekistánu, zabil v hlavním městě čtyři lidi. A v květnu 2013 propukly v reakci na policejní brutalitu vůči imigrantům násilnosti na stockholmském předměstí Husby.

Letos v polovině srpna shořelo ve čtvrti Hjällbo v Göteborgu 20 aut, celkem jich ve městě v té době bylo zapáleno téměř sto. Celkem letos žháři zničili už 172 vozů, loni jich ve stejném období shořelo ještě o 60 více.

Stranou zájmu voličů zůstala ekonomická témata, i když Švédsko patří mezi země, které se velmi dobře vyrovnaly s následky světové finanční a hospodářské krize. Ekonomice se daří, HDP rostl mezi lety 2012 a 2017 průměrně o 2,3 procenta a nezaměstnanost činí zhruba šest procent.

Související

Stefan Löfven

Ve Švédsku skončil povolební pat, premiérem bude opět Löfven

Švédský parlament dnes schválil do funkce předsedy vlády na další volební období dosavadního premiéra a šéfa sociálních demokratů Stefana Löfvena. Stalo se tak více než čtyři měsíce po parlamentních volbách, které skončily vyrovnaným výsledkem. Nový menšinový kabinet tvořený Švédskou sociálnědemokratickou dělnickou stranou a stranou Zelených bude představen v pondělí, kdy se také Löfven ujme funkce. Jak uvedl list The Local, bude se jednat o jednu z nejslabších vlád v zemi za posledních 70 let.
Stefan Löfven

Povolební pat ve Švédsku prolomen? Premiér Löfven má šanci získat další mandát

Šéf švédských sociálních demokratů Stefan Löfven by mohl získat další mandát ministerského předsedy. Opoziční Strana středu a Liberálové se údajně dohodly se Švédskou sociálnědemokratickou dělnickou stranou, že umožní Löfvenovi pokračovat v premiérské funkci druhé volební období. Informoval o tom dnes švédský deník Aftonbladet s odvoláním na nejmenované zdroje. Taková dohoda by ukončila patovou situaci, v níž se Švédsko ocitlo po zářijových parlamentních volbách, které skončily vyrovnaným výsledkem.

Více souvisejících

Švédští demokraté volby ve Švédsku Švédsko uprchlíci

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 24 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy