Stockholm - Časy, kdy bylo Švédsko poklidnou a mírumilovnou zemí, se zdají být ty tam. S migrační vlnou se v zemi zvýšilo napětí, roste zločinnost. Ze situace nejvíc těží Švédští demokraté (SD), strana s neonacistickými kořeny, která se silně vymezuje proti migraci a prosazuje i takzvaný swexit, tedy vystoupení Švédska z EU. V nedělních parlamentních volbách by mohla získat až 20 procent hlasů a stát se druhou až třetí nejsilnější stranou.
Švédsko bylo léta vzorem moderní společnosti. Jeho liberální hodnoty, velkorysý sociální systém a vstřícný postoj vůči migrantům však nedávno poznamenala vlna zločinnosti. Vzniklá situace nahrává Švédským demokratům, kteří svým radikalismem ohrožují tradiční politický systém.
V roce 2015 přišel do Švédska rekordní počet imigrantů. V zemi, která má 9,5 milionu obyvatel, požádalo o azyl více než 162.000 lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Téměř třetina běženců přišla z válčící Sýrie.
Švédská vláda následně označila situaci za neudržitelnou a zpřísnila azylové podmínky, aby proud běženců mířících do země zpomalila. Strana SD ale prosazuje podstatně přísnější opatření.
Skalní neonacisté na vzestupu
Švédští demokraté se prezentují jako umírnění nacionalisté, ve svých řadách mají ale i skalní neonacisty. Strana, která vyšla z posledních voleb jako třetí nejsilnější a v současném parlamentu má 42 mandátů, vznikla v roce 1988 z krajně pravicových organizací s neonacistickými kořeny, a ostatní politické formace s ní odmítají spolupracovat.
Ve svém programu má strana SD kromě zastavení přijímání uprchlíků i vypovězení uchazečů o azyl. Migrace je jejím hlavním volebním tématem.
Celonárodní diskusi vyvolala SD i odmítavým postojem k dvojímu občanství, jež země povoluje od roku 2001 a žije tu například více než 100 tisíc lidí s finskými pasy - obě země pojí úzké vazby.
Po kritice tohoto nápadu Švédští demokraté prohlásili, že by občané severských států (Dánsko, Finsko, Norsko a Island) dostali výjimku. Případné odebrání občanství by postihlo velké skupiny obyvatel. Vloni například žilo v zemi přes 132.000 Syřanů, 53.000 Poláků, 29.000 Němců nebo téměř 20.000 Britů.
V řadách Švédských demokratů kandiduje podle švédského tisku hned několik bývalých členů nacistické Národní socialistické fronty (NFS).
Strana se ale jinak snaží zařadit do mainstreamu a otevřený rasismus odmítá. Dva její poslanci v Evropském parlamentu ostatně zasedají ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, kam patří kromě britských konzervativců i česká ODS.
Ekonomická témata jdou stranou
Vládnoucí sociální demokraté, které vede do voleb premiér Stefan Löfven, sice průzkumy vedou, i se ziskem okolo 25 procent by ale dosáhli svého nejhoršího volebního výsledku od roku 1908.
Tato strana je synonymem švédského sociálního státu, který se ale v posledních letech mění, což dokládá privatizace škol a nemocnic, i nízké hodnocení v mezinárodních průzkumech školství.
Sociální demokraté před volbami vytáhli slib týdnu placené dovolené navíc pro rodiče s dětmi. Snaží se, aby se sociální stát dostal ve volebních diskusích do popředí na úkor imigrace a kriminality. Klíčové téma nadcházejících voleb ale jednoznačně představuje imigrace a problémy s ní spojené.
Loni jen ve Stockholmu došlo ke 129 incidentům se střelnou zbraní. Před rokem v dubnu terorista, nelegální imigrant z Uzbekistánu, zabil v hlavním městě čtyři lidi. A v květnu 2013 propukly v reakci na policejní brutalitu vůči imigrantům násilnosti na stockholmském předměstí Husby.
Letos v polovině srpna shořelo ve čtvrti Hjällbo v Göteborgu 20 aut, celkem jich ve městě v té době bylo zapáleno téměř sto. Celkem letos žháři zničili už 172 vozů, loni jich ve stejném období shořelo ještě o 60 více.
Stranou zájmu voličů zůstala ekonomická témata, i když Švédsko patří mezi země, které se velmi dobře vyrovnaly s následky světové finanční a hospodářské krize. Ekonomice se daří, HDP rostl mezi lety 2012 a 2017 průměrně o 2,3 procenta a nezaměstnanost činí zhruba šest procent.
Související
Ve Švédsku skončil povolební pat, premiérem bude opět Löfven
Povolební pat ve Švédsku prolomen? Premiér Löfven má šanci získat další mandát
Švédští demokraté , volby ve Švédsku , Švédsko , uprchlíci
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek