Německu chybí orgány k transplantacím, postup užívaný v ČR vyvolává kontroverze

Na transplantaci nyní ve spolkové republice podle ministerstva zdravotnictví čeká asi 10.000 lidí. Za celý loňský rok pro ně ale byly k dispozici orgány jen 800 dárců. Aby se naděje lidí, kteří potřebují transplantaci, zvýšily a přibylo dárců, je podle ministra nutná legislativní změna, i když je si podle svých slov vědom toho, že půjde o zásah do svobody jednotlivce. "Jen tak se darování orgánů stane normálem," myslí si.

Jeho plány, kterými by se měl brzy zabývat parlament, přivítala kancléřka Angela Merkelová (CDU). Čtyřiašedesátiletá politička, která už nyní má dárcovský průkaz, je přesvědčena, že chystaná změna může skutečně pomoci lidem, kteří musejí třeba několikrát týdně docházet na dialýzu, nebo osobám s jinými závažnými zdravotními problémy. "Já to podporuji a považuji za důležité, že o tom budeme jednat v parlamentu. Tam to patří. Každý o tom musí pak rozhodnout podle svého svědomí," řekla.

S takovou formou rozhodování, při níž nejsou politici vázáni doporučením své strany, ale rozhodují každý podle sebe, počítají i další představitelé vládní koalice. Návrh, který má parlament projednat nejprve nezávazně, přitom většina z nich podporuje. Jasně pro návrh se vyslovili zdravotnický expert koaliční sociální demokracie Karl Lauterbach i šéfka Zelených Annalena Baerbock. Podpora přišla také ze strany bavorského premiéra Markuse Södera (CSU), který ale požaduje, aby byla změna postavena na společenském konsenzu.

K tomu je ale zatím podle průzkumu veřejného mínění institutu YouGov poměrně daleko. Návrh v zásadě nebo zcela podporuje 46 procent dotázaných, 38 procent Němců je ale proti.

Jeden z argumentů proti změně zformuloval předseda ústředního výboru německých katolíků Thomas Sternberg, podle něhož je pochybné, jestli by navrhované řešení bylo etické. "Cíl je správný. Metoda je špatná. Lásku k bližnímu není možné vynutit zákonem," napsal zase v komentáři list Süddeutsche Zeitung, podle něhož lidská důstojnost nekončí smrtí mozku, ale patří k ní i to, že lidé mohou automaticky počítat s nedotknutelností svého těla i po smrti.

Které argumenty nakonec v debatě převáží, se ukáže v příštích měsících.