Jak svrhnout Mayovou? V noci proběhla podezřelá schůzka desítek poslanců

Londýn - Zhruba 50 britských poslanců, kteří podporují odchod své země z Evropské unie, se podle stanice BBC v úterý radilo, jak a kdy by mohli dostat Theresu Mayovou z křesla premiérky. Schůzky se ale podle veřejnoprávní stanice neúčastnily klíčové postavy konzervativní strany jako bývalí ministři pro brexit David Davis či zahraničí Boris Johnson. Davis dnes řekl, že by měla Mayová ve funkci zůstat, a podporu premiérce vyjádřil i přední zastánce brexitu, konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg.

Informace o tom, že se část konzervativců snaží připravit Mayovou o premiérské křeslo, se objevují pravidelně od loňských červnových předčasných voleb, které předsedkyně britské vlády vyvolala ve snaze upevnit svou pozici nejen při jednáních o brexitu. Volby dopadly pro konzervativce neúspěchem a Mayová musela vytvořit menšinovou vlády s podporou severoirské Demokratické unionistické strany (DUP).

Podle BBC se v úterý v noci sešli poslanci z Evropské výzkumné skupiny (ERG), která sdružuje zastánce důsledného rozchodu Británie z EU. Otevřeně přitom hovořili o budoucnosti premiérky Mayové. Podle britské veřejnoprávní stanice zaznívala mimo jiné slova jako "všichni, které znám, říkají, že musí jít", "(Mayová) je katastrofální" či "takhle to už nemůže pokračovat". Na schůzce ovšem podle BBC zazněl i názor, že vyměnit premiérku nyní "je hloupý nápad".

Na základě stranických pravidel by se o setrvání Mayové ve funkci mohlo hlasovat v případě, že by premiérce vyjádřilo nedůvěru 15 procent poslanců. V současnosti by jich tak muselo nedůvěru vyjádřit 48, uvedla agentura Reuters.

Politický redaktor BBC Norman Smith upozornil, že je potřeba zvážit, jakou měla schůzka ve skutečnosti význam. Neúčastnili se jí totiž přední postavy konzervativní strany z tábora příznivců tvrdého brexitu jako Jacob Rees-Mogg, Owen Paterson či Iain Duncan Smith. Nebyli na ní ani bývalí ministři pro brexit David Davis a zahraničí Boris Johnson.

Rees-Mogg dnes uvedl, že se musí změnit brexitová politika vlády, premiérka ale má jeho podporu. Mayová by měla ve funkci setrvat i podle Davise.

Spojené království by mělo Evropskou unii opustit 29. března příštího roku. Londýn a Brusel by dohodu o podmínkách brexitu a budoucích vztazích chtěly dojednat do summitu EU 18. října, i když obě strany v posledních dnech opatrně zmiňují možnost, že by se dohoda mohla uzavřít až v listopadu. Jak Brusel, tak Londýn se ale připravují i na to, že Británie unii opustí bez dohody.

Související

Ursula von der Leyenová

Brexit zpečetěn. Lídři EU podepsali dohodu, britští poslanci ji schválili

Britští poslanci dnes ve druhém čtení jasnou většinou schválili vyjednanou dohodu s Evropskou unií o pobrexitových vztazích. Podle BBC ji podpořilo 521 členů Dolní sněmovny oproti 73 zákonodárcům, kteří byli proti. Nyní se dokumentem zabývá Sněmovna lordů. Po schválení v horní komoře, které britská média považují za hotovou věc a které se očekává pozdě v noci, musí dohodu podepsat královna Alžběta II.
Brexit, ilustrační foto

Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

Více souvisejících

Theresa Mayová Brexit Velká Británie David Davis (ministr pro brexit) Boris Johnson

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 17 minutami

před 50 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy