Poprask kolem důležitého léku. Patent si uzurpují Američané, v Evropě šroubují ceny

Ženeva - Evropský patentový úřad tento týden rozhodne o právní námitce, kterou podaly nevládní organizace v sedmnácti zemích proti nezaslouženému patentu americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. Ta v Evropě i jinde účtuje přemrštěné sumy za sofosbuvir, klíčový lék na žloutenku typu C. Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières/MSF), Médecins du Monde (MdM), Just Treatment a další zpochybňují oprávněnost společnosti Gilead na patent na sofosbuvir, jelikož nesplňuje požadavky na patentovatelný objev z právního ani vědeckého hlediska. Uvedli to Lékaři bez hranic v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

V Evropě je podle odhadů Světové zdravotnické organizace nakaženo chronickou žloutenkou typu C zhruba patnáct milionů lidí, tedy asi každý padesátý člověk. Přibližně 112 500 lidí každý rok zemře kvůli rakovině nebo cirhóze jater, které s hepatitidou C souvisí. Celosvětově s touto chorobou žije sedmdesát milionů lidí.

„Mám za sebou tři roky extrémně trýznivého čekání na léčbu sofosbuvirem, klíčovým perorálně užívaným lékem na žloutenku typu C,“ popisuje Clare Groves z organizace Just Treatment, která absolvovala léčbu hepatitidy C v rámci Národní zdravotní služby (NHS) ve Velké Británii. NHS se přitom musela kvůli vysokým cenám léku uchýlit k přídělovému systému. „Můj lékař mi opakoval, že jsem nemocná, ale ne natolik, abych měla nárok na léčbu hrazenou v rámci veřejného zdravotnického programu. Nechci, aby byl i dalším lidem zamítnut přístup k sofosbuviru jen proto, že jeho cena je přemrštěná, takže budu dál bojovat za jejich právo na lék proti hepatitidě C,“ podotkla Clare Groves, která se nakonec z nemoci vyléčila.

Nedávný nástup perorálních léků známých jako přímá antivirotika znamenal přelom v léčbě žloutenky typu C. Tyto léky umožňují - oproti starším léčivům - bezpečnější, kratší a efektivnější léčbu. A rapidně zvyšují úspěšnost vyléčení. Zatímco kdysi se z hepatitidy C vyléčilo 50 procent pacientů, díky novým lékům se jich nyní nemoci zbaví více než 90 procent. Pokud se k léčbě dostanou. Sofosbuvir tvoří základ většiny kombinované léčby hepatitidy C. Nicméně přístup k nové léčbě je kvůli neuvěřitelně vysoké ceně celosvětově velmi omezený. Vlády, poskytovatelé a plátci léčby museli v mnoha zemích přistoupit k přídělovému systému a omezit podávání sofosbuviru jen pro pacienty v pokročilém stádiu choroby.

V Česku stojí lék přes 1,2 milionu za terapii jednoho pacienta

Gilead si v Evropě účtuje za sofosbuvir například 43 tisíc eur v Belgii (přes 1,1 milionu korun), ve Velké Británii takřka 39 tisíc eur (přes milion korun), ve Francii 28 tisíc eur (přes 700 tisíc korun)  – a to za dvanáctitýdenní léčbu (sofosbuvirem) pro jednoho pacienta (délka léčby se může lišit, dvanáct týdnů je standardní doba terapie). „V Česku stojí dvanáctitýdenní terapie sofosbuvirem více než 1, 2 milionu korun (48 tisíc eur). Aby byla léčba úspěšná, je nutné sofosbuvir kombinovat s dalšími léky, což celkovou cenu terapie dále zvyšuje,“ přibližuje farmaceut Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček.

V zemích, kde tento lék není patentován, přitom srazila konkurence mezi výrobci generik cenu sofosbuviru za dvanáct týdnů léčby až na pouhých 52 eur (přes 1 300 korun).  Studie ukazují, že náklady na výrobu denní dávky vychází zhruba na 0,50 eur (necelých třináct korun).

„Finanční bariéry bránící v přístupu k lékům a zdravotní péči se staly výzvou pro evropské země s vysokým příjmem. A jelikož jsou hnacím motorem přemrštěných cen neoprávněné patenty, je načase nezasloužené patenty v Evropě zpochybnit,“ říká Olivier Maguet z Médecins du Monde.

Poprvé v Evropě

Problém s vysokými cenami léků je už dlouho dobře znám na řadě míst světa. Nepřiměřené ceny přímo působících antivirotik však poprvé upozorňují na toto téma i v Evropě.  Ukazují na to, jaký má monopol dopad na rozpočty ve zdravotnictví a také na špatný přístup pacientů k dalším nezbytným lékům. Právní námitky proti patentům na sofosbuvir a další antivirotika byly podány v řadě zemí světa. Egypt, Čína a Ukrajina už klíčové patenty na sofosbuvir zamítly. V dalších zemích (jako je Argentina, Brazílie, Indie, Rusko či Thajsko) se na rozhodnutí čeká.

Veřejné slyšení Evropského patentového úřadu s cílem rozhodnout o právní námitce proti patentu na lék sofosbuvir v Evropě je na programu ve čtvrtek 13. a v pátek 14. září. Pokud bude námitka úspěšná, bude to významný krok k tomu, aby byly v Evropě dostupné generické verze tohoto léku. To ochrání zdejší zdravotní systémy od zbytečné finanční zátěže, jíž způsobuje předražování léku farmaceutickou korporací.

„Lékaři bez hranic jsou dennodenně přímými svědky toho, jak farmaceutický monopol znemožňuje pacientům přístup k život zachraňujícím lékům,“ upozorňuje Gaelle Krikorian, vedoucí kampaně Access Lékařů bez hranic.

„Lékaři bez hranic mohli rozšířit léčbu pro pacienty s hepatitidou C v Kambodži nebo Indii teprve v okamžiku, kdy tam začala být dostupná kvalitní generika. Je nejvyšší čas, aby Evropský patentový úřad a další patentové úřady po celém světě začaly uplatňovat mnohem přísnější kontroly, zatímco umožňují monopoly na léky. A aby přitom braly v potaz negativní dopad neoprávněných patentů na zdraví lidí. Odebrání patentu společnosti Gilead by ukončilo její monopol na území Evropy a umožnilo by dalším zemím nakupovat sofosbuvir od výrobců generik za dostupné ceny. Byl by to také důrazný signál pro další země, aby se nebály podat právní námitky proti neoprávněným patentům, pokud je v sázce lidské zdraví a život pacientů,“ dodala Gaelle Krikorian.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic ,  žloutenka ,  nemoci ,  zdraví ,  EU (Evropská unie) ,  léky

Aktuálně se děje

před 42 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy