Vilnius/Berlín - Německá vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se nerozpadne kvůli sporům o šéfa civilní kontrarozvědky, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová (CDU). Podle německých médií to dnes řekla novinářům ve Vilniusu. Kancléřka se během návštěvy vyslovila také proti zrušení sankcí vůči Rusku, dokud nedojde k pokroku při nastolení míru na východě Ukrajiny.
"Nebudeme uvažovat o zrušení sankcí vůči Rusku, dokud nebudou uplatněny mírové dohody z Minsku, anebo dokud nedojde k pokroku," řekla kancléřka novinářům. "Až dosud k žádnému podstatnému pokroku nedošlo, a to není dobrá zpráva," dodala na tiskové konferenci s představiteli tří pobaltských zemí.
Minské dohody, k jejichž uzavření přispělo Německo a Francie, snížily intenzitu konfliktu na východě Ukrajiny, který si od jara 2014 vyžádal více než 10.000 mrtvých. Kyjev a Západ obviňují Rusko z podpory proruských separatistů, Moskva to popírá.
O budoucnosti šéfa Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Hanse-Georga Maassena kvůli jeho výrokům o situaci v Chemnitzu (Saské Kamenici) budou špičky koalice znovu jednat v úterý.
"Ač je post prezidenta Spolkového úřadu na ochranu ústavy důležitý, je jasné, že se tato koalice nerozpadne kvůli otázce prezidenta jednoho podřízeného úřadu," řekla dnes Merkelová, a snažila se tak zklidnit obavy z toho, že její vláda míří do další vážné krize. Ta první - týkající se vracení části běženců z německých hranic - ji v červnu a červenci zasáhla tak tvrdě, že nebylo jisté, jestli bude pokračovat.
Nynější spory se týkají Maassena a jeho nepravdivých výroků k Chemnitzu i údajně příliš úzkých kontaktů s opoziční Alternativou pro Německo (AfD). Odvolání šéfa kontrarozvědky požaduje SPD, za Maassenem naopak dále stojí ministr vnitra Horst Seehofer (CSU). Merkelová se zatím jasně nevyjádřila. Její mluvčí ale opakovaně odmítl potvrdit, že má v šéfa kontrarozvědky stále důvěru. Čtvrteční jednání trojice předsedů stran žádný jasný výsledek nepřineslo.
Maassen vyvolal na německé politické scéně bouři svým nepodloženým tvrzením o dění v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí tři přistěhovalci, odehrály demonstrace i útoky na cizince. Jeden z nich zachytilo i hojně zveřejňované video, které šéf kontrarozvědky zpochybnil s tím, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Později ale musel připustit, že video je autentické.
Odchod šéfa kontrarozvědky si podle průzkumu pro server Spiegel Online přeje 51 procent Němců, 41 procent je opačného názoru. Nejvyšší podpory se Maassenovi dostává od příznivců AfD (92 procent), nejnižší od voličů SPD a Zelených (okolo osmi procent).
Související
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák