Bavorsko se otřese v základech? Protiuprchlická AfD útočí, CSU čeká ledová sprcha

Křesťanskosociální unie (CSU) míří v nedělních bavorských volbách ke svému nejhoršímu výsledku za téměř 70 let. Strana, která desítky let dominuje politice největší německé spolkové země, přitom podle pozorovatelů doplácí na aktuální dění týkající se migrace nebo sporů v celoněmecké vládě, ale také na hlubší změny bavorské společnosti. Ty mohou vést k tomu, že CSU své výsadní postavení už nikdy nezíská zpět.

CSU zatím rozhodně nebyla zvyklá prohrávat. Od druhé světové války vyhrála všechny bavorské volby s výjimkou jediných v roce 1950. Desetkrát dostala nadpoloviční většinu hlasů a v letech 1974 a 2003 ji podpořilo dokonce přes 60 procent voličů. Od roku 1962 díky tomu s jedinou výjimkou stavěla vždy jednobarevné vlády.

Letos si ale CSU může o úspěších minulosti nechat jen zdát, aktuální průzkumy veřejného mínění jim totiž přisuzují jen 33 až 35 procent, což by pro ně byl nejhorší výsledek od roku 1950.

Důvody aktuálního propadu vidí šéf bavorské redakce rozhlasové a televizní stanice BR Nikolaus Neumaier především v klesající důvěryhodnosti CSU a jejího předsedy Horsta Seehofera. Spočívá podle něj mimo jiné v tom, že strana od roku 2015 téměř dva roky velmi tvrdě kritizovala migrační politiku kancléřky Angely Merkelové (CDU), aby nakonec její kandidaturu do čela vlády stejně znovu podpořila, a pak s ní skončila v kabinetu.

Berlínská velká koalice se navíc za prvních šest měsíců hned dvakrát - kvůli sporu migraci a šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena - dostala do vážné krize, a to za nemalého přičinění CSU a jejího šéfa. Na řadu bavorských voličů tak kabinet v Berlíně nedělá dojem schopné vlády. Navíc v něm panují vyhrocené vztahy mezi Merkelovou a ministrem vnitra Seehoferem. Právě jeho popularita v posledních měsících značně utrpěla. To, aby nadále zastával důležitou pozici v politice, si podle magazínu Spiegel přeje už jen 27 procent Němců, což je ještě o 12 procentních bodů méně než v červnu.

O moc lépe na tom ale není ani bavorský premiér Markus Söder, s jehož prací bylo v srpnu nespokojeno 64 procent Bavorů. Kritici jeho straně vyčítají například to, že na zemské úrovni zanedbala témata jako rostoucí ceny nemovitostí nebo životní prostředí ve městech.

Křesťanskosociální unii podle politoložky Ursuly Münchové škodí také to, že se v kampani příliš soustředí na otázky související s migrací, s nimiž ale nemůže bodovat. "Místo toho, aby CSU mluvila o tom, co všechno v Bavorsku dobře funguje, tak stále řeší migrační politiku a to, co v ní nefunguje," míní. Kvůli tomu pak křesťanští politikové ztrácí voliče jak ve prospěch protestní Alternativy pro Německo (AfD), tak uprchlíkům otevřenějších Zelených.

Představitelé CSU jakoby to viděli stejně, a proto chtějí podle bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna v posledním týdnu hovořit hlavně o tom, co všechno v minulosti udělali pro 13milionové Bavorsko, které je na tom v řadě žebříčků ze všech 16 spolkových zemí nejlépe. "Musíme občany konfrontovat s otázkou, jestli si skutečně myslí, že to bude lepší, když neuspějeme," plánuje si Herrmann.

Jestli taková strategie zabere, je ale nejisté. Bavorsko je totiž také svědkem strukturálních změn, které mohou politici a jejich kampaně jen těžko ovlivnit. Typickým voličem CSU býval dosud ženatý a věřící Bavor, který žil mimo velká města. Jenže ve všech těchto oblastech se dlouhodobé trendy vyvíjejí v neprospěch křesťanské strany.

Počet lidí ve městech, kteří často tíhnou k volbě jiných stran, roste zhruba od roku 2000 výrazně rychleji než počet obyvatel ve venkovských oblastech Bavorska. Obyvatelů měst je dnes se 6,9 milionu znatelně více než lidí na venkově se 6,1 milionu obyvatel. Zemědělstvím už se živí jen 0,6 procenta Bavorů.

Zároveň i v tradičně katolickém Bavorsku klesá religiozita obyvatel. K některé z křesťanských církví se zde hlásí 69 procent obyvatel, zatímco v roce 2001 jich bylo přes 82 procent. Nejméně jednou měsíčně bohoslužbu navštěvuje kolem 21 procent Bavorů, v roce 1980 to byl ještě více než dvojnásobek. Počet rozvodů od roku 1993 každoročně převyšuje počet nově uzavřených manželství.

CSU podle politoložky Münchové navíc přitěžuje i celoněmecký trend stranické fragmentace. V loňských parlamentních volbách se projevil tím, že se do Spolkového sněmu dostalo šest uskupení, tedy nejvíce za dlouhá desetiletí. V Bavorsku jich letos může být dokonce rekordních sedm.

Neúspěch ve volbách může mít pro Křesťanskosociální unii dramatické dopady. "Pro CSU jsou bavorské volby vždy důležitější než ty spolkové," říká Münchová, která připomíná, že CSU v žádné jiné spolkové zemi než v Bavorsku nepůsobí. Když CSU v Bavorsku ztratí, tak může zásadně upadnout i její vliv v Berlíně, kde je součástí koaliční vlády. Když upadne její vliv v Berlíně, bude strana, která se vždy vnímala jako jediný reprezentant Bavorska, do budoucna těžko přesvědčovat bavorské voliče o tom, že může v metropoli důsledně prosazovat jejich zájmy. Očekávat se i proto po volbách dají zásadní personální změny.

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Více souvisejících

Konzervativní unie CDU/CSU Horst Seehofer Volby v Německu Německo Alternativa pro Německo (AfD) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 2 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 4 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy